Zákonodárci a vyšší úředníci. To jsou nejčastější pozice mužů na úřadech v České republice. Uplatnění žen je odlišné, nejvíc pracují jako nižší administrativní pracovnice. I tyto informace zazněly na mezinárodní konferenci „Rovné příležitosti žen a mužů na úrovni obcí a měst“. Pod záštitou ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera ji uspořádal Svaz měst a obcí ČR. A to v rámci projektu Ženy a muži v rovnováze podpořeného Nadací Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z norských fondů.
„Snažíme se zvyšovat povědomí o rovných příležitostech, svaz je mimo jiné národním koordinátorem pro Evropskou chartu za rovnost mužů a žen na úrovni života měst a obcí,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „K této dobrovolné deklaraci o respektování principů rovných příležitostí mužů a žen přistoupilo už 1150 evropských samospráv." " V České republice se k chartě dosud připojily čtyři samosprávy - Milotice, Záluží u Berouna, Staňkovice a Praha 18,“ říká členka předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starostka Jílového u Prahy Květa Halanová a dodává: „Mnohé radnice přitom už mají řadu opatření například pro slaďování práce a rodiny. Je důležité, abychom byli v rovnováze. Pohledy žen a mužů jsou rozdílné, ale život máme společný.“
„Nejen politika nám zhrubla a je třeba jí dát slušnější kabát. V tom může pomoci právě citlivější ženský přístup,“ říká místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Miluše Horská a dodává: „Politické kandidátky ale nebývají stanoveny transparentně, ženy jsou často na nevolitelných místech. I proto bych se nebála zavedení kvót. Fungují, jak je vidět například ve Švédsku a v jiných státech.“
„V Norsku máme mimo jiné kvóty pro participaci otců, desetitýdenní otcovskou dovolenou využívá 90 % mužů,“ říká velvyslankyně Norského království v České republice Siri Ellen Sletner a dodává: „Rovné příležitosti jsou pro norskou vládu klíčovým tématem s dlouhou tradicí, zákon, který danou oblast upravuje, byl přijat už v roce 1978. Téma jde napříč všemi oblastmi, které podporujeme. Česká republika je přitom čtvrtým největším příjemcem peněz z norských fondů v Evropě.“
Aktuálně se čerpají finanční prostředky z druhého pětiletého dotačního období z norských fondů. Česká republika v něm má k dispozici cca 3,5 mld. Kč, v prvním se jednalo o 3 mld. Kč.
„V České republice máme vládní strategii pro rovné příležitosti do roku 2020,“ říká náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Martina Štěpánková a dodává: „V dané oblasti jsou důležité zejména tři body: politická participace, tedy dříve zmiňované transparentní kandidátky, vytváření podmínek pro slaďování profesního a rodinného života a nasměrování finančních toků tak, aby se podporovaly rovné příležitosti.“
„Měli bychom si brát příklad z míst, kde to dělají dobře,“ říká náměstkyně ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu Jana Vildumetzová a dodává: „Třeba v Praze 18, která je jedním z vítězů naší soutěže Úřad půl na půl, v níž se oceňují obce podporující rovné příležitosti, umožňují flexibilní zaměstnání, mají zázemí pro maminky s dětmi, bezbariérový přístup pro seniory či si zanalyzovali, jak je to s kariérním postupem žen a mužů. Rovným příležitostem se na dané radnici věnují konkrétní lidé a mají tam také nejvíc úředních hodin pro veřejnost v republice – 52 hodin týdně.“
Projekt Ženy a muži v rovnováze začal loni v červenci a skončí v dubnu příštího roku. Má zmapovat současný stav rovných příležitosti v České republice, zvýšit povědomí o tématu, posílit kapacity a spolupráci žen v rozhodovacích pozicích a ukázat i příklady dobré praxe. Z průzkumu, který se v rámci projektu uskutečnil, vyplynulo, že v České republice je 23 % starostek. Nejvíc (24 %) jich vede menší obce, primátorek je 11,5 %. V radách statutárních měst působí v průměru 20 % žen.*
