NÁZOR Před časem byl Parlamentem ČR přijat nový zákon o obcích č. 128/2000 Sb., který vstoupí v účinnost dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000. Popisovat, o jak důležitou právní normu se jedná, by bylo nošení nočních ptáků do Athén. Nový zákon zavádí nový typ obecního orgánu, a to výbor...
NÁZOR
Před časem byl Parlamentem ČR přijat nový zákon o obcích č. 128/2000 Sb., který vstoupí v účinnost dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000. Popisovat, o jak důležitou právní normu se jedná, by bylo nošení nočních ptáků do Athén.
Nový zákon zavádí nový typ obecního orgánu, a to výbor zastupitelstva. Dovolím si připomenout, že v dožívajícím současném zákonu byly obsaženy komise obecní rady, se kterými se i nadále počítá. Tudíž došlo k nárůstu počtu obecních orgánů, což může, ale nemusí značit pootevřená vrátka pro nárůst komunální byrokracie - přirozeně placené z kapes daňových poplatníků.
Zákon stanoví povinnost zastupitelstva v každé obci zřídit výbor kontrolní a finanční, proti čemuž není v praxi větších námitek. Ale nyní pozor - povinně ukládá každé obci, v jejímž obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 15 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české zřídit výbor pro národnostní menšiny. Tato povinnost není "odpuštěna" ani sebemenším vesničkám.
Povrchnější čtenář si teď pravděpodobně pomyslí, že se nejedná o nikterak důležitý problém - koneckonců kolik u nás žije národnostně odlišných občanů. Nicméně zákonodárce při přípravě této normy absolutně zapomenul na fenomén moravské národnosti. Připomeňme si, že poslední sčítání lidu se konalo v roce 1991, a v důsledku vzedmuté (tehdy módní) moravské vlny se k zmíněné národnosti přihlásilo 1 300 000 občanů. Dlužno objektivně podotknout, že mnozí z nich si dnes na to ani nevzpomínají.
Je celkem reálné, že zejména na Jižní Moravě bude kvůli "hurá moravanství" řada obecních rozpočtů zatížena náklady na tento národnostní šprým našich právotvůrců. Stranou ponecháme, že již nyní obecní pokladnice neoplývá zrovna finančními přebytky.
Položme si zásadní otázku: Co budou tyto výbory vlastně dělat? Zákon je označuje za iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstva, bez bližší specifikace. Pokud budou danou národnostní menšinu tvořit zástupci např. romské nebo polské národnosti, lze si prospěšnou činnost docela snadno představit - kupříkladu podpora vzdělávání, kultury, společenských akcí či rozvoj menšinového jazyka v předmětné obci.
Avšak zastupitelé, kteří byli donuceni zřídit národnostní výbor kvůli existenci moravské národnosti, asi budou muset zapojit trochu fantazie. Jak známo, obce jsou zřizovatelé některých škol, tudíž asi budou dohlížet, aby školáčci dostali moravské slabikáře či zda se v řádné míře v dějepise dozvěděli o Velké Moravě a bitvě na Moravském poli. Ale nejen školstvím asi bude živ zastupitel - člen národnostního výboru. V rámci své činnosti iniciační může oslovit restauratéry ve svém městě, aby více zařazovali "moravského brabce a moravské uzené". Ve výčtu takovýchto "potřebných" činností by šlo v podobné duchu pokračovat asi dále, avšak je otázkou, komu to přinese co užitečného...
Avšak paradoxně jistý nechtěný efekt by to mít mohlo. V obcích, kde např. romská národnost nedosahuje potřebných 15 %, by za pomoci početnější národnosti moravské mohlo býti této "patnáctkové" hranice dosaženo. Posléze by se takto vytvořený výbor mohl zaobírat nástiny řešení důležitější a palčivější romské problematiky. Tato paradoxní přednost výše zmiňovaného právního předpisu je zvýrazněna skutečností, že mnohý Rom se ke své národnosti bál či nechtěl přihlásit, čímž došlo ke zkreslení minulého sčítání lidu.
Vraťme se k pojmu etnobyznys z titulku. Zákonodárce do zákona zakomponoval interesantní ustanovení, které obecním samosprávám ukládá povinnost, že předsedou takovéhoto výboru musí být člen zastupitelstva. Předsedové komisí jsou dle příslušného nařízení vlády favorizování při poskytování odměn za svou činnost v komunální politice.
Tvůrci výše zmíněné právní normy tímto zajistili náležitou "aktivaci" zastupitelů pro kreaci výborů pro národnostní menšiny i tam, kde nejsou a nebudou objektivně nikterak užitečné. Lze si představit, že snaživí zastupitelé přemluví v rámci příštího sčítání lidu v roce 2001 kamarády, sousedy atd., aby se přihlásili kupříkladu k moravské národnosti (nic nebrání volbě třeba i švédské, slovenské, venezuelské...). Volba národnosti je totiž nezadatelným právem každého a státní exekutiva nemá z logiky věci samé, jak kontrolovat či neřkuli sankcionovat obyvatelstvo za údaje uvedené při sčítání lidu.
Netřeba ani pouštět fantazii příliš ze řetězu při představě, kterak perverzně kreativní radní či zastupitel přislíbí udělení městské či obecní dotace kulturnímu či sportovnímu spolku pod podmínkou, že členové předmětného spolku při sčítání lidu vyplní do kolonky "národnost" odlišnou od české. Koneckonců, vždyť to nikoho nic nestojí.
Moravskou metropolí - tedy její komunální scénou - otřásl skandál, kdy jeden z brněnských konšelů byl nařčen z provozování nevěstince; možná, že radní takovéhoto typu začnou pomocí "národnostních" slev motivovat svoje zákazníky - potenciální národnostní menšiny.
PETR KOLMAN,
právník, člen Zastupitelstva městské části
Brno - Komín
