Postavení úředníků se řídí kvalifikací a výkonem

Nový zákon by měl přispět ke zvýšení kvality výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky (dále jen územní celek) plnou profesionalizací a odborností úředníků územních celků (dále jen úředník). Měl by rovněž omezit politický subjektivismus při rozhodování o personálních otázkách a také napomoci ke změně pojetí veřejné správy ve službu veřejnosti. Nová právní úprava zakládá kontinuitu veřejné správy, nestrannost, rovnost a stabilitu úředníků. Vychází z rovnováhy mezi rozšířenými povinnostmi a zvýšenými nároky a kompenzacemi. Významnou zásadou nové úpravy je, že postavení a nároky úředníků se řídí výhradně jejich odbornou kvalifikací a pracovním výkonem.

Podle zákoníku práce

Obsah zákona odpovídá charakteru a potřebám české veřejné správy i převládajícím evropským trendům. Právní postavení úředníků vychází ze smluvního systému, který je založen na pracovněprávních vztazích, s nezbytnými odchylkami od zákoníku práce. Moderní řešení umožňuje potřebnou míru stability i pružné personální řízení v této oblasti. Obdobné řešení se objevuje i v nejnovějších právních úpravách postavení zaměstnanců veřejné správy ve vyspělých zemích, např. ve Švýcarsku.

Znamená to však, že od 1. ledna 2003 budou u územních celků dvě kategorie zaměstnanců: úředníci, na něž se bude vztahovat zákon č. 312/2002 Sb., a ostatní zaměstnanci, na které se bude v plném rozsahu a bez výjimek vztahovat zákoník práce a další pracovněprávní předpisy. Zákon zajišťuje kvalitní, efektivní a nestranný výkon veřejné správy. Předpokladem k tomu je profesionalizace úředníků samosprávy. Rozumí se tím zvýšené nároky na jejich odbornost (včetně stanovení povinností), která odpovídá charakteru jejich práce, a poskytnutí záruk a kompenzací, které vyvažují rozšířené nároky a povinnosti.

Zákon upravuje pouze práva, povinnosti a nároky, u kterých neposkytuje platná pracovněprávní úprava, především zákoník práce, uspokojivé řešení vzhledem ke specifičnosti výkonu veřejné správy. Zákoník práce má tedy v pracovněprávních vztazích úředníků podpůrnou platnost. Pokud zákon neupravuje specificky některé nároky úředníků, platí obecně zákoník práce. Pracovněprávní vztahy úředníků se tedy řídí zákoníkem práce zejména v případě dovolené, skončení pracovního poměru, obsahu pracovních smluv, pracovní doby apod.

Na koho se zákon vztahuje

Zákon se vztahuje na zaměstnance všech krajů, obcí i hlavního města Prahy, pokud jsou v úřadech územních samosprávných celků zařazeni jako úředníci. Úřadem se pro účely zákona rozumí obecní úřad, městský úřad, magistrát statutárního města a magistrát územně členěného statutárního města, úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města, krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy.

Zákon se nevztahuje na členy zastupitelstev, členy komisí, pokud nejsou zaměstnanci územních celků, zaměstnance zařazené v organizačních složkách zřízených samosprávnými celky a na zaměstnance, kteří vykonávají obslužné činnosti, jako jsou práce pomocné, servisní a manuální (např. řidiči, telefonistky, obsluha podatelny apod.).

Rozhodující je v zákoně vymezení zaměstnanců - úředníků, na které se zákon vztahuje. Jedná se o úředníky těchto celků, kteří se podílejí v uvedených územních orgánech na výkonu správních činností, tj. plní úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů.

Důvodem je, že tito zaměstnanci přímo ovlivňují kvalitu veřejné správy. Správní činností je zejména správní rozhodování, správní kontrola, dozor nebo dohled, příprava návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti správních úřadů, příprava návrhů koncepcí a programů, vytváření a vedení informačních systémů ve veřejné správě, statistika, správa rozpočtu územního samosprávného celku, krizové řízení a plánování, ochrana utajovaných skutečností, zabezpečování obrany státu, poskytování darů a dotací, poskytování informací podle zvláštního právního předpisu, další činnosti vyplývající ze zvláštních zákonů a příprava a vypracování věcných podkladů k ostatním správním činnostem.

Kdo je úředník

Klíčovým prvkem je určení, zda zaměstnanec územního samosprávného celku je, nebo není úředníkem ve smyslu nového zákona. Od toho se dovozuje, zda se na něj zákon vztahuje, či nikoliv.Pokud vykonává správní činnosti, nový zákon se na něj vztahuje. Ovšem správní činnosti, zejména v oblasti samostatné působnosti, jsou tak rozmanité a proměnlivé, že zákon nemůže uvádět jejich plný výčet. V územních samosprávných celcích rovněž v současné době neexistuje systemizace pracovních míst, na jejímž základě by bylo možné přesněji vymezit personální působnost zákona. Proto se namísto věcného vymezení personální působnosti zákona určuje vymezení kombinované: Vedoucí úřadu zařazuje zaměstnance k výkonu správních činností na základě definice správních činností (viz shora) a v souladu s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě. Územní samosprávný celek může zavést vnitřním předpisem systemizaci pracovních míst, na nichž budou vykonávány správní činnosti. Na ostatní zaměstnance, kteří nevykonávají v územních celcích správní činnosti (např. práce obslužné, servisní apod.), se nový zákon nevztahuje. Jejich pracovněprávní nároky se řídí v plném rozsahu zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy, např. nařízením vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

Vznik pracovního poměru

Úředníkem územního samosprávného celku se může státu fyzická osoba, která je státním občanem České republiky (případně fyzická osoba, která je cizím státním občanem a má v České republice trvalý pobyt), dosáhla věku 18 let, je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná, ovládá jednací jazyk a splňuje další předpoklady pro výkon této činnosti stanovené zvláštním předpisem. Za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání, jež souvisí s výkonem veřejné správy, pokud se na tuto osobu nehledí, jako by nebyla odsouzena. S těmito osobami je možné uzavřít pracovní smlouvu, která zakládá pracovní poměr k územnímu samosprávnému celku.

Stanovení zákonných předpokladů pro výkon funkce úředníka je významnou novinkou a rozdílem od zákoníku práce, který podobné ustanovení neobsahuje.Tyto předpoklady musí úředník splňovat po celou dobu své správní činnosti. Jestliže nebude splňovat některý z předpokladů, územní celek bude povinen ho převést na jinou práci, pro kterou předpoklady splňuje. Nebude-li mít zaměstnavatel (obec, kraj apod.) vhodné pracovní místo, nebo odmítne-li úředník tuto práci vykonávat, bude existovat důvod k výpovědi z pracovního poměru podle § 46 odst. 1 písm.e) zákoníku práce (ztráta předpokladů pro výkon práce).

Rozšířený zákaz diskriminace

Za diskriminaci v zaměstnání se nepovažují případy, které stanoví zákoník práce nebo zvláštní právní předpis, nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze práce, kterou zaměstnanec vykonává a který je pro výkon této práce nezbytný. Právní řád však dosud neupravuje možnost přijímání opatření k vyrovnání výrazných rozdílů v zastoupení žen a mužů v pracovněprávních vztazích. Nový zákon je prvním pokusem o zakotvení možností přijímat vyrovnávací opatření. Územní celek musí zajistit, aby při přijímání do pracovního poměru úředníků nebo při jmenování vedoucích úředníků byla uplatňována opatření v zájmu rovnoměrného zastoupení pohlaví mezi úředníky nebo na některém stupni řízení. Tato opatření nemohou být považována za diskriminační, jinak by totiž uvedeného cíle nebylo možno vůbec dosáhnout. Opatření se budou uplatňovat při přijímání nových úředníků nebo při jmenování vedoucích úředníků. Nedotýkají se postavení stávajících úředníků nebo vedoucích úředníků.

Podle rozhodnutí Evropského soudního dvoru může být v přístupu k zaměstnání dávána přednost muži nebo ženě pouze tehdy, když tyto osoby mají stejnou kvalifikaci a ostatní kvality zaměstnance jsou při objektivním vyhodnocování, které bere v úvahu specifickou osobní situaci zaměstnanců - kandidátů, vyrovnané. Tento postup zaměstnavatele připouští právo EU jedině v případě, kdy je u zaměstnavatele jedno pohlaví zastoupeno mezi zaměstnanci velmi nízkým počtem a nerovnoměrně.

Předpoklady u vedoucího úřadu

Rozšířené předpoklady zákon vyžaduje v případě vedoucího úřadu. Tím se může stát pouze osoba, která splňuje předpoklady jako ostatní úředníci a má nejméně tříletou praxi jako vedoucí zaměstnanec nebo při výkonu správních činností v pracovním poměru k územnímu celku nebo při výkonu státní správy v pracovním nebo služebním poměru ke státu. Započítává se i doba ve funkci člena zastupitelstva územního celku dlouhodobě uvolněného pro výkon této funkce. Délka praxe musí být splněna v průběhu 8 let bezprostředně předcházejících jmenování do funkce. Pro jmenování vedoucího úřadu a jmenování vedoucího úředníka se vyžaduje též splnění dalších předpokladů, které stanovuje zvláštní zákon (např. tzv. lustrační zákon). Zaměstnanci, kteří budou k 1. lednu 2003 vedoucími úředníky nebo vedoucími úřadů, musí tuto podmínku splnit a prokázat se negativním lustračním osvědčením do 30. června 2003.

Prokázání požadované praxe se bude týkat téměř 1000 funkcí. V případě obecních úřadů se povinnost prokázat praxi vztahuje pouze na tajemníky úřadů, které jsou pověřenými obecními úřady, stavebními úřady nebo matričními úřady. To umožní i menším obcím, které zřizují funkci tajemníka obecního úřadu, najít dostatek vhodných uchazečů o funkci tajemníka obecního úřadu.

Rozšířené předpoklady pro výkon funkce vedoucího úřadu se však nevztahují na vedoucího úředníka. Ten je v zákoně definován shodně se zákoníkem práce. Jde o vedoucího zaměstnance, který je pověřen vedením na jednotlivém stupni řízení a je oprávněn ukládat a kontrolovat plnění úkolů u podřízených zaměstnanců. I tento vedoucí úředník musí prokázat negativní lustrační osvědčení. Ostatní předpoklady, které se vyžadují u vedoucího úřadu, splňovat nemusí. Odvolán z funkce může být jen z důvodů, které zákon uvádí.

Přechod dosavadních zaměstnanců

Zákon počítá s tím, že fyzické osoby, které budou 1. lednu 2003 zaměstnanci územního samosprávného celku, vykonávají správní činnosti a splňují zákonem stanovené předpoklady, získají postavení úředníka podle nového zákona a bude se na ně vztahovat nový zákon a další pracovněprávní předpisy.

Obdobně i dosavadní vedoucí zaměstnanci se stanou při splnění předpokladů vedoucími úřadníky podle nového zákona, stejně tak i tajemníci dosavadních územních samosprávných celků budou v této funkci i po 1. lednu 2003.

Veřejná výzva

Zákon zavádí povinnost územních samosprávných celků zveřejňovat volná místa, což představuje minimální záruku pro výběr kvalitních úředníků. Tím se naplňuje i článek 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Veřejná výzva musí předcházet uzavření pracovní smlouvy se zájemcem o místo úředníka.Výjimka je pro pracovní poměr na dobu určitou, kterému veřejná výzva k přihlášení zájemců o místo úředníka nemusí předcházet. Veřejná výzva se vyvěsí na úřední desce úřadu nejméně 15 dnů před dnem určeným pro podání přihlášek zájemců a současně se zveřejní i způsobem umožňujícím dálkový přístup, např. zveřejněním na internetové stránce obce, kraje nebo jiného územního celku. Tím se umožní i ostatním zájemcům o práci ve veřejné správě, aby se mohli seznámit s volnými místy i mimo obec, v níž se zdržují.

Co obsahuje veřejná výzva

Veřejná výzva obsahuje: název územního samosprávného celku, druh práce a místo výkonu práce, předpoklady pro výkon činnosti, výčet požadovaných dokladů, platovou třídu odpovídající druhu práce, lhůtu pro podání přihlášky, jiné požadavky územního celku pro vznik pracovního poměru odpovídající povaze správní činnosti, kterou má zájemce vykonávat apod. Jiným požadavkem pro výkon sjednané práce může být například znalost práce s výpočetní technikou, znalost cizích jazyků apod. V možném výčtu zvláštních požadavků zákon navazuje na § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce v tom, že jiné požadavky pro vznik a trvání pracovního poměru musí odpovídat povaze činnosti, kterou bude budoucí úředník vykonávat.

Jak zájemce odpovídá

Zájemce o práci úředníka musí podat k územnímu celku písemnou přihlášku, která musí obsahovat: jméno, příjmení a titul zájemce, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, číslo průkazu totožnosti apod. K přihlášce musí připojit životopis s uvedením údajů o dosavadních zaměstnáních, o odborných znalostech a dovednostech týkajících se správních činností, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, ověřenou kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání. Do 15 dnů od uzavření smlouvy se zájemcem na základě veřejné výzvy, nebo od rozhodnutí, že s žádným ze zájemců nebude uzavřena pracovní smlouva, vedoucí úřadu pořídí o posouzení a hodnocení zájemců zprávu. Jejím obsahem je přehled zájemců, seznam zájemců vyřazených, kteří nesplňovali vyhlášené předpoklady a podmínky, stručný popis způsobu hodnocení zájemců a označení zájemce, s nímž byla uzavřena pracovní smlouva, nebo sdělení, že s žádným ze zájemců pracovní smlouva nebyla uzavřena. Do této zprávy mohou nahlédnout všichni zájemci.

LADISLAV JOUZA,

právník