(Dokončení) Od prvního ledna tohoto roku je v účinnosti nový zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. S podrobným výkladem této právní úpravy vás seznamujeme v seriálu článků, jehož poslední část přinášíme v tomto čísle. Výkon veřejné správy se neobejde bez odborně...
| (Dokončení)
Od prvního ledna tohoto roku je v účinnosti nový zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. S podrobným výkladem této právní úpravy vás seznamujeme v seriálu článků, jehož poslední část přinášíme v tomto čísle. Výkon veřejné správy se neobejde bez odborně vyspělých a kvalifikovaně zdatných úředníků. Proto nový zákon velmi podrobně upravuje komplexní systém vzdělávání úředníků. Jde o: - vstupní vzdělávání, které musí absolvovat všichni úředníci a jež poskytne širší obecný přehled o veřejné správě, - nezbytné znalosti věcné problematiky, týkající se agendy, o které úředník rozhoduje a která je zahrnuta do zvláštní odborné způsobilosti určené pro úředníky vykonávající vybrané činnosti v přenesené působnosti (státní správa), - průběžné (prohlubující, aktualizační a specializační) vzdělávání, - vzdělávání vedoucích úředníků, které zahrnuje znalosti a dovednosti v oblasti řízení. Územní celek je povinen úředníkovi zajistit prohlubování kvalifikace podle plánu vzdělávání. Tento plán obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka v rozsahu nejvýše 18 pracovních dnů po dobu následujících 3 let. Územní celek je povinen vypracovat tento plán do jednoho roku od vzniku pracovního poměru úředníka, nejméně jedenkrát za tři roky plnění plánu hodnotit a podle výsledků hodnocení provést jeho aktualizaci. Vstupní vzdělávání Základem v systému vzdělávání úředníků je vstupní vzdělávání. Přináší znalosti základů veřejné správy, zejména obecných zásad organizace a činnosti veřejné správy a územního samosprávného celku, základy veřejného práva, veřejných financí, evropského správního práva, práv a povinností etiky úředníka. Patří sem i povinnost úředníka osvojit si základní dovednosti a návyky potřebné pro výkon správních činností, znalosti základů užívání informačních technologií a základní komunikační, organizační a další dovednosti vztahující se k jeho pracovnímu zařazení. Úředník je povinen ukončit vstupní vzdělávání do 3 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru a prokázat je osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která vstupní vzdělávání pořádala. Při podstatných změnách, kterými veřejná správa prochází, je důležité zaručit aktualizaci znalostí úředníků. Zákon proto vytváří předpoklady pro tzv. průběžné vzdělávání úředníků. Jeho účelem je aktualizovat, prohlubovat a rozšiřovat znalosti a dovednosti úředníka podle potřeb úřadu a úředníka samého, včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí. Průběžné vzdělávání se uskutečňuje formou kursů a úředník je povinen se jich zúčastnit. Půjde o prohlubování kvalifikace ve smyslu § 141a zákoníku práce (ZP). Územní samosprávný celek je v souladu s § 35 odst. 1 písm. a) ZP povinen vytvářet úředníkům podmínky pro to, aby mohli své povinnosti v průběžném vzdělávání plnit. Vzdělávání se považuje za výkon práce a úředník dostane za tuto dobu náhradu platu ve výši průměrného výdělku. Náklady za vzdělávání nese územní celek. Zvláštní odborná způsobilost Ve veřejné správě jsou správní činnosti, které mohou zajišťovat jen úředníci se zvláštní odbornou způsobilostí. Zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon činností stanovených právním předpisem. Zvláštní odborná způsobilost má obecnou a zvláštní část. Obecná část obsahuje znalost základů veřejné správy, její organizaci a činnost, znalost zákona o obcích, zákona o krajích a o správním řízení, zvláštní část zahrnuje znalost působnosti orgánů územní samosprávy a územních samosprávných úřadů vztahující se k těmto činnostem, a schopnost jejich aplikace. Územní celek je povinen přihlásit úředníka, který vykonává správní činnosti, k nimž se vyžaduje zvláštní odborná způsobilost, k vykonání zkoušky do 6 měsíců od vzniku jeho pracovního poměru nebo do 3 měsíců ode dne, kdy úředník začal tyto činnosti vykonávat. Pro absolvování kursů a školení v rámci zvláštní odborné způsobilosti je pro úředníka zákonem stanovena doba 18 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne, kdy začal vykonávat správní činnosti, k nimž se vyžaduje zvláštní odborná způsobilost. Pokud úředník nemá zvláštní odbornou způsobilost, může správní činnost vykonávat nejdéle po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne, kdy tuto činnost začal vykonávat. Výjimka je u úředníka, který ke dni nabytí účinnosti zákona, k 1. lednu 2003, vykonává správní činnost, na niž se vztahuje předpoklad zvláštní odborné způsobilosti a tento předpoklad nesplňuje. Pro něj počínají uvedené lhůty od 1. ledna 2003 a činí 30 měsíců. V této lhůtě je také povinen prokázat osvědčením po vykonání zkoušky, že získal zvláštní odbornou způsobilost. I na něj se však vztahuje povinnost územního celku, přihlásit ho ke zkoušce do 3 měsíců od nabytí účinnosti zákona, tedy do 31. března 2003. Úředník např. nastoupil do pracovního poměru k územnímu celku 1. února 2003 a vykonává správní činnosti, u nichž se vyžaduje zvláštní odborná způsobilost. Nejpozději do 3 měsíců musí úředníka přihlásit územní celek k absolvování školení v rámci zvláštní odborné způsobilosti (tedy do 30. dubna 2003) a do 18 měsíců (do 31. července 2004) musí úředník prokázat osvědčením, že získal zvláštní odbornou způsobilost. Tuto povinnost nemá úředník, který získal vzdělání v bakalářských nebo magisterských studijních programech stanovených právním předpisem (např. školení v rámci zvláštní odborné způsobilosti se nevztahuje na absolventa Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který bude v krajském úřadě vykonávat agendu ve správním řízení. Obdobně se bude postupovat u úředníka stavebního odboru, pokud získal vysokoškolské vzdělání na Stavební fakultě ČVUT, nebo u účetní s ekonomickým vzděláním). Pokud by úředník ke dni účinnosti zákona (1. leden 2003) vykonával správní činnost a neměl zvláštní odbornou způsobilost, je územní celek povinen přihlásit ho ke zkoušce (pokud by nebyl přihlášen již dříve) do 31. března 2003 a tuto zkoušku by musel vykonat do 30 měsíců od účinnosti zákona, tj. do 30. června 2005. Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou v době od 24. listopadu 1990 do 1. ledna 2003 se považuje za zkoušku podle nového zákona, a úředník ji nemusí opětovně absolvovat. Úředník, jemuž do 31. prosince 2007 vznikne nárok na starobní důchod, prokazuje zvláštní odbornou způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá. Obdobně i vedoucí úředník, jemuž do 31. prosince 2007 vznikne nárok na starobní důchod, se účastní vzdělávání vedoucích úředníků jen tehdy, jestliže o to sám požádá. Vzdělávání vedoucích úředníků Vedoucí úředníci a vedoucí úřadů jsou povinni se zúčastnit zvláštního vzdělávání. Zahrnuje obecnou a zvláštní část a zaměřuje se na znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníků a na přehled o činnostech vykonávaných podřízenými úředníky. Toto vzdělávání je vedoucí úředník povinen ukončit do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat funkci vedoucího úředníka. Pokud byl zaměstnanec vedoucím zaměstnancem v územním celku ke dni 1. ledna 2003, je povinen ukončit vzdělávání vedoucích úředníků do 4 let, tedy do 1. ledna 2007. Vedoucí úředník, který se účastnil tohoto druhu vzdělávání a jehož náklady nahradil územní celek, musí setrvat po ukončení tohoto vzdělávání v pracovním poměru k tomuto územnímu celku po dobu 3 let. Pokud by rozvázal pracovní poměr dříve, je povinen uhradit náklady s tím spojené. Splní-li úředník tuto povinnost pouze zčásti, povinnost uhradit náklady se poměrně sníží. Například náklady na vzdělávání činily 60 tisíc korun a vedoucí úředník skončil pracovní poměr s územním celkem 2 roky po ukončení tohoto vzdělávání. Musí tedy vracet 20 tisíc korun. Kdyby pracovní poměr ukončil okamžitě po absolvování vzdělávání, hradil by plnou částku, tj. 60 tisíc korun. Povinnost k úhradě nákladů by nevznikla, např. jestliže by vedoucí úředník nemohl vykonávat ze zdravotních důvodů práci, pro kterou absolvoval vzdělávání, nebo jestliže by s ním územní celek skončil pracovní poměr výpovědí z určitých důvodů (kromě výpovědi nebo okamžitého zrušení pro porušení pracovní kázně). S vedoucím úředníkem, který absolvoval toto školení, neuzavírá územní celek dohodu o zvýšení nebo prohloubení kvalifikace a o povinnosti setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru podle § 143 ZP. Odměňování úředníků Odměňování a platové poměry úředníků územních celků, včetně vedoucích úředníků, upravuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí. Znamená to, že i těmto úředníkům náleží podle § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 253/1992 Sb., platový tarif zvýšený o částku, která odpovídá 25 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Jde tedy o určitou "kompenzaci" jejich rozšířených povinností, zejména s ohledem na omezenou možnost (předchozí souhlas územního celku) k výdělečné činnosti nebo podnikání. Ladislav Jouza, právník |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
hank you so much for this. I was into this issue and tired to tinker around to check if its possible but couldnt get i https://shareit.onl/ t done. Now that i have seen the way you did it, thanks guys
with
regards