Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. (VŠFS) v Praze v rámci svých studijních oborů věnuje velkou pozornost vědě a výzkumu a do vědecko-výzkumných projektů zapojuje i studenty. Její nejrozsáhlejší projekt poslední doby se týkal deseti obcí Ústeckého kraje.
Sociologický výzkum se zaměřil na obce v sousedství těžební jámy - na Malé Březno, Vrskmaň, Vysokou Pec, Strupčice, Mariánské Radčice, Lom, Luku u Litvínova, Boleboř, Meziboří a Jirkov. Zajímavý byl zejména proto, že propojil pedagogickou práci s prací velkého podniku - Mostecké uhelné společnosti (MUS). Snažil se zmapovat dopad její činnosti na místní společenství, zejména na fungování obcí a jejich sociálních systémů kolem těžební jámy a na stanovení a upřesnění ukazatelů trvale udržitelného rozvoje.
"Výzkum rovněž sledoval využívání prostředků, které MUS obcím poskytuje. Obce dostávají od této společnosti dotace a poplatky, pokud se na jejich katastru těží uhlí, které využívají různým způsobem. Nás ale zejména zajímaly sociální souvislosti života v obcích. Konkrétně jsme se zaměřili na tzv. stakeholdery - na nositele ekonomické aktivity - v podstatě na podnikatele. Jakou mají roli v místní komunitě, zda tvoří její kostru, jaká je jejich vazba na MUS a jiné velké podniky v regionu, kolik zaměstnávají lidí a jakou hrají ekonomickou roli," řekl vedoucí výzkumu prof. Ing. František Zich, DrSc.
Protože severní Čechy trpí vysokou nezaměstnaností i velkými sociálními problémy, chtěli se výzkumníci dozvědět, jak k řešení situace přispívají právě místní podnikatelé. Dále se výzkum soustředil na místní kulturní osobnosti (elity), hlavně na jejich aktivity v obcích. Celkově vznikl obraz o deseti obcích včetně toho, zda v terénu získaným údajům odpovídá oficiální statistika. "Vycházeli jsme ze statistických údajů příslušných ústředních úřadů, které evidují podnikatele. Zjistili jsme mj., že jsou aktivní zhruba jen dvě třetiny místních podnikatelů, zbytek jsou tzv. mrtvé duše," dodal profesor Zich.
ŠETŘENÍ V JIRKOVĚ A LITVÍNOVĚ
V průběhu první etapy výzkumu VŠFS uskutečnila také šetření na souboru 600 obyvatel Jirkova. "Výzkum probíhal ve dvou fázích. První se odehrávala v průběhu října a listopadu 2004, kdy jsme se studenty vycestovali do Jirkova, druhá v posledních dubnových víkendech letošního roku v Litvínově. Dotazování se zúčastnili rovněž studenti z Kladna a z Mostu, spolu s pražskými jich bylo více než 350. V terénu se osvědčili a empirický materiál, který shromáždili, využíváme k vědeckým i pedagogickým účelům," doplnil vedoucí katedry marketingu a komunikace Mgr. Ondřej Roubal.
Získaná data doplňují pohled na oněch deset obcí z hlediska sociální a ekonomické situace obyvatelstva (stabilita obyvatelstva, migrační tendence v souvislosti s nedostatkem práce i pocit bezpečnosti a spolupráce apod.).
Z MĚST DO MALÝCH OBCÍ
Na výzkumných aktivitách VŠFS spolupracovala a podpořila je i Mostecká uhelná společnost. Jak nám vysvětlil její zástupce Stanislav Kužel, výzkum obecně zahrnoval vývoj demografického složení, kvalitu bydlení, sociální soudržnost, sídelní migraci, vliv hygienických faktorů, podobu zaměstnanosti, rozvoj podnikání atd.
Na Mostecku je jedna z nejvyšších nezaměstnaností v ČR a zároveň poměrně vysoké průměrné platy. Tyto dva faktory spolu s relativně nízkými cenami realit vytvářejí podmínky pro rychlé odlišování městských částí podle sociálního statusu obyvatel - na jedné straně jsou chátrající paneláky, na druhé vilkové čtvrti. Jedním z aspektů této situace je i odchod části obyvatel z měst do malých obcí a nová výstavba či obnova domů.
Podle profesora Zicha se výzkum dotýkal nejen otázek souvisejících s MUS a uhelným průmyslem, ale i ostatními významnými podniky, mj. se zajímal o to, zda existují nějaké zaměstnanecké rodové tradice apod. Podařilo se získat přehled o ekonomických poměrech rodin, o jejich reálných možnostech investování do vzdělání nebo do vybavenosti a hospodaření domácností. "To koresponduje s naší vědeckou prací ve škole, která se také týká investic do vzdělání. Protože šlo o malé obce a jedno město (Jirkov) a chtěli jsme mít srovnávací materiál, rozhodli jsem se tento výzkum uskutečnit letos v Litvínově," konstatoval profesor Zich.
VÝSLEDKY A PREZENTACE
Jak ukazují předběžné výsledky výzkumu, sociální problémy se nekumulují v malých obcích podél těžby, ale ve městech. Z městských oblastí nejčastěji odcházejí rodiny, které si kupují byty, stavějí či renovují domy v malých obcích.
Výběr nového sídla nespočívá ani tak ve volbě krajiny nezasažené báňskou činností jako spíše lokality co nejméně zasažené přítomností sociálně znevýhodňujících jevů (přítomnost sociálně závislých skupin obyvatel či velká dopravní vzdálenost od pracovních příležitostí).
Cílem šetření bylo rozšířit možnosti kvalifikované spolupráce mezi samosprávami a krajem na jedné straně a podniky na straně druhé včetně pomoci vytvořit regionální odborné kapacity, které budou schopny řešit ekonomické, sociální a environmentální problémy regionu společně. To je také důvod, proč se na jeho uskutečnění podílela MUS. Společnost totiž obdrží důležitou zpětnou vazbu o společenské prospěšnosti své regionální politiky, zejména Programu podpory regionu.
Samotné obce se s výsledky výzkumu seznámí na letošním zářijovém odborném semináři v Mostě, který uspořádá BIC Most (Business Innovation Centre Most).
"Využijeme je i ve výuce. Naši studenti budou mít přehled o situaci v konkrétní oblasti a v různých souvislostech. Ve škole jsme již na základě shromážděných údajů uspořádali seminář, který se zabýval reálným obsahem sociálního a lidského kapitálu lidí žijících v námi zkoumaných obcích. Problematika udržitelného rozvoje v uvedeném průmyslovém regionu bude rovněž obsahem připravované publikace," uzavřel profesor Zich.
Jak nás informovala JUDr. Bohuslava Šenkýřová, generální ředitelka Vysoké školy finanční a správní, pro studenty má tento výzkum efekt nejen odborný, ale také finanční. Jestliže se student podílí na vědecko-výzkumných projektech, nebo velmi dobře studuje, má možnost získat od školy stipendium. Na tento účel VŠFS rozděluje až 600 tisíc korun ročně.
