Prezident republiky Miloš Zeman podepsal 24. února novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Mnoha územním samosprávným celkům se novela nezamlouvá: Ze zpoplatněných záborů půdy totiž nejsou vyjmuty právě obce, města a kraje, které jsou často investory veřejně prospěšných staveb, např. silničních obchvatů místních sídel.
Poslanecká sněmovna se 10. února rozhodla nepřistoupit na pozměňovací návrhy Senátu k návrhu vládní novely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a schválila jej v původním znění, v němž jej loni v prosinci postoupila k projednání horní parlamentní komoře. Pozměňovací návrhy, které Senát vložil do návrhu zákona, vycházely vesměs z připomínek Svazu měst a obcí ČR i Asociace krajů ČR.
Novelu zákona ve verzi schválené nakonec dolní parlamentní komorou obhajuje Václav Zemek, místopředseda Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR, mj. i těmito slovy: "Vládní novela zákona č. 334/1992 Sb. měla ambici reagovat na aktuální potřeby, které vyvstaly v důsledku různých změn od doby vniku zákona. Šlo o důkladně projednávaný materiál, který by po schválení umožnil rozumnou koncepční zástavbu, především tu která je zahrnuta v územních plánech, při zachování hlavních aspektů ochrany zemědělského půdního fondu. Naproti tomu senátní verze, byť byli autoři patrně vedeni dobrým úmyslem, by prakticky eliminovala dva základní regulační nástroje – systém poplatků a rozhodování orgánu ochrany půdy. Řada rozsáhlých výjimek senátní předlohy by pak prakticky utlumila působnost zákona, který by se tak stal zcela bezzubým. Sněmovna při opětovném projednávání novely důkladně zvážila všechny aspekty a podle mého názoru správně upřednostnila původní vládní verzi, která byla výsledkem náročného projednávání s různými zájmovými skupinami a je pro všechny přijatelným kompromisem."
Naopak hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola namítá: "Naši zákonodárci v Poslanecké sněmovně zcela ignorovali verzi, kterou jim vrátili jejich kolegové z horní komory, Senátu a která vycházela vstříc návrhům krajů a Svazu měst a obcí. Tyto instituce totiž upozorňovaly na fakt, že ze zpoplatněných záborů půdy nejsou vyjmuty právě města, obce a kraje, které jsou v mnoha případech investory veřejně prospěšných staveb, např. silničních obchvatů místních sídel. Požadovaly, aby zcela legitimní požadavek chránit zemědělský půdní fond byl v případě veřejně prospěšných staveb (obchvaty, vodovody a kanalizace) chápán i z pozice těchto institucí, které na rozdíl od soukromých developerů nerealizují své projekty za účelem zisku – a nemohou si tudíž zvýšení platby za zábor promítnout do očekávaného zisku. O tom, že nejde zrovna o malé peníze, svědčí čísla, která lze jednoduše získat na jakémkoli úřadě, kde se takové stavby připravují. Např. v případě obchvatu jihočeských Strážkovic, který hodlá Jihočeský kraj z pozice investora výhledově realizovat, činí suma odvodu do fondu, spravovaného Státním fondem životního prostředí, už slušných 26 mil. Kč! A to jistě není »pár drobných«, které si kraj může jen tak bez mrknutí oka dovolit uvolnit. Až zase, laskavý čtenáři, uslyšíš z úst věčných kritiků stesky na předražené české dálnice a silnice, ptej se poslanců, nikoli zástupců měst a krajů, proč tomu tak je."*
Další argumenty obou aktérů rubriky Polemika přinese březnové vydání Moderní obce.
