Řeka Bečva spolu s některými svými dravějšími přítoky už dlouhá léta trápí mnoho obcí a měst na Přerovsku. Také letos v květnu se doširoka rozlévala ze svého koryta a ničila majetek občanů, firem i municipalit. Starostové proto nyní chtějí žádat vládu o jasnou a konkrétní pomoc.
Kdyby na Bečvě už stály potřebné protipovodňové stavby, po nichž města a obce podél této řeky dlouho volají, letošní padesátiletá voda by město Hranice neohrozila. Za tímto názorem si stojí starosta Hranic Mgr. Miroslav Wildner. »A řeka by nepustošila ani další sídla okolo řeky,« podotýká. »Jenom v Hranicích velká voda v květnu napáchala škody za zhruba 80 milionů korun. Přitom od roku 1997 se na Bečvě žádné zásadní protipovodňové opatření neprovedlo a podle našich informací i slibovaný suchý poldr u Teplic nad Bečvou nabral téměř tříroční zpoždění.«
CHTĚJÍ OSLOVIT NEČASŮV KABINET
Představitelé Rožnova pod Radhoštěm, Vsetína, Valašského Meziříčí, Hranic, Lipníku nad Bečvou, Přerova a obce Troubky proto společně chystají Memorandum o podpoře protipovodňových opatření na Bečvě, jímž se chtějí obrátit jak na vládu, tak na Parlament. »Základem je, aby stát jasně definoval priority (zpracování Generelu protipovodňových opatření na toku Bečvy) a vláda vydala nařízení se směrnicí pro postup a relizaci protipovodňových staveb. Poslanci by potom pro ně měli schválit pevný finanční rámec, a to na celé další desetiletí. Teprve pak bude konečně možné tolik potřebné protipovodňové stavby na Bečvě začít budovat, a to i jako přírodě velmi blízké,« vysvětluje Mgr. Miroslav Wildner. »Nebudou-li však protipovodňová opatření na toku Bečvy pojata komplexně, budeme, obrazně řečeno, pouze skákat z jedné věci na druhou.«
O účinných protipovodňových opatřeních na Bečvě mají starostové jasno. V komplexu opatření pod názvem »Od pramene po soutok« jim jde o ohrázování toku řeky, výstavbu retenčních nádrží, vybudování suchého poldru Teplice, postavení nových hrází a valů atd.
POLDR VÁZNE NA VÝKUPU POZEMKŮ
Samostatnou kapitolou je připravovaný suchý poldr u Teplic nad Bečvou. Jak podotýká RSDr. Jaroslav Porvol, starosta obce Prosenice (obec se nachází na toku Bečvy pod Hranicemi), studie na vybudování poldru či přehrady nad Teplicemi byla v souvislosti s uvažovanou jadernou elektrárnou v Blahutovicích zpracována už počátkem 80. let minulého století. Žel, projekt výstavby poldru nyní vázne na nevyřešených majetkoprávních vztazích k dotčeným pozemkům.
Ale právě tento projekt, jak tvrdí starosta Prosenic, by zásadně eliminoval rizika povodní na Bečvě. RSDr. Jaroslav Porvol ví, o čem mluví: I letošní povodeň v obci způsobila nemalé škody na majetku soukromých osob či Moravské zemědělské akciové společnosti Prosenice a soukromých zemědělců. Na majetku obce vznikla největší (přibližně milionová) škoda na kořenové čistírně odpadních vod, která byla zcela zaplavena a zanesena bahnem. Bahno ucpalo i meliorační stoku a totálně byl zničen propustek z obecního rybníka do Bečvy. Povodeň také pustošila obecní lesní školku a jak se hnala přes obecní rybníky, brala s sebou ryby. Některé s ní odplavaly, jiné po opadnutí vody hynuly na okolních polích.
»Co u nás způsobuje povodně?« zamýšlí se starosta. »V roce 1912 byl napřímen tok Bečvy, která se od té doby při každé velké vodě vylévá z břehů a hledá staré koryto.«
RSDr. Jaroslav Porvol soudí, že mechanismy pomoci státu či kraje během povodní a při následné likvidaci škod fungují dobře. »Bude-li Olomoucký kraj při každé živelní pohromě reagovat tak rychle a efektivně jako při letošní povodni, pak na těchto mechanismech není nutné nic měnit.« Kraj poskytl obci rychlou finanční pomoc, která pokryje její náklady na odstranění škod ze zhruba 70-80 %. Starosta si velmi váží i pomoci města Nové Strašecí na Rakovnicku, které vzápětí po povodni poskytlo Prosenicím finanční dar 50 tisíc korun, za nějž obec nakoupila čerpadla a vysoušeče.
HLÁSNÝ SYSTÉM ČEKÁ NA DOTACI
Hranicím i dalším sídlům by pomohl projekt »Zpracování digitálního povodňového plánu a rozšíření varovného a informačního systému obyvatelstva obce s rozšířenou působností (ORP) Hranice«. Město se jím teď uchází o dotaci z Operačního programu Životní prostředí (oblast podpory 1. 3 Omezování rizika povodní).
Mgr. Miroslav Wildner upozorňuje, že projekt za 16 mil. Kč je zpracován na samostatný hlásný a varovný systém pro 23 obcí (celkem je jich 31) správního obvodu Hranic jako obce s rozšířenou působností. »Na tomto území zatím neexistuje žádný komplexní protipovodňový hlásný a varovný systém, který by pokrýval i menší, ale neméně nebezpečné toky, což se plně projevilo při loňských bleskových povodních.«
Projektem by se na menší toky instalovaly hlásiče průtoků a srážkoměrné stanice. Napojeny na počítačovou síť by ihned předávaly obcím naměřená data. Prostřednictvím SMS zpráv a interaktivního mluvicího zařízení by tak byli v předstihu varováni obyvatelé ohrožených oblastí a mohli by si odvézt automobily a vystěhovat majetek do vyšších míst. Do projektu patří i zpracování digitálního povodňového plánu a další opatření, aby obce disponovaly dostatkem údajů pro další případná protipovodňová opatření. Získá-li projekt dotaci, Hraničtí jej chtějí uskutečnit do konce roku 2011.
Hranické »panoráma« při letošní padesátileté vodě.
V Prosenicích na Přerovsku kulminovala povodeň letos 17. května večer.
FOTO: ARCHIV
