Nejlidnatějším městem Česka byla ke konci roku 2021 s 1,28 milionu obyvatel Praha, naopak nejmenší populaci, pouhých 77 osob, měla krušnohorská Přebuz. Největší absolutní přírůstek obyvatel zaznamenalo loni hlavní město, k nejvyššímu úbytku pak došlo v Ostravě. Historická Olomouc jen těsně ztratila status stotisícové metropole.
Na konci loňského roku mělo Česko 608 měst, tj. obcí s působností městského úřadu nebo magistrátu. Nejkratší dobu se mezi ně řadí Štěpánov (okres Olomouc), který získal tento statut v roce 2020.
Podle počtu obyvatel patřila k 31. prosinci 2021 mezi naše nejmenší města Přebuz (okres Sokolov, 77 obyvatel), Loučná pod Klínovcem (okres Chomutov, 135 obyvatel) a Boží Dar (okres Karlovy Vary, 227 obyvatel). Méně než 1000 obyvatel pak mělo v Česku celkem 33 měst.
Nejvíce obyvatel, po nejlidnatější Praze (1,28 milionu), registrovalo Brno (379 tisíc), Ostrava (280 tisíc) a Plzeň (169 tisíc). Více než stotisícovou populací disponoval, kromě zmíněných měst, ještě Liberec (103 tisíc). Oproti stavu z roku 2020 vypadla z této skupiny Olomouc, které k dané hranici chybělo 504 obyvatel.
„Praha je městem s nejvyšším celkovým přírůstkem obyvatel, jen v roce 2021 v ní přibylo 15 993 osob,“ uvádí Jan Bílík z oddělení demografické statistiky ČSÚ. „Pokud bychom však přepočítali celkový přírůstek na počet obyvatel, pak největší vzestup vloni zaznamenalo město Přebuz. Zde šest nových obyvatel znamenalo v relativním vyjádření nárůst populace o téměř 8 %,“ dodává. K nejvyššímu celkovému úbytku obyvatel došlo v roce 2021 naopak v Ostravě (−2474), ve vztahu k velikosti populace pak ve městě Janské Lázně (−3,6 %, úbytek 24 osob).
Téměř stovku demografických ukazatelů z městské statistiky přináší v časové řadě za roky 2012—2021 nově zveřejněná publikace Demografická ročenka měst. Obsahuje mimo jiné data o věkové struktuře populace, počtu sňatků, rozvodů, narozených i zemřelých, ale také o počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračním i celkovém přírůstku.*
/zr/
Ilustrační foto: Wikipedie
