Zcela nové skutečnosti a zásadní změny v nově vydaných zákonných normách, účinných od 1. 1. 2006 vyvolaly mnoho nejasností, zejména v kontextu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., (dále jen správní řád). K těmto nejasnostem přispívá i četnost a roztříštěná...
Zcela nové skutečnosti a zásadní změny v nově vydaných zákonných normách, účinných od 1. 1. 2006 vyvolaly mnoho nejasností, zejména v kontextu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., (dále jen správní řád). K těmto nejasnostem přispívá i četnost a roztříštěná legislativa, která upravuje hmotně-právní nebo procesní postavení jednotlivých správních orgánů státní správy.
Bez nadsázky konstatujeme, že bez posouzení konkrétních údajů a daného případu, za současného posouzení aplikace správního řádu a speciální právní úpravy (lex - specialis), která upravuje procesní činnost a pravomoci jednotlivých správních orgánů, nelze se stoprocentní určitostí tvrdit, že postup konkrétního správního orgánu v dané věci byl věcně a procesně správný. Proto správní orgány v procesním postavení správců daně postupují při uplatňování jednotlivých ustanovení (stávající právní úpravy) včetně jejich výkladu často odlišně. Navíc, zatím k jednotlivým nově vzniklým normám neexistují prováděcí předpisy a směrodatnější jednotné výklady. Často to můžou způsobit i minimální praktické zkušenosti začínajících pracovníků, kteří jsou zařazeni na nově vzniklém nebo rozšířeném úseku vymáhání nedoplatků daňového charakteru.
VÝZVA K SOUČINNOSTI TŘETÍCH OSOB
Jeden z mnoha případů odlišnosti procesního postupu nebo výkladu správním orgánem (v procesním postavení správce daně) může v praxi nastat v tzv. přípravném stádiu vymáhání, tj. při zjišťování majetkových poměrů daňového dlužníka. Tím je i výzva k součinnosti třetích osob podle § 34 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP) a ustanovení souvisejících ZSDP. Správní orgán v procesním postavení správce daně mnohdy požaduje sdělení potřebných informací i od subjektů, které mohou být ve stejném (procesním) postavení správce daně ve smyslu § 1 odst. 4 ZSDP. Tento dožádaný správní orgán se často brání poskytnout informace z různých důvodů. Proto jsou požadovány další údaje, které by dokládaly tuto oprávněnost, například, že příslušný obecní úřad je v procesním postavení správce daně. Nebo jsou požadovány doklady potvrzující, že osoby, ohledně kterých jsou vyžadovány informace, jsou v procesním postavení daňových dlužníků. Stává se tak, že jsou požadovány k výzvě podle § 34 a ustanovení souvisejících ZSDP další přílohy, například fotokopie platebních výměrů a výzev o zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě apod.
Problém spočívá zejména v tom, jaký právní vztah je mezi jednotlivými správními orgány v případě součinnosti. A také která ustanovení platné právní úpravy jsou v tomto případě nosná a zda případný požadavek o zaslání fotokopií platebních výměrů a dalších písemností nepřesahuje zákonem stanovený rámec. Při objasnění daného problému je nutné vycházet z níže uvedených ustanovení jednotlivých právních úprav.
SPRÁVNÍ ORGÁN V POSTAVENÍ SPRÁVCE DANĚ
Podle ustanovení § 1 odst. 4 zákona číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů účinném od 1. ledna 2006 platí, že správní orgán, který je věcně příslušný ke správě platební povinnosti určené do státního rozpočtu, územních rozpočtů nebo fondů, je považován za správce daně. Zákonodárce mj. v citovaném ustanovení dále stanovil, že správní orgán přitom postupuje podle příslušných ustanovení ZSDP, jestliže zvláštní zákon nestanoví jinak. Tím se dá nesporně určit, zda se nachází správní orgán v procesním postavení správce daně včetně určení dalšího procesního postupu.
Rovněž připomínám, že zmocnění finančních úřadů k vybrání a vymáhání sankčních plateb v dělené správě bylo zrušeno, a to novelou zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona číslo 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů /viz ust. § 2 písm. d) a v § 5 odst. 4 písm. m)/ přešla tato kompetence v případech, kdy tuto platební povinnost ukládá orgán veřejné správy nepověřený současně jejím vybráním, na celní úřady. Správní orgán ve smyslu § 105 odst. 1 písm. a) zákona číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona číslo 413/2005 Sb., správní řád, může požádat v souladu § 105 odst. 2 správního řádu o provedení exekuce též soud nebo soudního exekutora. V daném případě je pak podle § 104 písm. a), b) správního řádu nutné předložit soudu vykonatelné rozhodnutí uvedené v § 74, nebo vykonatelný smír uvedený v § 141 odst. 8 správního řádu.
Pro úplnost zbývá pouze doplnit, že správnímu orgánu, který je v procesním postavení správce daně (při aplikaci jednotlivých ustanovení ZSDP), a to jak dožádanému, tak dožadujícímu správnímu orgánu svědčí současně práva a povinnosti, a to zejména podle ZSDP. V daném případě jsou míněny zejména povinnosti a oprávnění ve smyslu § 1 odst. 2, 3, 4, § 2 odst. 1, 2, 5, § 15, § 24 odst. 3, 9, § 25, § 34 odst. 1 a 2 ZSDP a ustanovení související právní úpravy. Z těchto ustanovení lze rovněž dovodit plnou právní odpovědnost dožadujícího správního orgánu a jeho zaměstnanců za činnost nebo nečinnost na úseku správy daní.
NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O SOUČINNOST
Jiný dožádaný správní orgán má právo a povinnost zkoumat zejména obligatorní náležitosti došlé žádosti o součinnost. Pokud v ní zjistí určité vady, nesrovnalosti nebo pochybnosti, má právo vhodnou formou (například telefonicky, na technickém nosiči dat - internetových stránkách, písemně apod.) je zpětně ověřit, a to i u dožadujícího správce daně. Například, zda žádost o součinnost požaduje oprávněný pracovník daného správce daně apod. Rovněž může požádat o opravu nebo doplnění povinných náležitostí žádosti o součinnost (razítko, podpis oprávněné osoby, identifikační znaky osob apod.).
Obdrží-li jiný (dožádaný) správce daně žádost o součinnost ve smyslu § 1 odst. 4, § 2, § 34 odst. 3, § 73 ZSDP a ustanovení související právní úpravy, potom zejména podle § 2, § 24 odst. 3 ZSDP může poskytnout pouze nezbytně potřebné informace jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně. Stejně tak správce daně, který požaduje v žádosti o součinnost určité údaje, by měl ve správním uvážení vyžadovat pouze nezbytně nutné údaje. Jestliže má možnost (oprávnění a povinnost ze zákona) si tyto informace opatřit sám, snáze, hospodárněji nebo rychleji, neměl by zbytečně zatěžovat jiný správní orgán v procesním postavení správce daně. Vzájemnou spolupráci, zásady ZSDP a související právní úpravy by správní orgány měly respektovat.
Pro úplnost dodejme, že správní orgán v procesním postavení správce daně pak při placení, které zahrnuje evidování a vybrání, popřípadě vymáhání, postupuje podle části šesté ZSDP, s výjimkou ustanovení § 63 odst. 2 až 6, § 67 až 69, § 71 a 72, a s tím, že ustanovení ostatních částí ZSDP se použijí, pokud jsou k uplatnění části šesté nezbytná. To platí za podmínky, že zákon (lex - specialis), podle kterého byla platební povinnost uložena, nestanovuje jinak.
Josef Šrotýř
právník
