Obecní úřad obdržel žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žadatel s vyřízením nesouhlasí a sdělil nám, že si bude stěžovat na krajském úřadě. Může takto postupovat? Zákon o svobodném přístupu k informacím dává žadatelům o informace tři základní možnosti, jak napadnout...
Obecní úřad obdržel žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žadatel s vyřízením nesouhlasí a sdělil nám, že si bude stěžovat na krajském úřadě. Může takto postupovat?
Zákon o svobodném přístupu k informacím dává žadatelům o informace tři základní možnosti, jak napadnout postup povinných subjektů při vyřizování žádostí o informace, a to odvolání, stížnost a žalobu k soudu.
Odvolání lze podat proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti, respektive částečném odmítnutí žádosti. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí žadateli, a to prostřednictvím povinného subjektu. O odvolání rozhoduje nadřízený orgán.
Při určení toho, kdo je nadřízeným orgánem, se vychází z § 178 správního řádu. Ve vztahu k obci je nadřízeným orgánem příslušný krajský úřad.
Povinný subjekt (obec) předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu (krajskému úřadu) ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání a ten o odvolání rozhodne do 15 dnů ode dne předložení; lhůtu pro rozhodnutí nelze prodloužit.
Nesouhlasí-li žadatel s rozhodnutím nadřízeného orgánu, může podat žalobu k soudu. Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout.
Další možností žadatele, jak napadnout postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace, je podat stížnost. Zákon uvádí výčet stížnostních důvodů:
a) nesouhlas žadatele s vyřízením žádosti odkázáním na zveřejněnou informaci,
b) po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro vyřízení žádosti nebyla žadateli poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
c) informace byla žadateli poskytnuta pouze částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí,
d) nesouhlas žadatele s výší úhrady nebo s výší licenční odměny, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.
Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam. Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne skutečnosti, která zakládá důvod pro její podání. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
Povinný subjekt (obec) předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu (krajskému úřadu) do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.
V souvislosti s opravnými prostředky na úseku poskytování informací je vhodné zmínit, že informace o podaných stížnostech, odvoláních a případně soudních žalobách je součástí výroční zprávy, kterou je každý povinný subjekt povinen zpracovat a v souladu se zákonem zveřejnit. Do výroční zprávy se tak mimo jiné uvádí počet podaných odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo její části, opis podstatných částí rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti včetně uvedení výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti s těmito soudními řízeními, a počet podaných stížností včetně důvodů jejich podání a stručného popisu způsobu jejich vyřízení.
Mgr. PAVLA SAMKOVÁ
právnička
