Obec, nebo venkov? Mnohdy se ani odborníci neshodnou na tom, kde leží pomyslná hranice mezi venkovem a městem. Podle pravidel silničního provozu je obcí každé zastavěné území, jehož začátek a konec označují na pozemní komunikaci příslušné dopravní značky, ať jde o vesničku s dvaceti obyvateli či o...
Obec, nebo venkov? Mnohdy se ani odborníci neshodnou na tom, kde leží pomyslná hranice mezi venkovem a městem. Podle pravidel silničního provozu je obcí každé zastavěné území, jehož začátek a konec označují na pozemní komunikaci příslušné dopravní značky, ať jde o vesničku s dvaceti obyvateli či o velkoměsto. Rozdíl je však zřetelný ve způsobu života a komunikace mezi občany. Díky starostování v Tučíně, který zvítězil v soutěži Vesnice roku 2009 a získal i Evropskou cenu obnovy vesnice 2010, se mi podařilo nahlédnout pod pokličku malých i větších vesnic, protože mohu navštívit soutěžící obce v Olomouckém kraji, ale také všechny krajské vítěze z ČR. A jaké jsou naše vesnice? Jedním slovem úžasné. Rozvíjejí se prostřednictvím spolkové činnosti, kulturních aktivit, výsadby zeleně, údržby veřejných prostranství i budování společenského zázemí.
Naše vesnice si přejí jít s dobou, ale zároveň chtějí obnovit či zachovat své tradice a zvyky a udržet si vesnický ráz. Tato cesta není jednoduchá a nemusím ani připomínat nedostatek financí. Velká poklona patří obcím, které dokážou i s málem dělat úžasné věci a rozvíjet se s podporou svých spoluobčanů. Doufejme, že naši zákonodárci dostanou rozum a změnou rozpočtového určení daní budou obce moci přidat k lidské snaze a obětavosti i finanční příspěvek. Někdo může namítat, že k tomuto účelu slouží dotace. Ale není vše tak růžové, jak vypadá. V mnoha obcích jsou starostové neuvolnění a nemají při nárůstu byrokracie a dalších úkolů čas na zpracování složitých dotačních žádostí. Roli hraje i míra finanční spoluúčasti. Pokud obec nemá vlastní finance, bez úvěru nezíská ani menší dotaci.
V obcích, kterým se podaří nějaké dotace získat, vznikají krásná hřiště a kulturní zařízení pro trávení volného času dětí i dospělých. Právě nabídka volnočasového vyžití mládeže je velké plus pro obecní život. Už jen fungující mateřská či základní škola je hodnotou do budoucna. Ano, vše stojí peníze. Avšak nestojí za část peněz vědomí, že děti a mládež navštěvují v obci školu, vzájemně se poznávají, setkávají se se staršími spoluobčany při kulturních vystoupeních pro veřejnost a podílejí se od malička na drobných úpravách obce?
Naše vesnice si zaslouží, aby se o nich vědělo, a každá zmínka o dobré práci a vydařených akcích je pro ně povzbuzením do dalšího období. I letos mohou obce představit to, co dokázaly. Až do konce dubna se mohly přihlásit do soutěže Vesnice roku 2011, která je šancí ukázat, jak jsou v nich lidé šikovní - a co víc, že chtějí a nečekají, až co pro ně kdo připraví. To je základní předností života na vesnicích. Lidé se znají, dokážou se sžít, snaží se o pospolitost a vzájemnou pomoc. Naše vesnice se ubírají správným směrem a je to mnohdy vidět, už když jimi projíždíte. Chcete-li je však poznat víc, musíte zastavit, projít se, navštívit nějakou tradiční akci a promluvit s lidmi. Pak poznáte, že naše vesnice nejsou zapadlá, prošedivělá zastavěná území označená na začátku a na konci dopravní značkou »obec«.
JIŘÍ ŘEZNÍČEK
starosta obce Tučín (okres Přerov), vítěze soutěže Vesnice roku 2009, a ředitel soutěže Vesnice roku 2011
FOTO: ARCHIV
Naše vesnice si zaslouží, aby se o nich vědělo, a každá zmínka o dobré práci a vydařených akcích pro ně představuje povzbuzení do dalšího období.
