Poskytování a zveřejňování nabídek doručených obci ke zveřejněnému záměru

Naše obec vyhlásila záměr pronájmu obecní nemovitosti. Ve stanovené lhůtě se přihlásilo pět zájemců. Ačkoli rada obce o pronájmu dosud nerozhodla, obdrželi jsme žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí kopií všech doručených nabídek. Musíme tyto dokumenty...

Naše obec vyhlásila záměr pronájmu obecní nemovitosti. Ve stanovené lhůtě se přihlásilo pět zájemců. Ačkoli rada obce o pronájmu dosud nerozhodla, obdrželi jsme žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o poskytnutí kopií všech doručených nabídek. Musíme tyto dokumenty vydat? Museli bychom je vydat, kdyby již rada o pronájmu rozhodla a došlo k podpisu smlouvy? A mohli bychom nabídky přímo zveřejnit na webové stránce obce?

Zákon o svobodném přístupu k informacím umožňuje dočasně chránit tzv. nové (někdy též podkladové) informace v ustanovení § 11 odst. 1 písm. b). Podle něj může povinný subjekt omezit poskytnutí informace, jde-li o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak, avšak pouze do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím. V uváděném případě mají obci předložené nabídky nepochybně povahu nové informace (není přitom rozhodné, zda novou informaci vytvořil sám povinný subjekt - obec - nebo třetí osoba), přičemž za »ukončení přípravy rozhodnutím« je ve smyslu dotčeného ustanovení třeba rozumět až rozhodnutí (usnesení) rady obce o konečném výběru nájemce. Formální podmínka pro aplikaci § 11 odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím by byla splněna, a to až do rozhodnutí rady obce o výběru nájemce nebo o odmítnutí všech nabídek a ukončení výběrového řízení.

Ustanovení § 11 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím nicméně předpokládá, že povinný subjekt poskytnutí informace »může omezit« (srov. k tomu návětí zmíněného odstavce). Podle judikatury správních soudů to znamená, že kromě splnění formálních podmínek je »materiální« podmínkou aplikace tohoto ustanovení existence legitimního zájmu, který by mohl být poskytnutím informace ohrožen a který je proto nutné chránit. Musí se přitom jednat o zájem dostatečně intenzivní, aby odůvodnil dočasné vyloučení práva na informace, které je garantováno ústavním pořádkem (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2008, č. j. 1 As 44/2008-116). V souvislosti s popsanou situací by takový zájem mohl být shledán např. v nutnosti zabezpečit rovné podmínky pro všechny zájemce o pronájem, ve vyloučení možného ovlivňování členů rady při rozhodování apod. (je taktéž odlišná situace, pokud nabídky jsou »konečné«, nebo pokud podmínky výběrového řízení počítaly např. s dvoukolovostí, při níž by bylo možné nabídky dále upravovat apod.). Navíc správní soudy při aplikaci § 11 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím požadují, aby došlo jen k omezení přístupu k informaci, nikoli k jejímu absolutnímu vyloučení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 28/2007-89), což znamená, že určité alespoň základní údaje, např. o počtu nabídek by poskytnutelné byly.

Vůči doručeným nabídkám však obecně nebude možné uplatnit důvod znepřístupnění, uvedený v § 11 odst. 2 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím, podle něhož povinný subjekt neposkytne informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí. V těchto případech je totiž zřejmé, že k účasti osoby ve výběrovém řízení bylo nezbytné, aby tato osoba svou nabídku předala, takže jedna z podmínek pro aplikaci dotčeného ustanovení nebude splněna (srov. v této souvislosti rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2012, č. j. 15 Ca 89/2009-55, publikovaný pod č. 2694 ve Sb. r. NSS, jenž se zabývá obdobnou situací ve vztahu k nabídkám podaným podle zákona o veřejných zakázkách).

Závěr o neaplikovatelnosti § 11 odst. 2 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím samozřejmě neznamená, že by byly a priori vyloučeny i jiné důvody, např. ochrana osobních údajů nebo ochrana obchodního tajemství. Tyto důvody by se však zřejmě mohly vztáhnout jen na určité specifické části podaných nabídek, nikoli na nabídky jako celek. S ohledem na § 8b a na § 9 zákona o svobodném přístupu k informacím by rozhodně nebylo možné chránit určení osoby, která konkrétní nabídku podala, a informaci o nabízených podmínkách. Zejména by nebylo možné znepřístupnit informaci o tom, jakým způsobem zájemce splnil podmínky pro uzavření smlouvy, které byly výslovně uvedeny ve zveřejněném záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích. Naopak by bylo možné jako obchodní tajemství chránit např. podrobnější kalkulace nákladů, pokud by byly k nabídce předloženy, nebo jako osobní údaje podrobnější identifikaci zájemce - fyzické osoby (např. přesným datem narození, podrobnou adresou bydliště apod.). Pokud by však zájemce při předložení nabídky výslovně uvedl, že souhlasí s jejím zpřístupněním, pak by samozřejmě uplatnění zákonných důvodů pro její neposkytnutí poté, kdy již rada o budoucím nájemci rozhodla, nebylo namístě. Obdobného cíle by bylo možné dosáhnout i tím, že by záměr výslovně uváděl, že nabídky budou po jejich zhodnocení zveřejněny. Každý, kdo by nabídku předložil, by s tím byl srozuměn, takže na předložení nabídky by bylo možné pohlížet jako na udělení konkludentního souhlasu s jejím zveřejněním.

Lze proto shrnout, že do rozhodnutí rady obce o výběru zájemce by bylo možné požadované nabídky nevydat podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím, jestliže by byl dán rozumný a důležitý důvod pro takové vyloučení v porovnání s právem na informace. Po rozhodnutí rady obce o výběru zájemce budou doručené nabídky obecně zpřístupnitelné, ledaže by obsahovaly některé specifické informace, které by bylo možné chránit na základě některého ze zákonem stanovených důvodů. V takovém případě by musela být konkrétní nabídka poskytnuta po vyloučení příslušných zákonem chráněných částí.

Pokud by obec měla v úmyslu doručené nabídky sama zveřejnit, musí postupovat podle § 5 odst. 7 zákona o svobodném přístupu k informacím, z něhož vyplývá - zjednodušeně řečeno - že povinný subjekt může informaci dobrovolně zveřejnit v zásadě v té podobě, v jaké by ji mohl poskytnout na základě individuální žádosti. Jinak řečeno z doručených nabídek by obec musela fyzicky odstranit (znečitelnit) zákonem chráněné části a v této upravené podobě by je mohla následně zveřejnit. Pokud by zájemci se zveřejněním nabídek souhlasili, k popsané anonymizaci by se přistupovat nemuselo.

JUDr. ADAM FUREK
právník