Za "kompromis pro všechny" považuje ministr zemědělství Ing. Jan Mládek, CSc., Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období let 2007 - 2013 i rozdělení sumy na jeho podporu. "Pokud však přece jen ještě dojde k nějakým úpravám, budou už pouze kosmetického rázu," říká. Podle ministra EAFRD...
Za "kompromis pro všechny" považuje ministr zemědělství Ing. Jan Mládek, CSc., Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období let 2007 - 2013 i rozdělení sumy na jeho podporu. "Pokud však přece jen ještě dojde k nějakým úpravám, budou už pouze kosmetického rázu," říká. Podle ministra EAFRD není jediný penězotok, a tak všechny zájemce o peníze vybízí porozhlédnout se například ve strukturálních fondech, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském a záručním fondu či Evropském rybářském fondu.
Nebude "mimozemědělský" venkov v letech 2007 - 2013 znevýhodněn ve prospěch zemědělců?
Co je to "mimozemědělský" venkov? Vždyť zemědělství je jedním z pilířů venkova, je tam dodnes bezprostředně alespoň částečně navázáno na život většiny rodin, přináší peníze, pracovní příležitosti, dává krajině ráz. Nejsem zastáncem takového striktního rozdělování; to samé platí pro péči o životní prostředí, lesy, vodu, ale i potravinářský průmysl, zpracování dřeva, rybářství, cestovní ruch apod. Copak žijeme v obdobně strukturovaném prostředí? Všechny osy EAFRD ve svém důsledku směřují k jedinému - udržet na venkově lidi a nabídnout jim poklidný a zajištěný život, dostupnou zdravotní péči a vzdělání, spolehlivou dopravu, možnost sportovního a kulturního vyžití atd. Mám-li alespoň něco vyzdvihnout, pak to bude stimulace zvýšení nabídky zaměstnanosti minimálně v dosud zmiňovaném spektru činností na venkově.
Proč jsou jsou někteří starostové venkovských obcí zneklidněni?
Rozdělení krytí a financování aktivit nevzniklo jen tak "od stolu". Je smírčím výsledkem jednání se všemi zúčastněnými na mnoha úrovních v dlouhém časovém úseku. Myslíte si, že jsou spokojeni zemědělci? A vodohospodáři, ochránci přírody, či jiné skupiny? Nejsou a nikdy nebudou. Možná budu představiteli obcí pranýřován, ale položme si otázku: Není nakonec celkovým úspěchem to, že se podařilo prolomit bariéru směrování podpor také mimo tradiční výrobní oblasti resortu? Primárním účelem Společné zemědělské politiky EU byla výroba potravin a uspokojení domácí poptávky z vlastních zdrojů. Postupně se podpora rozšiřovala o bezpečnost potravin, modernizaci a efektivitu provozů, podporu nezemědělských činností - a nyní dokonce stojíme už před širokospektrálním programem zaměřeným na venkov jako celek. Je to opravdu tak málo?
Měli by se zemědělci soustřeďovat jen na zemědělskou výrobu, nebo i na udržitelný rozvoj v území, doplňkovou výrobu a služby? Podporuje EAFRD tuto jejich případnou "novou" úlohu?
Oba směry jsou cestou do budoucnosti. Na jedné straně moderní podniky soustřeďující se na intenzívní zemědělskou produkci, na straně druhé podniky, které mají zemědělství spíše jako doplňkovou aktivitu. A mezi nimi spousta dalších na různé produkční úrovni. Pokud bychom detailně probrali výčet aktivit, které EAFRD pokrývá, dojdeme k závěru, že tyto tzv. nové úlohy rozhodně bude stimulovat. Napadá mě například péče o veřejnou zeleň soukromým zemědělcem či dodávka energií pro obce ze stanic s bioplynem vlastněných zemědělci. Ale s konkrétními nápady musí přijít lidé z obcí, kteří nejlépe znají místní poměry, možnosti a potřeby.
V Ose IV je nejméně peněz, ale počet místních akčních skupin roste. Nerozmělní se tím už beztak nízká částka ještě víc a podpora partnerství ztratí smysl?
Také jsem tento názor už slyšel. Ale zaznamenal jsem i informaci, že nebudeme vůbec schopni nabízené peníze vyčerpat. Nerad střílím od boku bez možnosti analyzovat alespoň částečná fakta. Přijďte za mnou s touto otázkou tak za rok, za dva...
Bude pro projekty podporované z EAFRD možné průběžné financování?
Tato otázka ještě není uzavřena. Po diskusích s představiteli EU však záležitost spíše spěje k celkové, a řekněme zpětné platbě, tedy k vyplacení přiznané podpory až po ukončení a schválení celého projektu.
