Mezi podáními, jimiž se na veřejného ochránce práv lidé obracejí, se vyskytují také ta, jež se dotýkají užívání hrobových míst, vlastnictví hrobového zařízení (hrobky, pomníky, desky, trvalé ozdoby hrobu), narušování piety a důstojnosti pohřebišť. Přestože většinou nespadají do působnosti...
Mezi podáními, jimiž se na veřejného ochránce práv lidé obracejí, se vyskytují také ta, jež se dotýkají užívání hrobových míst, vlastnictví hrobového zařízení (hrobky, pomníky, desky, trvalé ozdoby hrobu), narušování piety a důstojnosti pohřebišť. Přestože většinou nespadají do působnosti ombudsmana, neboť jde o vztahy občanskoprávní mezi nájemci hrobových míst a obcemi jako vlastníky a provozovateli pohřebišť, je v těchto případech veřejný ochránce práv lidem nápomocen alespoň právní radou, jak mohou své problémy řešit včetně objasnění problematiky pohřebnictví z hlediska platné právní úpravy, tj. zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví.
Nejčastěji se lidé na ochránce obracejí se spory v otázce poškozování hrobu růstem stromu, trvání nájmu hrobového místa, vlastnictví hrobového zařízení (pomníků, hrobek) a nájemného za užívání hrobu. Dále to jsou stížnosti na rušení piety pohřebiště, a to v důsledku necitlivého umístění například restaurací, vináren či provozování kulturních akcí, což návštěvníci hřbitova často vnímají negativně.
Pokud jde o porosty na hřbitovech a poškozování hrobů v důsledku růstu stromu, jenž vyvrací pomník, nebo desku hrobu, ochránce opakovaně upozorňoval na to, že porosty na hřbitovech jsou podle občanského zákoníku součástí pozemku a jako takové náleží vlastníku hřbitova. Ten by měl také nést případnou odpovědnost za poškození hrobu a jeho trvalých ozdob. V tomto směru ombudsman poskytuje lidem právní radu, kde a jakým způsobem se mohou svých nároků domáhat.
Z typických případů, s nimiž se ochránce v podnětech setkává, lze prezentovat dva následující.
SPOR O HROBKU
V případě pochybností o vlastnickém právu k hrobce je nutné se prvním místě zabývat otázkou, zda hrobka byla projednána v dědickém řízení, případně podat návrh na určení vlastnického práva k hrobce u příslušného soudu.
Veřejný ochránce práv obdržel od stěžovatelky podnět s žádostí o pomoc ve věci rodinné hrobky na hřbitově. Stěžovala si na to, že hrobové místo bylo bez vědomí rodiny pronajato jiné osobě, které bylo současně odprodáno i tzv. hrobové zařízení (hrobka). Přestože si dotyčná paní na uvedený postup opakovaně stěžovala u správy hřbitova i obce, nedočkala se zjednání nápravy.
Ombudsman k podnětu uvedl, že již od 19. století se do hřbitovního a pohřebního práva promítají aspekty veřejnoprávní a soukromoprávní. Veřejnoprávní rovinu reprezentuje stát v podobě právní regulace pravidel vyjadřujících zájem státu na řádném pohřbívání. Druhý, neméně významný aspekt, je reprezentován užívacími vztahy k hrobovému místu, respektive nájemními vztahy a smlouvami, na jejichž základě se hrobová místa pronajímají. K podnětu ochránce dále poznamenal, že v obdobných případech se setkává s tím, že po smrti nájemce hrobového místa a vlastníka hrobového zařízení, není důsledně projednáno dědictví po zůstaviteli. To do budoucna navozuje vážné problémy jak ve vztahu k provozovateli pohřebiště (správci hřbitova), tak v některých případech bohužel i mezi příbuznými navzájem.
Ochránce stěžovatelce sdělil, že nejdříve je třeba se vypořádat s otázkou přechodu nájemního práva k hrobovému místu včetně otázky, na koho přešlo v rámci dědického řízení vlastnické právo k hrobce. Na základě pečlivého prověření zmíněných skutečností jí ochránce doporučil zvážit podání tzv. určovací žaloby podle občanského soudního řádu, s tím, že by se musela domáhat, že nový vlastník vlastníkem hrobky ani nájemcem hrobového místa není.
NARUŠOVÁNÍ PIETY HROBOVÉHO MÍSTA
Pronajímatel hrobového místa na veřejném pohřebišti je povinen v rámci plnění povinností vyplývajících ze smlouvy o nájmu hrobu zajistit nájemci nerušený výkon užívacího práva a učinit opatření k zajištění důstojnosti a piety hrobového místa.
Do Kanceláře veřejného ochránce práv se dostavil stěžovatel, aby podal podnět na prošetření postupu obce v souvislosti se zajištěním a respektováním svých užívacích práv k hrobovému místu na jejím hřbitově. Ve svém podání uvedl, že jeho rodina má uzavřenu nájemní smlouvu na hrobové místo na hřbitově v obci, a poukazoval na to, že rodina užívající sousední hrob si posunula pomník do uličky, čímž došlo k výraznému zúžení přístupu k hrobu. To ve svém důsledku vede k tomu, že lidé jsou nuceni vstupovat na obrubu jím užívaného hrobu, dokonce do prostoru hrobového místa. V tomto počínání stěžovatel spatřoval narušování piety hrobu a památky zesnulých.
Ombudsman stěžovateli sdělil, že podle zákona o pohřebnictví se pro občanskoprávní vztahy podle tohoto zákona použijí ustanovení občanského zákoníku. V této souvislosti upozornil ochránce obec na povinnost pronajímatele zakotvenou v občanském zákoníku přenechat pronajímanou věc (v tomto případě hrobové místo) nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání, nebo, nebyl-li způsob užívání smluven, užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat včetně povinnosti zajistit ochranu důstojnosti a piety hrobového místa a celého pohřebiště.
Marek Hanák
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
