POSTIH ZA SPRÁVNÍ DELIKTY

Oprávnění ukládat v samostatné působnosti sankce za správní delikty dává obcím i nový zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Postihovány mohou být jednak tzv. smíšené správní delikty (§ 56, § 57 odst. 2-3 a § 58), jednak tzv. jiné správní delikty fyzické osoby (§ 57 odst. 1). Pokuta do...

Oprávnění ukládat v samostatné působnosti sankce za správní delikty dává obcím i nový zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Postihovány mohou být jednak tzv. smíšené správní delikty (§ 56, § 57 odst. 2-3 a § 58), jednak tzv. jiné správní delikty fyzické osoby (§ 57 odst. 1).

Pokuta do 10 tisíc Kč může být uložena každé fyzické a právnické osobě, která vlastní nemovitost, pokud bude bránit, mařit nebo jinak rušit povinnost strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice či jiného veřejného prostranství na svojí nemovitosti. Stejně bude tato osoba potrestána, jestliže v blízkosti této tabulky umístní jiný nápis či ji poškodí, odstraní nebo zakryje.

Zákon v tomto případě nerozlišuje mezi podnikajícími a nepodnikajícími subjekty. Vzhledem k tomu, že pachatelem tohoto deliktu mohou být pouze vlastníci nemovitostí, vzniká otázka, jak bude postupováno tam, kde vlastníkem bude osoba nezletilá. Jiné fyzické osoby než majitelé mohou ovšem být za taková jednání postiženy za přestupek proti veřejnému pořádku podle § 47 odst. 1 písm. e) zákona o přestupcích.

Podle citovaného ustanovení zákona o obcích lze dále postihnout fyzickou či právnickou osobu vlastnící nemovitost, jestliže by neoznačila na svůj náklad budovu čísly, která určí obec, jakož i v případě, že by je neudržovala v řádném stavu, tj. takovém, aby čísla byla čitelná a umožňovala orientaci.

Postih za smíšený delikt hrozí dále podnikající fyzické osobě, jakož i právnické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na svém pozemku, v důsledku čehož dojde k narušení vzhledu obce. Zatímco fyzická osoba se musí inkriminovaného jednání dopustit v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti, u právnické osoby tato podmínka vyžadována není. Z výrazu "neudržuje čistotu" plyne, že ke spáchání tohoto deliktu je zřejmě třeba dlouhodobější, resp. trvající stav, nikoli pouze ojedinělé, nahodilé jednání. Obec zde může uložit pokutu do 50 tisíc Kč.

Pokud se takového jednání dopustí nepodnikající fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba, avšak nikoli při výkonu podnikatelské činnosti, naplní tím skutkovou podstatu tzv. jiného správního deliktu fyzické osoby. Za to jí může být uložena sankce do 10 tisíc Kč. Tento delikt může být spáchán i tím, kdo tento pozemek užívá např. na základě nájemní smlouvy.

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Znečistí-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti veřejné prostranství či odloží-li věci mimo vyhrazená místa a neprodleně neodstraní závadný stav, může jí být uložena pokuta do 200 tisíc Kč.

Pojem veřejného prostranství vymezuje zákon v § 34 (náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejnou zeleň, parky a další prostory) přístupná každému bez omezení, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Veřejným prostranstvím je tedy také např. soukromý park nebo průchod, který jeho majitel zpřístupní k obecnému užívání. Povahu veřejného prostranství neztrácí ani tehdy, když bude přístupný pouze v určitých dnech (např. průchod pouze v pracovních dnech). Postižen může být jen ten, kdo ihned poté, kdy znečistí veřejné prostranství či odloží na nepatřičné místo věc, takto vzniklý stav neodstraní.

Skutkovou podstatu posledního smíšeného správního deliktu naplní právnická osoba a podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, která poruší povinnost stanovenou právním předpisem obce. Za to jí může být uložena pokuta rovněž do výše 200 tisíc Kč. Právním předpisem obce je obecně závazná vyhláška vydávaná v samostatné působnosti a nařízení obce, které je vydáváno v přenesené působnosti. Bližší podmínky stanoví zejména § 10-12 obecního zřízení.

PROJEDNÁVÁNÍ DELIKTU

Orgánem příslušným k projednávání všech uvedených deliktů je Rada obce, která může tuto působnost svěřit příslušnému odboru obecního úřadu. Učinit tak může buď ohledně veškerých nebo jen některých deliktů (§ 102 odst. 2 písm. k/).

Řízení je možno zahájit v subjektivní lhůtě jednoho roku ode dne, kdy se rada obce či odbor obecního úřadu o inkriminovaném jednání dozvěděly, nejpozději však do dvou let, kdy k tomuto jednání došlo. Do běhu těchto lhůt se nezapočítává doba, pro kterou bude pro stejný skutek vedeno řízení podle trestního řádu. Zákonodárce zvolil v daném případě jiný způsob úpravy prekluze postihu. Právní úprava smíšených deliktů i jiných správní deliktů fyzických osob totiž obvykle stanoví, že po uplynutí uvedených lhůt nelze pokutu uložit, což znamená, že v takovém případě je třeba zastavit i probíhající řízení.

Z ustanovení § 59 ovšem plyne, že bude-li řízení zahájeno, může být dokončeno i po uplynutí roční, resp. dvouleté lhůty, což se však jeví být s ohledem na úpravu správního řádu na újmu právní jistotě. Správní řád sice stanoví v § 49 lhůty, v nichž má být rozhodnutí vydáno, to však jsou lhůty pořádkové a jejich nedodržení nemá žádné přímé právní důsledky. Navíc je podle judikatury (např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové čj. 30 Ca 225/97 ze 17. 4. 1998) třeba počítat počátek běhu objektivní lhůty u trvajících deliktů až od ukončení protiprávní činnosti, a nikoli jejího zahájení, což může vytvořit pro delikventy značně svízelnou situaci.

Jestliže zvláštní zákon stanoví za uvedená jednání vyšší sankci, bude se postupovat podle tohoto zákona. O vyšší sankci jde tam, kde lze uložit vyšší pokutu za správní delikt (např. podle § 39 odst. 1 zákona č. 125/1977 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, může být tomu, kdo se zbavil odpadu způsobem, který je v rozporu s tímto zákonem, uložena pokuta do 300 tisíc Kč), případně ještě další sankce vedle pokuty.

Zákon však zřejmě nemá na mysli pouze postih za správní delikty, ale také za trestní činy. Uložením pokuty není pachatel zmíněných deliktů zbaven povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě, která mu bude příslušným orgánem obce stanovena. Neučiní-li tak, může provést potřebná opatření obec na jeho náklady a příp. mu může uložit pokutu opětovně.

Ve smyslu § 147 zákona se na rozhodování o ukládání sankcí vztahuje správní řád. Okresní úřad, resp. pokud se týče Brna, Ostravy a Plzně krajský úřad, mohou však rozhodnutí toliko zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.

V mnoha ohledech obdobná je v tomto směru také úprava ukládání pokut podle § 29-30 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

POVINNOSTI V HOSPODAŘENÍ

Vedle správně-trestní pravomoci obcí obsahuje nové obecní zřízení na druhé straně i úpravu postihu obcí za porušení povinností v oblasti hospodaření. Podle § 45 může okresní úřad (co se týče Brna, Ostravy a Plzně, přísluší tato působnost MF ČR či jím pověřenému finančnímu úřadu) uložit obci, která do 31. ledna nepožádá o přezkoumání okresní úřad ani neobjedná přezkoumání auditorem, pokutu do 100 tisíc Kč. Příslušný orgán tu postupuje podle správního řádu. Obdobně je upravena i odpovědnost hlavního města Prahy a jeho městských částí (§ 42 odst. 1 zákona o hl. městě Praze).

Dále může hlavní město Praha uložit městské části, která by nedodržela povinnost poskytnout potřebnou součinnost při kontrole a přezkoumávání hospodářství, vykonávanou městem vůči městským částem, pokutu do výše 100 tisíc Kč a pokutu ve stejné výši jí může uložit, jestliže by nepřijala opatření k odstranění zjištěných závad.

Podle § 40 zákona o obcích si může stát, pokud na obec bezúplatně předisponuje věci či práva nebo jestliže se bude finančně spoluúčastnit na pořízení takového majetku obcí, vyhradit stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem. Obdobná práva má také kraj. Poruší-li obec tyto podmínky, může jí OkÚ (co se týče Brna, Ostravy a Plzně MF ČR či jím pověřený finanční úřad) v řízení podle správního řádu uložit pokutu do 1 mil. Kč.

Povahu sankce má i povinnost obce odvést do státního rozpočtu (rozpočtu kraje) peněžní částku v případě, že učiní v rozporu se stanovenými podmínkami právní úkon a majetek nelze vrátit původnímu účelu. Prakticky shodnou úpravu obsahuje také § 37 zákona o hl. městě Praze.

PAVEL MATES,

katedra veřejné správy a regionálního rozvoje

Národohospodářské fakulty VŠE Praha