Podle výsledků Sčítání 2021 žila polovina obyvatel Česka v obci, kde měla v době narození své bydliště. V zahraničí mělo bydliště v době narození 6,5 % osob, nejčastěji na Slovensku a Ukrajině.
Obyvatelstvo Česka je z pohledu vztahu mezi místem bydliště v době narození a obvyklým pobytem v době sčítání dlouhodobě stabilní. Od roku 1991, kdy se otázka na bydliště v době narození poprvé objevila na sčítacím formuláři, tvoří populace narozená v Česku zhruba 93 %. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.
V roce 2021 bylo v Česku 5 304 731 tzv. rodáků, tj. osob žijících v rozhodném okamžiku sčítání v obci, ve které žily v době narození. Zastoupení rodáků v jednotlivých věkových skupinách se různí, maximálních hodnot dosahoval jejich podíl u dětí, a klesal s narůstajícím věkem.
Osob narozených jinde v Česku než v obci současného pobytu bylo sečteno 4 203 163. Z hlediska věkové struktury byl pro tuto skupinu obyvatel charakteristický nízký podíl dětské složky. Z pohledu územní koncentrace žily osoby narozené v jiné obci Česka než v obci obvyklého pobytu v roce 2021 nejčastěji v menších obcích.
Od 90. let 20. století vzrostl v Česku počet osob narozených v zahraničí. V roce 2021 čítala tato subpopulace 679 072 osob. Jednalo se převážně o lidi v produktivním věku, děti do 14 let věku v ní byly zastoupeny minimálně. Jak na úrovni krajů, tak na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností tvořily osoby narozené v cizině nejvyšší podíl na obyvatelstvu v Praze (15,5 %). Narození v zahraničí nejčastěji uváděli jako stát narození Slovensko a Ukrajinu. Na rozdíl od osob narozených na Slovensku byli narození na Ukrajině v průměru mladší a výrazně častěji si ponechávali státní občanství své rodné země. Jejich územní koncentrace byla dána především atraktivitou regionu z hlediska pracovních příležitostí.
Detailní informace přináší nová analýza Obyvatelstvo podle místa bydliště v době narození podle výsledků sčítání lidu – 2021, dostupná na webech ČSÚ a Sčítání 2021.*
/tz/
