PODAŘÍ SE DOKONČIT PŘEVZETÍ MAJETKU?

Pátého dubna t. r. schválil Senát poslaneckou novelu zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku státu do vlastnictví obcí. Novelu zákona musí ještě podepsat prezident republiky. Všichni zúčastnění však věří, že 1. července 2000 nabude účinnosti. To by znamenalo završení více jak...

Pátého dubna t. r. schválil Senát poslaneckou novelu zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku státu do vlastnictví obcí. Novelu zákona musí ještě podepsat prezident republiky. Všichni zúčastnění však věří, že 1. července 2000 nabude účinnosti.

To by znamenalo završení více jak pěti let úsilí starostů, poslanců, Svazu měst a obcí ČR a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR o novelizaci předmětné právní normy, na jejíž nedostatky bylo poukazováno již krátce po jejím schválení.

NEDOSTATKY STÁVAJÍCÍHO ZÁKONA

Novela zákona by měla vyřešit čtyři okruhy nedostatků stávajícího znění zákona:

[*] Možnost převodu nemovitého majetku obcí, které zanikly z důvodu sloučení s jinou obcí nebo z důvodu fyzického zániku obce.

Stávající znění zákona, které se týká právního nástupnictví obcí, je nesprávně formulováno, neboť nezakládá obcím právo na vydání historického majetku v případě, že obce zanikly fyzicky či zanikla jejich právní samostatnost z důvodů slučování obcí v období od 1. 1. 1950 do 24. 5. 1991. Tento výklad Lesů ČR (LČR) se dosud opíral o rozsudek Okresního soudu v Tachově čj. 5c 225/95-37 ze dne 1. 4. 1997.

Dle novely zákona tyto nemovitosti přecházejí do vlastnictví té obce, jejíž území ke dni účinnosti tohoto zákona tyto nemovitosti tvoří.

[*] Převod staveb účelových komunikací a dalších drobných staveb sloužících k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů a vybudovaných na pozemcích, jež obce vlastnily k 31. 12. 1949 včetně zastavěných pozemků.

Hospodaření v lesích zejména větších lesních majetků dosud značně komplikovala neúplnost stávajícího znění zákona, neboť v mnoha případech nepřešly na obce stavby lesních cest a další drobné stavby sloužící lesnímu hospodářství, ačkoliv tvoří s předávanými pozemky jeden funkční celek. Tyto komunikace a drobné stavby nebyly státem využívány, a tudíž ani udržovány. Obce nemohly vynakládat finanční prostředky na opravu těchto staveb, neboť je neměly zahrnuty ve svém majetku.

[*] Navrácení lesního majetků obcí v národních parcích.

Na rozdíl od původního zákona umožňuje novela vydání lesních pozemků, které obce vlastnily k 31. 12. 1949 v národních parcích. Tím byla odstraněna diskriminace obcí, které vyhlášením národního parku pozbyly možnosti nabytí svého majetku. Je paradoxem, že jiným obcím byl vydáván historický majetek např. v rezervacích, kde jsou rovněž lesy zvláštního určení.

[*] Zjednodušení a zpřesnění podmínek pro vydání pozemků, které obce získaly v rámci přídělového řízení po roce 1945.

Vzhledem k předpokládanému rozsahu převáděných pozemků je nejdůležitějším bodem novely specifikace dokladů, kterými obce prokáží nárok na vydání nemovitostí.

Zákon v původním znění nestanovil způsob, jak musí být prokázáno, že obec majetek vlastnila k příslušnému datu. To mělo za následek, že mnoho obcí se prostřednictvím soudů všech úrovní dovolávalo přechodu vlastnictví k majetku, nabytému podle přídělových dekretů, avšak nezaknihovanému z různých důvodů do 31. 12. 1949.

Lesy ČR Hradec Králové až do 2. 10. 1998 vydávaly přídělový majetek obcí i na základě jiných listin než přídělové listiny vydané do 31. 12. 1949. Za "jinou listinu", která však prokazovala vlastnictví obce, byl považován mimo jiné:

- grafický přídělový plán,

- potvrzení o právoplatném přídělu lesní půdy,

- zápis o předání a převzetí lesní půdy,

- přehled přídělu lesní půdy v politickém okrese.

POTŘEBNÉ DOKLADY

Na základě usnesení Ústavního soudu ČR I.73/98 však pracovníci LČR Hradec Králové přestali akceptovat tyto "jiné listiny" a požadovali pouze přídělové listiny vydané do 31. prosince 1949. Tato podmínka doložení svých nároků na vydání byla a je nepřekonatelná pro většinu obcí.

Obce, které převzaly přídělový majetek na základě "jiných listin", byly do přijetí novely zákona v nejistotě, že LČR Hradec Králové zpochybní doklady, na jejichž základě přídělový majetek obce získaly. V právním státě není možné, aby některé obce na základě srovnatelných dokladů majetek převzaly, zatímco druhé, které se s doložením opozdily, nedostaly nic. Tato hrozba visela ve vzduchu jako Damoklův meč, přestože si to mnohé obce nepřipouštěly.

Při tvorbě znění novely zákona jsme vycházeli ze znění příslušných prezidentských dekretů z roku 1945 a z dostupnosti dochovaných listin.

Vzhledem ke skutečnosti, že konfiskovaný majetek byl přednostně nabídnut státu, byly obcím přidělovány pouze lesní plochy, které nebylo možno spojit v souvislý celek se státní lesní půdou a zemědělské plochy určené k zalesnění. Přídělové řízení mělo arondační charakter, kdy se majetek obcí sceloval.

Z tohoto důvodu je pro obce důležité, aby převzaly nejen pozemky, které byly v letech 1947-1948 zalesněné, ale i pozemky zemědělské, určené k zalesnění. Lesní pozemky jsou celkem solidně zdokladovatelné (přehled přídělu lesní půdy v politickém okrese, potvrzení o právoplatném přídělu lesní půdy či zápis o předání a převzetí lesní půdy). Pro doložení celého přídělu včetně zemědělských ploch určených k zalesnění je nejsnáze dostupný schválený grafický přídělový plán pro příslušný katastr, který je spolu s návrhem přídělu možno bezpečně identifikovat.

Grafický přídělový plán spolu s návrhem přídělu tvoří přídělový plán ve smyslu dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. Schválení grafického přídělového plánu je tak jediným dokladem o schválení přídělového plánu v příslušném katastru.

KDE HLEDAT PODKLADY

Proto doporučuji obrátit se na příslušný katastr nemovitostí, kde by grafické přídělové plány a návrhy přídělů měly být uloženy. Katastr nemovitostí je rovněž schopen provést identifikaci původních parcel na stávající stav, což je základní podmínkou pro podání výzvy oprávněné osobě, tj. LČR Hradec Králové, k vydání nemovitosti.

K doložení nároků obce na vydání přídělového majetku je možno použít i jiné doklady vyhotovené příslušným státním orgánem s uvedením jednacího čísla přídělového rozhodnutí, z nichž je zřejmý rozsah přídělu i přídělce.

Tyto doklady je možno získat především v archivu Ministerstva zemědělství, případně v archivu Ministerstva vnitra. Dále je možné vyzkoušet obecní, městské, okresní a bývalé krajské archivy.

Průlomem do stávajícího znění zákona je možnost obcí použít listiny, které byly vyhotoveny a schváleny po 31. prosince 1949. Jedná se například o schválené grafické přídělové plány nebo přídělové listiny, a to i v případě, že přídělová listina je vyhotovena ve prospěch MNV a nikoliv obce.

Předpokládáme, že se množství sporných případů podaří snížit. Povzbuzující je i skutečnost, že již známe právníky, kteří předmětnou problematiku ovládají a jsou ochotni a schopni zastupovat obce před soudy. Pevně doufáme, že se společně s LČR Hradec Králové podaří proces vydávání majetků obcím co nejrychleji dokončit.

ROMAN ŠIMEK,

Sdružení vlastníků obecních

a soukromých lesů v ČR

Foto archív