Na zvýhodněný úvěr Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) mohou dosáhnout obce, jejichž bytový fond byl postižen povodní, případně sesuvy půdy, způsobenými nadměrnými srážkami. Úvěr se poskytuje na opravy a modernizace bytů.
Fond tak postupuje na základě nařízení vlády č. 396/2001 Sb., přičemž úroková sazba činí 1 % ročně a zůstává platná po celou dobu splatnosti úvěru, tj. po dobu nanejvýš 10 let. Letos má SFRB pro tyto účely vyčleněno 7 mil. Kč. V případě aktuální potřeby je však připraven tuto sumu zvýšit.
Obec je však povinna nejméně 20 % přijatého úvěru za stejných podmínek poskytnout jiným vlastníkům nemovitostí určených k bydlení a postižených povodněmi. Doloží-li však, že její obyvatelé o půjčky z úvěru od SFRB, který přijala, nemají zájem (a například nereagovali na výzvy v místním rozhlasu či zpravodaji, na informace, které zazněly na veřejném zasedání zastupitelstva apod.), může sama celý úvěr vyčerpat jen na opravu nebo modernizaci svého bytového fondu postiženého povodní.
NA CO LZE ÚVĚR ČERPAT
Podle Jany Marešové, ředitelky sekce marketingu SFRB, je možné poskytnout úvěr i opakovaně, aniž by byl předchozí už splacen. Jak dále uvedla, úvěr lze použít na opravy základů, nosných konstrukcí, obvodového pláště, schodiště, střechy, rovněž na vnitřní omítky, okna, dveře, konstrukce podlah, na opravy elektroinstalace, vodovodu, kanalizace, plynových rozvodů a systému vytápění v objektu bydlení.
Naopak úvěr není možné použít na výstavbu, nástavbu, přístavbu nebo vestavbu bytů a na opravy a modernizace samostatných nebytových prostorů a dalších nebytových prostorů v bytovém domě, jejichž stavebně-technický stav přímo neovlivňuje běžnou úroveň bydlení nebo bezpečnost nájemníků. Jde například o garáže, prádelny, sklepní prostory, dílny, zahradní altány, bazény a podobně. Úvěr nelze ani využít na výstavbu nových objektů bydlení.
SFRB rok co rok vyčleňuje na povodňové programy (kromě povodňového programu pro obce fond poskytuje podporu i ze dvou povodňových programů určených fyzickým osobám: úvěru na opravy a úvěru na pořízení bydlení - pozn. redakce) 20 mil. Kč, avšak naposledy poskytl dva povodňové úvěry v roce 2010, a to v celkové výši 5,7 mil. Kč. Například loni nebyla o tento typ úvěru podána ani jedna žádost.
»Průměrná výše povodňového úvěru se pohybuje kolem 1,4 mil. Kč. Nicméně tyto úvěry byly poskytnuty v rozmezí od 0,3 až do 5 mil. Kč. Vždy záleží na tom, jak silně bylo dané území zasaženo. Nejvíce povodňových úvěrů bylo dosud poskytnuto ve Středočeském kraji - 7 v celkové výši 9,7 mil. Kč, a Jihočeskémkraji - 5 v celkové výši 3,9 mil. Kč,« vysvětlila Jana Marešová.
V odpovědích na otázky Moderní obce také zdůraznila, že SFRB si obcí jako pří-jemců povodňového úvěru velmi cení. Mezi obcemi totiž není žádný neplatič a obce řádně pravidla daná nařízením vlády dodržují. Pokud jde o kontroly využívání úvěru, SFRB si si od obcí nechává předkládat dodavatelské faktury, které kontroluje z hlediska dodržení účelovosti čerpání. V případě úvěrové smlouvy s jinými vlastníky bytového fondu si dodržení účelu čerpání prověřuje sama obec. V kompetenci SFRB je také kontrola řádné a včasné úhrady úroků při čerpání a vlastních splátek úvěru. Čerpání a způsob využití úvěru však může být předmětem zájmu například finančních úřadů, které postupují zcela nezávisle na SFRB.
POVODŇOVÉ PROGRAMY A BUDOUCNOST
Jaká by měla být budoucnost povodňových úvěrů SFRB v kontextu celkové pomoci státu obcím zasaženým povodněmi? SFRB má v tom jasno. »Podle Koncepce bydlení do roku 2020 byla provedena revize všech povodňových programů a předložena Ministerstvu pro místní rozvoj k dalšímu zpracování. SFRB zastává názor, že by bylo dobré programy sjednotit. Různorodost programů je však dána onou živelností, se kterou mají všechny tyto programy následně pomoci. Vznikaly tedy podle aktuální a především akutní potřeby. Konsolidace programů jistě může do budoucna prospět k efektivnější a operativnější pomoci podle potřeby,« uzavřela Jana Marešová.
Konsolidace povodňových programů může do budoucna prospět k efektivnější a operativnější pomoci podle potřeby.
