Čím dál více lidí používá jízdní kolo jako běžný dopravní prostředek. Jde o dopravu ekologickou, leckdy, hlavně ve městě, dokonce rychlejší než ostatní druhy dopravy. Co však trápí cyklisty, je nedostatek možností, jak na veřejných prostranstvích kolo bezpečně zaparkovat. Zažitým stereotypem radnic při pořizování cyklostojanů je, že kola v nich musí stát. Co na to cyklisté?
Většinu současných stojanů ve městech a obcích tvoří dva ohnuté dráty vzdálené od sebe přibližně čtyři centimetry. Jenže to vyhovovalo v době, kdy všechna kola měla šířku pláštů téměř stejnou. Dříve kola také nebývala vybavena ani přehazovačkou, ani kotoučovými brzdami. Jen některá kola měla nosič či brašny. Do stávajících stojanů lze jen obtížně postavit moderní kola s rozdílnými šířkami pláště, ať už jde o kola silniční, treková či horská - a bezpečně v nich kola také uzamknout. Bezpečné zajištění totiž znamená spolehlivě připevnit rám kola zámkem ke stojanu. Mnohdy se stojan také dotýká přehazovačky a kotoučových brzd. Pak stačí jen málo a stojan poškodí důležitou část kola - ráfek, kotoučové brzdy nebo přehazovačku.
Další nevýhoda současných stojanů spočívá v tom, že zabírají velkou plochu. Stojany obvykle bývají na veřejných prostranstvích umístěny tak, že v nich odstavená kola stojí kolmo k ose chodníku, a překážejí tak chodcům. Protože stojany i bez zaparkovaných kol tvoří poměrně velkou překážku, radnice pro ně jen obtížně hledají vhodné umístění. Stojany potom často skončí tam, kde by si cyklista své kolo nejraději vůbec neodstavil.
BEZPEČNÝ STOJAN
Co je tedy třeba udělat pro změnu? Musíme opustit stávající stereotyp konstrukce stojanů z "postav kolo" na "opři kolo". Bezpečný stojan v tomto pojetí:
umožňuje stabilní opření a uzamčení rámu kola;
lze v něm zaparkovat všechny typy kol;
nedotýká se přehazovačky ani mechanismu kotoučových brzd;
umožňuje zaparkovat i kolo s cestovními brašnami, dětskou sedačkou apod.;
je pevně uchycen k povrchu, nejlépe zabetonován;
má dostatečně robustní, vandaluvzdornou konstrukci z oblých tvarů.
Jaký stojan splní uvedené požadavky? Pro bezpečné parkování kola postačí jednoduchá svislá opora s možností přizamčení rámu kola. Nejjednodušší stojan nového pojetí tvoří ohnutá trubka ve tvaru obráceného "U" s roztečí zhruba 35 až 50 cm a výšce přibližně 80 cm. Nově koncipované stojany, přesněji řečeno "cykloopěradla", lze umístit téměř kdekoli. Plocha, kterou prázdný stojan zabírá, je pak minimální.
SPRÁVNÉ PARKOVIŠTĚ KOL
Připomeňme také zásady vhodného umístění parkoviště pro kola:
Stojany je třeba situovat do míst co nejvíce viditelných, přičemž nesmí omezovat průchod pěších podél zaparkovaných kol. Vypadá to jako nesplnitelný požadavek, ale pouze zdánlivě. Nově koncipované stojany lze totiž snáze situovat podélně či šikmo k ose chodníku. Bez kola pak zabírají méně místa než tradiční stojany.
Moderní stojany lze rovněž využít jako zábradlí, ochranný prvek pro fasády budov, k bránění vstupu do zeleně apod.
Disponujeme-li dostatkem volného prostoru, můžeme ze stojanů vytvořit parkoviště stávajícího pojetí, tj. kolmo nebo šikmo k ose chodníku.
Parkoviště pro dlouhodobé stání kol (například pro zaměstnance) je vhodné situovat na místa s omezeným přístupem veřejnosti. Takové parkoviště by mělo být zastřešené.
Výběr místa pro parkoviště je vhodné konzultovat s někým, kdo používá kolo celoročně jako dopravní prostředek - na nákupy apod. (tedy nejen rekreačně).
Pro lokalitu, kde cyklista neopouští kolo, třeba na odpočívce na cyklostezce, postačí jednoduchá opora, případně i bez možnosti uzamčení kola - v přírodě takto vyhoví například zábradlí ze dřeva.
Stojany a v nich umístěná kola nesmí porušit "vodicí linii" pro nevidomé občany.
STEREOTYPY PŘEŽÍVAJÍ
Občanské sdružení Plzeňsko na kole si klade za cíl zlepšit podmínky pro cyklisty. Proto se zabývá problematikou parkování kol, sbírá fotografie řešení cyklostojanů v Česku i v cizině a získalo rovněž grant na parkování pro cyklisty v Plzni. Většina tuzemských výrobců městského mobiliáře dodává na trh stojany staré koncepce. A ti, kteří ji už opustili, vyrábějí stojany pro instalaci kolmo k ose chodníku. Rozhodli jsme se vytvořit návrhy podle našich představ a hledali jsme pro ně výrobce. Nebylo to jednoduché. Nakonec se nám podařilo vytvořit prototypy ve spolupráci s firmou HEVI Ing. Ivany Heydukové. Ukázalo se to jako šťastné řešení, protože tato firma s instalací městského mobiliáře. Právě náročnost instalace často investora odradí od vhodného řešení či dokonce od vybudování samotného parkoviště pro kola.
Jeden z prototypů určených do zelených ploch - připomínající květ tulipánu - představujeme na snímku. Tento cyklostojan je vyroben z masivní trubky a zabetonován do podloží. Tím splňuje požadavek vandaluvzdornosti. Jelikož jde o nezvyklý tvar, stojan je doplněn piktogramem.
Vždy záleží na konkrétním místě, kam chceme stojan umístit. A pokud se podaří spojit síly s realizační firmou a příslušnou obcí, může vzniknout nejen funkční, ale i hezké řešení tak obyčejné věci, jakou stojan pro jízdní kola jistě je. Řešení možná o trochu dražší, ale - na rozdíl od mnoha levnějších - plně funkční. Na řadě míst bude pro začátek stačit jen jeden stojan na dvě kola, nikoliv konstrukce pro šest až deset kol. Když pořídíte méně, ale o to kvalitnějších stojanů na místa, kde je cyklisté opravdu potřebují, majitelé dvoukolých miláčků to ocení. Není horší reklamy pro obec či město, než když si cyklista při vyslovení jejich jména vybaví, že si tam poškodil kolo, nebo že mu je tam dokonce ukradli.
JAROSLAV SOBOTA
RADKA ŽÁKOVÁ
Špatně, nebo správně?
Ve fotogalerii na www.plzenskonakole.cz (v sekci Rady a nápady - pro podnikatele) si můžete prohlédnout správná i špatná řešení na příkladech z praxe.
