V současné době dochází k realizaci projektu Ministerstva financí ČR s názvem „Posílení řízení a kontroly veřejných financí“ z Programu Řádná správa Fondů EHP a Norska 2014-2021, Programové oblasti 16 - Řádná správa věcí veřejných, Odpovědné instituce. Projekt je realizován v partnerství s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy, Právnickou fakultou Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity, přičemž každý z uvedených subjektů se zaměřuje na dílčí oblast řízení a kontroly veřejných financí. Výzkumný tým Právnické fakulty Univerzity Karlovy tvoří členové katedry finančního práva a finanční vědy.
Tento výzkumný tým má za úkol zpracovat zhodnocení stávající právní regulace interního auditu a úvahy de lege ferenda (podle budoucího zákona, označuje představy o právu, jaké by mělo do budoucna být, co by jako zákon mělo platit, viz Wikipedie).
V rámci řízení a kontroly veřejných financí je jednou z dlouhodobě nejdiskutovanějších oblastí právě regulace interního auditu. Výsledná analýza by měla řešit zásadní koncepční otázky, jak nastavit základní principy a pravidla fungování interního auditu – u kterých entit má být interní audit povinně zřízen a za jakých předpokladů, zda a případně jaké mají být stanoveny kvalifikační požadavky na interního auditora, zda a jakým způsobem má být upraven proces výkonu interního auditu nebo zda má být právní úprava interního auditu obsažena v samostatném zákoně. Zastřešujícím cílem celého projektu je zlepšení integrity a odpovědnosti veřejné správy při nakládání s veřejnými financemi.
Závěrečná analýza výzkumného týmu Právnické fakulty Univerzity Karlovy si bude klást za cíl problematiku interního auditu v rámci veřejných financí pojmout nejen z praktického, ale rovněž z teoretického úhlu pohledu. Hlavními prakticky zaměřenými vstupními údaji pro zpracování konečné analýzy budou výstupy z dotazníkového šetření, které aktuálně probíhá mezi oslovenými subjekty jak v České republice, tak v dalších evropských zemích. Oslovovány jsou i obce a města, resp. jejich úřady, a výzkumný tým se přitom na ně obrací s prosbou, aby dotazníku věnovaly pozornost, a přispěly tak k lepšímu nastavení základních principů a pravidel fungování interního auditu.
Například jednou z pracovních hypotéz například je, že by právní úprava regulace interního auditu měla tyto skutečnosti zohledňovat, protože v této oblasti není možné zavést jednu úpravu, která vyhoví stejně ministerstvu jako státnímu fondu či obecnímu úřadu.
Protože je cílem získat informace, které nebudou zkreslené obavou z možného uložení postihu za upřímné odpovědi, budou oslovené subjekty vyplňovat dotazník samy, a to přímo prostřednictvím k tomu určené internetové aplikace poskytnuté třetí stranou, která zajistí anonymitu respondentů.
V rámci dotazníku jsou obsaženy i otázky směřující k tomu, zda není podle právní úpravy interního auditu sice postupováno formálně, avšak bez zásadních dopadů na následnou činnost organizace, nebo zda není právní úprava dokonce zcela ignorována. Tyto otázky je třeba pokládat, protože také zásadním způsobem vypovídají o tom, jak je právní úprava vnímána v praxi. Cílem těchto otázek však není nachytat respondenty „na švestkách“. Naopak jde o snahu získat skutečnou představu o tom, jak je interní audit skutečně vykonáván, a nejen odhalovat případné nedostatky, ale také se pokusit odpovědět na to, proč nastávají. Právě tyto otázky jsou tím hlavním důvodem, proč je věnována zásadní pozornost anonymitě dotazníkového šetření.
/zr/
Ilustrační foto: web města Chomutov
