V praxi se osvědčilo, že pokud obec zadává významnou zakázku, nepodílí se na přípravách jen starosta, ale přizve si s hlasem poradním i zastupitele. Ve druhém díle seriálu článků k zákonu č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách se zaměřuji na...
V praxi se osvědčilo, že pokud obec zadává významnou zakázku, nepodílí se na přípravách jen starosta, ale přizve si s hlasem poradním i zastupitele.
Ve druhém díle seriálu článků k zákonu č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách se zaměřuji na praktické otázky, co a který orgán obce má v procesu zadání veřejné zakázky vlastně dělat.
Rada, zastupitelstvo, starosta?
Zákon o veřejných zakázkách je "stavěný" srozumitelněji pro státní instituce, zatímco obce a města musejí současně přihlížet k zákonu o obcích (zákon č. 128/2000 Sb. v platném znění). Pokud do tohoto zákona nahlédneme, zjistíme, že v rozdělení pravomocí mezi jednotlivými orgány obce není zadávání veřejných zakázek a jejich nejčastější výstupy - smlouvy o dílo - vůbec zmíněno. To znamená, že oblast zadání veřejné zakázky spadá do tzv. zbytkové pravomoci, kterou podle zákona vykonává rada obce.
Výkladové problémy
Zákon o obcích však současně umožňuje zastupitelstvu obce, aby si z této zbytkové pravomoci cokoli vyhradilo do své pravomoci. A zde se dostáváme do kolize se zákonem o veřejných zakázkách - řada věcí, které se v procesu zadání rozhodují, nesmí být zveřejněna předem. Zastupitelstvo obce však jedná vždy veřejně, a jiná možnost neexistuje. Může si tedy vyhradit rozhodování o zadání veřejné zakázky? To je hodně složitá otázka, a ne vždy na ni zákon dá přesnou odpověď.
Zkusme tedy uvažovat logicky a identifikovat, v které fázi se zastupitelstvo na zadání veřejné zakázky podílet musí, kdy může a kdy nesmí, a co všechno by měla rozhodovat rada obce.
Kdy se zastupitelstvo na zadání zakázky podílet musí: Jednoznačně je to ve fázi schvalování rozpočtu obce. Rada obce si nemůže dovolit vyhlásit a zadat zakázku, na niž nemá obec vyčleněné o prostředky v rozpočtu. A to i v případě, že nejde o prostředky "jisté", a kdy se investice váže na dotace. Tedy i v případě, že obec žádá o dotace, a v předstihu realizuje výběrové řízení s výhradou možnosti ho zrušit (když nedostane dotace), musí o určení případných potenciálních prostředků rozhodovat zastupitelstvo - už tím, že je to ono, které musí schvalovat žádost o dotaci.
Kdy se zastupitelstvo na zakázce podílet může: V celém procesu si umím představit, že by ke kolizi zákona o obcích a zákona o veřejných zakázkách nemělo dojít v těchto případech:
- v rozhodnutí o složení komisí,
- v rozhodnutí, které firmy budou osloveny,
- v konečném výběru vítěze po předložení závěrů hodnotící komise.
Vždy však musí být výhrada jasně definována, a to předem. Rozhodnutí, které již přijala rada obce ve své zbytkové pravomoci, již zastupitelstvo měnit nemůže.
Kdy se podílet nesmí: Veřejně nesmí být schvalováno zadání, protože by to mohlo preferovat přítomné, všichni mají mít stejné šance. Zastupitelstvo také nemůže nahradit komise.
V případě nejistoty je nutné vzít si k ruce zákon o veřejných zakázkách, a to zejména z toho důvodu, že zasedání zastupitelstva jsou povinně veřejná, což je hlavní překážka, aby zastupitelstvo mohlo na sebe vztáhnout celý proces.
Tam, kde není rada obce
V tomto případě přebírá její roli starosta obce. Tím do jeho pravomoci spadá i tato náročná činnost. V praxi se osvědčilo, že pokud obec zadává významnou zakázku, nepodílí se na přípravách jen starosta, ale přizve si s hlasem poradním i zastupitele. Z této porady (například o podmínkách apod.) se vyhotoví zápis a následně podle zákona rozhodne starosta. Není to povinnost, je to určitá "sebeobrana" starosty obce, který nechce nést tak vysokou odpovědnost sám. Přitom chce mít potvrzeno, že zastupitelé o podmínkách, které on následně zadal, diskutovali na pracovní poradě a vyslovili s nimi souhlas. Nikoli rozhodli, ale vyslovili souhlas k tomu, aby tyto podmínky starosta použil jako konečné.
V obcích pak bývá zvykem, že konečný návrh smlouvy o dílo schvaluje pravidelně zastupitelstvo jako celek.
Pozor na formální náležitosti
Zákon o veřejných zakázkách podrobně popisuje řadu formalit, jak má který dokument vypadat. Nesmíme však zapomínat i na podmínky zákona o obcích, zejména na § 41, který upravuje doložky. Tedy každý rozhodovací dokument, který je učiněn, musí splňovat nejen nároky zákona o veřejných zakázkách, ale také zákona o obcích - musí na něm být uvedeno, kdy, kde a který orgán obce jej schválil. Tím je možné se vyhnout zpochybnění procesu zadání kdykoli v budoucnu. Je totiž nebezpečí, že pokud by právní úkon obce neschválil k tomu příslušný orgán, úkon by byl neplatný. To se může týkat jak smlouvy o dílo, tak rozhodnutí o zadání zakázky, tím kterým způsobem.
Může se zastupitel či jeho firma účastnit soutěže?
Teoreticky může, a to v případě, když se orgán, jehož je členem, nikterak nepodílí na procesu rozhodování o podmínkách zadání a rozhodování. V praxi se to může týkat třeba jen členů rady obce. Nehovořím o problému etiky, ale o zákonné úpravě - někdo by mohl napadnout regulérnost soutěže například proto, že jeden z účastníků - člen rady - znal mnohem dříve podmínky zadání.
Při širší úvaze však můžeme do této skupiny zařadit i zastupitele, protože zastupitel má zase právo na veškeré informace, tj. i na zápis z rady obce, a může se o podmínkách dozvědět. Totéž platí v případě, že se jako zastupitel účastní porady o zadávacích podmínkách.
Pokud jde tedy o obecné doporučení, člen zastupitelstva je vždy napadnutelný právě z hlediska přednostních informací. Proto je lépe, když se účasti na podobných veřejných zakázkách raději zdrží.
Co si tedy pamatovat:
1. Je nutné se v obci domluvit, jaká bude praxe mezi jednotlivými orgány.
2. Je nutné dbát na rozdělení pravomocí podle zákona o obcích, není-li rozhodnuto jinak.
3. Je nutné splňovat i náležitosti zákona o obcích (doložky dle § 41).
(V příštím díle bude pokračovat výklad dalších pojmů zákona o veřejných zakázkách.)
advokátka, spolupracovnice redakce
