Vlekoucí se koronavirová epidemie už od loňska zaměřuje pozornost především na téma zdraví. Zdraví jednotlivce, skupiny (např. školního kolektivu), celé společnosti. Mnoho lidí se začalo (chtě nechtě) více hýbat a vyhledávat k tomu vhodná místa.
Nejdostupnější možností pohybu je chůze, ideálně na čerstvém vzduchu. Začít lze už na prahu našich příbytků. Vyvstává současně otázka, jak je to s tím čerstvým vzduchem, hlavně ve větších městech. Avšak i s tím může ve finále pomoci, budou-li naše města a obce přívětivé k chodcům příp. cyklistům, umožní jim bezpečnou průchodnost územím a občanskou vybavenost v dostupné vzdálenosti.
Náměty a dobrou praxi z oblasti uzpůsobování veřejného prostoru obcí a měst tak, aby byl udržitelný a v rozumné míře přístupný pěší dopravě, přinesla mezinárodní konference Pěšky městem. V říjnu ji v Praze uspořádala organizace Pěšky městem (dříve známá jako Pražské matky), která dlouhodobě hájí chůzi jako nejlepší způsob dopravy na krátké vzdálenosti. Na svém kontě má řadu projektů zaměřených na ochranu chodců - zejména dětí na cestách do školek a škol.
Konference upozornila na fakt, že ve městech, kde se dobře chodí, se obyčejně i dobře žije. „Chůze je nejpřirozenější pohyb a chodcem je během dne každý z nás. Chůze hraje ve městě též roli dopravy a může být řešením pro mnoho současných problémů – ohřívání měst vlivem klimatických změn, nedostatek každodenního přirozeného pohybu, znečištěné ovzduší, zahlcenost měst nadměrnou automobilovou dopravou i parkujícími auty, nesamostatnost dětí či sociální izolace,“ uvedla Petra Syrová, předsedkyně organizace Pěšky městem.
Konferenci otevřelo představení tzv. patnáctiminutového města. Autor konceptu, Carlos Moreno, francouzský vědec a poradce pařížské starostky pro oblast Smart Cities, soudí, že pro obyvatele měst je výhodné žít ve městě krátkých vzdáleností, kde vše podstatné (škola, úřady nebo služby) je dostupné maximálně čtvrt hodiny chůze nebo jízdy na kole.
Další zahraniční zkušenosti na téma zpřístupňování městského prostoru chodcům a zklidňování dopravy zprostředkovala mezi jinými též Petra Jens z vídeňské Agentury pro městskou mobilitu a Jim Walker z Velké Británie, zakladatel organizace Walk 21. O zkušenosti z Česka se s posluchači podělili např. dopravní projektant Květoslav Syrový či krajinná architektka Lucie Miovská. Prostor dostali také zástupci Prahy, Jihlavy, Plzně, Karlových Varů či Uničova.
Kompletní záznam bohatého programu dvoudenní konference Pěšky městem je k dispozici na stránkách www.peskymestem.cz v sekci Ozvěny konference.
Dozvuky konference nabídneme rovněž v lednovém vydání časopisu Moderní obec. Podrobněji se zaměříme na zavádění tzv. školních ulic, účinného opatření na zklidňování dopravy v blízkosti školních budov a podporu pohybu dětí.*
/sd/
Foto: Jan Hromádko
Součástí pestrého programu konference Pěšky městem byl i workshop Jak číst město, který (teoreticky i v terénu) vedl architekt Osamu Okamura.
