V sérii článků se budeme zabývat investováním zejména z pohledu politického manažera investic, tj. z pozice regionálního politika. První článek je věnován přehledu rizik, s nimiž se musí regionální politik vyrovnat. Pokud jde o finance, vnímají regionální politici...
V sérii článků se budeme zabývat investováním zejména z pohledu politického manažera investic, tj. z pozice regionálního politika. První článek je věnován přehledu rizik, s nimiž se musí regionální politik vyrovnat.
Pokud jde o finance, vnímají regionální politici pojem riziko jako označení něčeho, co je třeba eliminovat. Riziko je však přítomno i u zdánlivě "bezrizikových" finančních produktů. Má jen jinou podobu. Jestliže má např. municipalita uloženy desítky miliónů na termínovaných vkladech a její finanční rozhodnutí je motivováno tím, aby se vyhnula riziku, pak tímto postojem aktivuje riziko jiné - riziko ztráty možného výnosu, nemluvě o kreditním riziku banky. Riziko ztráty možného výnosu není tak politicky zjevné, ale vyčísleno - může být velké. Riziku se v investicích vyhnout nelze. Je možné si je jen zvolit. Růst hodnoty investice je odměnou za podstoupené riziko.
Odborná rizika
I použití tzv. bezrizikových produktů přináší riziko. Kromě rizika ztráty výnosu, je tu riziko inflace, tedy riziko ztráty kupní síly peněz. Čím je produkt bezpečnější (termínový vklad, běžný účet), tím více trpí inflačními vlivy, které jen stěží pokryje. V nejlepším případě nabízí pouhé uchování kupní síly. (I to se v určitých fázích ekonomického cyklu může jevit jako atraktivní.)
Snížit riziko inflace umožňují investice do rizikovějších produktů. Čím více bude investice přecházet od peněžního trhu přes dluhopisy k akciím, tím více se bude snižovat riziko inflační a narůstat riziko tržní. To hodnotou investice v čase pohybuje jak směrem nahoru, tak dolů. Poklesy mohou být výrazné, a proto je toto riziko daleko hůře snášeno než riziko inflace. Při skutečně dlouhodobých investicích je akceptování určité míry tohoto rizika správné. S časem tržní riziko klesá a na dlouhodobém horizontu jsou dočasné, i když výrazné ztráty, jen klopýtnutím na cestě k splněnému cíli.1)
Při investování do jednotlivých akcií (např. jako přímí investoři) podstupujeme obzvláště nebezpečné riziko nesystematické. Tedy, koupíme-li akcie jedné firmy a ona zbankrotuje, přijdeme o vše. Tohoto rizika, za které mimochodem nenabízí trh rizikovou prémii v podobě vyššího očekávaného výnosu, a proto je tak nebezpečné, nás zbaví fondy diverzifikací - nákupem akcií různých firem a různých trhů. Tržní systematické riziko však zůstává.
Tržní systematické riziko si zaslouží dovětek. Je typem externího odborného rizika, které je krátkodobě obtížně zvládnutelné a nelze je zcela potlačit. Můžeme je oslabit diverzifikací do různých trhů a můžeme si vybrat jeho typ. Nelze je však zcela odstranit. Neprofesionální a nepoučení investoři na konkrétní projevy tržního rizika reagují každý podle své povahy a většinou velmi silně.
Významným rizikem je kreditní riziko. Jde o riziko důvěryhodnosti a spolehlivosti instituce či jednotlivce, s nimiž jednáme. V českém prostředí je toto riziko v důsledku historických událostí stále ještě živě pociťováno. Některá kreditní rizika jsou skryta (Union Banka), jiná jsou však odstranitelná užíváním vhodných prověřovacích procedur.
Politická rizika
Jde o externí rizika vyrůstající z politického prostředí. Mohou se lišit od situace k situaci a od místa k místu. Lze však s jistou míru pravděpodobnosti tvrdit, že většinové politické prostředí je na ně citlivé. Účastní se na nich i rizika psychologická a zesilují je.
Hlavním je riziko volebního cyklu. Volební boj může nastartovat situaci ohrožující odborné vlivy v managementu investic. Dokáže měnit vše a zamíchat se vším - s investičními plány politické instituce a samozřejmě i s vnímáním toho, co bylo na minulé praxi dobré, či špatné. Cyklus tohoto rizika je kratší než investiční horizont těch nejdůležitějších investičních záměrů a může s nimi zásadně zamíchat. Riziko volebního cyklu může podporovat trend neřešit strategické problémy vyžadující dlouhý horizont řešení a dlouhý investiční horizont. Je nutné ocenit ty regionální politiky, kteří konají tomuto trendu navzdory. Podstupují mnohdy rizika osobní a kariérová.
Nezanedbatelné je riziko nízké odbornosti. V kolektivních politických grémiích se takové riziko obtížně odstraňuje. Deficit zkušenosti s investičními produkty je v celé společnosti nesmírný. Toto riziko může ve specifických případech přerůst i v riziko korupce. I toto riziko lze však výrazně oslabit. Nabízí se řešení využívající zvláštních procedur při řešení finanční a investiční agendy. Sem může patřit samozřejmě výběrové řízení na investiční řešení, povinné odborné seznámení s problematikou a to všech, kdo rozhodují o investici. Dále sem mohou patřit detailní protokoly z jednání o investici, které obsahují všechny informační "pojistky" pro případ, že by chtěl někdo ono investiční rozhodnutí později zneužít.
Psychologická rizika
Je to riziko, které neseme sami v sobě, ve vlastní psychice. Má podobu vlastností a postojů, které obvykle škodí investování tím, že generují rozhodovací chyby. Psychologická rizika významně zesilují všechna ostatní rizika.
* Riziko psychické nepřipravenosti. Mezi municipálními klienty jsou i tací, kteří nejsou psychicky připraveni na zvolenou investiční strategii. Co to znamená? Psychická připravenost na investiční strategii znamená schopnost podřídit kolektivní subjektivitu (emoce, temperament, předsudky) nárokům, které ta či ona investiční strategie přináší. Čím rizikovější je strategie, tím silnější musí být psychická připravenost na eventuální ztrátu. Mnohdy investiční strategie/produkt obsahuje více rizika, než je instituce psychicky schopna snést. Vyvolaný politický stres může startovat politické chování (rozhodování), jež je na hony vzdáleno klinicky chladné logice. Problémem je to, že pod vlivem nezvládnutého politického stresu grémia většinou konají odborně chybně. Politický manažer by se neměl pouštět do některých investic v politickém prostředí, jež nemá odpovídající toleranci na riziko. Porušení této zásady může nastartovat politickou krizi ve chvíli, kdy je vyšší tržní riziko.
* Davové riziko. Neprofesionální investoři mnohdy přeceňují (ať negativně, či pozitivně) okamžité výsledky investičních strategií nebo produktů. Podléhají davovému postoji. Uveďme příklad: Dnešní situace na trzích přináší obecné zatracování akcií a popularitu dluhopisů, se kterými je spojeno menší tržní riziko. I dluhopisové investice však mohou klesat. Zaznamenávaly vysoký výnos v posledních dvaceti letech, v příštích dvaceti letech je však může čekat výnos nízký. Pravděpodobně však budou populární ještě dlouho poté, co již nebudou investičně zajímavé. Davové riziko má vysokou setrvačnost.
* Riziko iluzivní zákonitosti. Neprofesionální investoři někdy propadají "riziku iluzivní zákonitosti", kdy izolované a relativně krátké sekvence jevů povyšují na obecně platnou zákonitost a považují je za trend. Na tyto iluzivní zákonitosti potom reagují. Ve spojení s rizikem nízké odbornosti, může toto riziko vyvolat odborně unáhlené jednání nebo dokonce rozvrátit odbornou akceschopnost grémia.
Vyčerpali jsme ta nejdůležitější rizika, s nimiž se politický manažer setkává v praxi. Vzniká otázka, jak je oslabit. Odpovědi budeme příště hledat v odborné oblasti investiční teorie a politické komunikace.
Poznámka:
1) Současný propad akciových trhů, který trvá již 3 roky, však vyvolává obavy, že se platné zákonitosti porušily a ekonomický cyklus už povede trh akcií jen dolů a trh dluhopisů jen nahoru. Současný vývoj však jen potvrzuje tendenci tržní ekonomiky a finančních trhů směřovat k rovnováze. Po období neúměrného růstu přišlo období neúměrného poklesu.
ROMAN POSPÍŠIL,
generální ředitel Pioneer česká investiční společnost, a. s.
