01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Policisté a strážníci: Kdy mohou požadovat pomoc?

Podle § 47 odst. 1 a 2 zákona číslo 283/1991 Sb., o Policii ČR (dále jen cit. zák.), ve znění pozdějších předpisů, jsou policejní útvary oprávněny při plnění úkolů požadovat od státních orgánů, orgánů obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů, zejména potřebné podklady a...

Podle § 47 odst. 1 a 2 zákona číslo 283/1991 Sb., o Policii ČR (dále jen cit. zák.), ve znění pozdějších předpisů, jsou policejní útvary oprávněny při plnění úkolů požadovat od státních orgánů, orgánů obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů, zejména potřebné podklady a informace.

VYMEZENÍ POSKYTNUTÍ POMOCI

Ustanovení § 12 odst. 3 až 5 cit. zák. o oprávnění policisty požadovat vysvětlení zde platí přiměřeně. Zmíněné orgány a osoby jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout, pokud jim v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle jiných obecně závazných právních předpisů. Uvedené ustanovení umožňuje, aby policisté požadovali, v rámci úkolů uvedených v § 2 zákona, potřebné podklady a informace, eventuálně i další pomoc od všech právnických a fyzických osob. Policisté tedy mohou žádat od osob informace i v souvislosti s jinými skutečnostmi, než které uvádí § 12 odst. 1 cit. zák. (jde o oprávnění policisty požadovat vysvětlení od osoby, která může přispět k odhalení přestupku a jeho pachatele, jakož i k vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí), ale pouze v rámci plnění úkolů policie podle § 2 cit. zák. nebo podle jiných právních předpisů. Mohou to být zprávy o chování obviněného a účastníků trestního řízení či o chování podmíněně odsouzeného atd., které jsou policisté povinni předávat okresním a krajským soudům, podle § 28 odst. 3 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů. Na právo osob odepřít poskytnutí uvedené pomoci, na případy, kdy tato pomoc nesmí být po osobách požadována a na povinnost policisty předem osoby poučit o jejich právu odepřít poskytnutí pomoci, je nutno vztáhnout ustanovení § 12 odst. 3 až 5 cit. zák. (osoba může odepřít poskytnutí informací, pokud by tím způsobila nebezpečí trestního stíhání či postihu za přestupek sobě nebo osobě blízké, tj. příbuznému v řadě přímé, sourozenci či manželu apod., viz též § 116 občanského zákoníku). Dotyčný subjekt může poskytnutí pomoci odepřít též, jestliže by v důsledku jejího poskytnutí nemohl splnit povinnost, kterou mu ukládají jiné právní předpisy (např. povinnost mlčenlivosti nebo služební povinnost). Zákon hovoří o právních předpisech, takže se nelze dovolávat plnění povinností plynoucích z předpisů interních či smluvních ujednání. Mimo uvedené výjimky jsou všechny dotčené subjekty povinny pomoc poskytnout. Není-li zde žádného z uvedených omluvných důvodů, lze odepření poskytnutí pomoci konkrétní fyzickou osobou kvalifikovat jako přestupek proti veřejnému pořádku, spáchaný neuposlechnutím výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci, podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb.).

Podle ust. § 47a cit. zák. je policie při plnění svých úkolů oprávněna - v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie - žádat z databáze účastníků veřejné telefonní služby, evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů, evidence obyvatel a registru řidičů poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele způsobem, umožňujícím dálkový (zejména prostřednictvím e-mailu) a nepřetržitý přístup; v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze informace poskytnout způsobem umožňujícím pouze nepřetržitý přístup.

KDY MŮŽE POŽADOVAT POMOC POLICISTA?

Podle § 48 zákona o policii je policista oprávněn, v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku, požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout; nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké (§ 12 odst. 3 cit. zák.) anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti.

Zákonodárce nestanovuje míru, v které mají být uvedené hodnoty ohroženy (například "závažné ohrožení" nebo "hrozí-li větší škoda na majetku"). Policistovo oprávnění je založeno při každém bezprostředním ohrožení zmíněných hodnot. Pomoc může spočívat v přispění materiálními prostředky (i v zapůjčení automobilu, mobilního telefonu nebo jiné věci), dále v pomoci při zneškodnění pachatele útoku či v přivolání pomoci dalších osob nebo dalších policistů. Policista je však povinen i zde šetřit ustanovení § 6 a následující cit. zák., zejména nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. O pomoc jiných osob je tedy vhodné žádat především v těch případech ohrožení zmíněných hodnot, kdy hrozí nebezpečí z prodlení a policista nemůže účelu sledovaného služebním zákrokem dosáhnout vlastními silami a prostředky, které má v tom okamžiku k dispozici. Každá osoba, která byla o pomoc požádána, je povinna ji poskytnout. Nemusí tak učinit, kdyby tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké (§ 12 odst. 3 cit. zák.) anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti. Za vážné ohrožení osoby nebo osob jí blízkých je třeba považovat zejména to, že by jim mohla vzniknout újma na životě, zdraví nebo závažnější škoda majetková. Jinými závažnými okolnostmi je především špatný zdravotní stav dotčených osob nebo jiná indispozice. Neposkytnutí pomoci bez uvedených omluvných důvodů zakládá skutkovou podstatu přestupku neuposlechnutí výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích.

V souladu s § 49 zákona o policii odpovídá stát za škodu osobě, která poskytla pomoc policii nebo policistovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím. Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, jestliže si škodu způsobil poškozený úmyslně. Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou policii nebo policistovi. Náhradu škody poskytuje Ministerstvo vnitra. V souladu s § 52 odst. 2 zákona o policii, je každý, koho policejní útvary nebo policisté požádají o poskytnutí pomoci, povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou či poskytnutou pomocí dozvěděl.

OPRÁVNĚNÍ STRÁŽNÍKŮ OBECNÍ POLICIE

Na základě ust. § 11 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, jsou strážníci oprávněni požadovat vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění přestupku a jeho pachatele nebo jiného správního deliktu. Uvedené ustanovení je dále velmi podobné shora zmiňovanému § 12 zákona o policii. Podle § 11a cit. zák., je obecní policie k plnění svých úkolů podle tohoto zákona (§ 1 a 2) oprávněna vyžadovat od příslušných orgánů z jejich informačních systémů poskytnutí údajů:

o hledaných a pohřešovaných osobách (informační systém vede Policie ČR),

o odcizených motorových vozidlech a odcizených registračních značkách motorových vozidel (informační systém vedou obce s rozšířenou působností a Policie ČR),

o totožnosti provozovatele motorového nebo přípojného vozidla, kterým byl na území obce spáchán přestupek (informační systém vedou obce s rozšířenou působností),

o psech, přihlášených podle zvláštních předpisů u správce poplatku ze psa, o jejich vlastnících a o uhrazení poplatků ze psa v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku ze psů (informační systém vedou obce),

o povoleních ke zvláštnímu užívání pozemních komunikací na území obce (informační systém vede příslušný silniční správní úřad, viz § 40 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů),

o povoleních ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství v obci v rozsahu nezbytném k provádění kontroly dodržování obecně závazné vyhlášky obce o místním poplatku za užívání veřejného prostranství (informační systém vedou obce),

o osobě, která je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník nemovitosti, nacházející se na území obce, a o tom, zda konkrétní pozemek na území obce je v katastru nemovitostí zapsán jako zeleň v zástavbě nebo ostatní veřejná zeleň (informační systém vedou příslušné katastrální úřady).

Dožádaný orgán, který požadované údaje ve svém informačním systému vede, je povinen je obecní policii poskytnout, pokud mu v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle zvláštních předpisů. Jestliže mají zmíněné údaje povahu osobních údajů, poskytne je pouze v rozsahu nezbytně nutném ke ztotožnění osoby ve smyslu § 12 odst. 1 cit. zák. (tj. jméno, příjmení, datum narození a bydliště osoby).

Z hlediska poskytnutí jiné pomoci strážníkovi nebo obecní policii je třeba konstatovat, že zákon o obecní policii s ní sice počítá, z hlediska práva na náhradu škody, za kterou zde odpovídá obec a z hlediska povinnosti mlčenlivosti toho, kdo byl o pomoc požádán (§ 24 a 26 cit. zák.), nestanovuje však výslovně obecné povinnosti, které vymezují § 47 odst. 1 a 2 a § 48 zákona o policii.

odborný asistent katedry veřejné správy

Policejní akademie ĆR

Důležitá ustanovení:

ust. § 12, 47, 47a, 48, 49 a 52 zákona číslo 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů,

ust. § 11, 11a, 24 a 26 zákona číslo 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

Další ustanovení vymezující právo příslušníka požadovat poskytnutí pomoci:

ust. § 44 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů,

ust. § 37 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů,

ust. § 14 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down