V České republice je přes 18 000 institucí, data v otevřeném formátu v Národním katalogu otevřených dat publikuje ale pouze 42 z nich. Co se týče digitalizace, pohybuje se Česká republika za průměrem zemí OECD. Přestože stát vyniká v zavádění politik, legislativy, strategie a akčních plánů týkajících se otevírání dat, realita a následná implementace a práce s daty pokulhává.
Podle Open Data Maturity Report 2020, který hodnotí míru otevřenosti jednotlivých evropských zemí, si Česká republika oproti předchozím letům pohoršila. Za lepším průměrem zaostává zejména v oblasti datového portálu a jeho využití. Ten slouží k publikaci otevřených datových sad a důležitých informací, které se vztahují k problematice otevřených dat v ČR včetně osvěty a vzdělávání. V tomto ohledu je Česko druhé nejhorší v Evropě, celkově se umístilo na 21. příčce z celkem 36 sledovaných zemí. Z reportu také vyplývá, že ačkoliv je zveřejňování otevřených dat součástí programového prohlášení vlády, ve skutečnosti má její nízkou podporu, závisí na jejím financování a není prioritou. Problémem zůstává i to, že data jsou minimálně využívána pro řízení veřejného sektoru.
Jak zlepšit situaci
Co pro zlepšení situace by se mohlo dělat, popisuje projektový koordinátor Nadace OSF Josef Šmída: „Jednou z cest je institucionalizace digitalizace jako oblasti, která je stejně důležitá jako například zemědělství nebo doprava. Další je její začleňování do na první pohled netechnických agend včetně vzdělávacího procesu, jinými slovy je nutné dbát na rozvoj digitálního designu a multidisciplinaritu. Třetí cestou, která z toho asi vyplyne sama, je strategická a robustní státní finanční podpora digitalizace s tím, že je potřeba lidi adekvátně za jejich expertízu odměnit. Práce pro stát má být zkrátka důstojná, poté si ji budeme i více vážit.“
O pandemii COVID-19 zveřejňuje v České republice data Ministerstvo zdravotnictví, konkrétně Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Rozsáhlé datové sady se týkají například počtů testovaných lidí, počtů lidí s prokázanou nákazou, počtů volných lůžek, přehledů testovacích míst, hospitalizací, epidemiologických charakteristik obcí a hlavního města Prahy. Co už ale není zveřejněno, je, jakým způsobem fungují jednotlivá opatření, dopady opatření na jednotlivé sektory obyvatel nebo datové sady pro prediktivní modelování.
“Datový servis hraje v oblasti zdravotnictví z mého pohledu zcela klíčovou roli a naplno se to ukázalo v době pandemie COVID-19 v Česku. Zájem o dostupnost dat dramaticky vzrostl a to nejen u odborníků, ale i laické veřejnosti. Podařilo se vybudovat a kontinuálně rozvíjet centrální informační systém pro sběr dat a postupně tato data v souladu se souhlasem správce dat (MZ ČR) publikovat v otevřeném formátu, to považuji za velmi pozitivní. Na druhou stranu je pravdou, že dostupná data jsou bohužel často interpretována a vykládána nesprávným způsobem, což posiluje v kombinaci se sociálními sítěmi a určitou mírou anonymity dopad těchto závěrů na širokou veřejnost. Obecně vnímám komunikaci jako jeden ze slabých článků, který musíme společně zlepšit. A to je jeden z důvodů, proč jsem na Open Data Expo 2021,” komentuje celou situaci Martin Komenda, garant webových aplikací COVID-19 na ÚZIS.
Deficit datových analýz a zpracování dat o COVID-19 zčásti kompenzovali zástupci občanské společnosti. Na jaře vznikla například aplikace Dáme roušky postavená nad otevřenými daty (mapy), která v danou chvíli zcela nahradila stát ve věci dodávek ochranných pomůcek pro občany. Vznikly přehledy očkovacích míst v Praze a Středočeském kraji, vznikla aplikace Koronavirus COVID-19 (SZÚ ve spolupráci s Univerzitou Karlovou), která obsahuje fakta, doporučení, aktuální opatření a odkazy na další pomoc v kontextu pandemie. Zmínit lze i mapu pro sledování aktuální situace - jedná se o aplikaci vytvořenou v prostředí Operations Dashboard for ArcGIS, kterou připravilo Centrum pro systémové vědy a inženýrství (CSSE) na univerzitě Johnse Hopkinse. Data aplikace čerpá hned z několika zdrojů a jsou pravidelně aktualizována. Mapy.cz publikují v rámci vlastních map na své doméně data, která se vztahují k aktuální pandemické situaci (například očkovací nebo odběrová místa). V neposlední řadě je nutné zmínit iniciativu Covid19CZ, jejíž mottem je “data proti covidu” a zasloužila se např. o vytvoření aplikace eRouška.
Ukázkou je práce s daty v průběhu pandemie COVID-19, kdy chybí evaluace dat a jejich zasazení do širšího společenského kontextu. V průběhu minulého roku však vznikly občanské iniciativy, které se tento deficit rozhodly kompenzovat a pomohly lidem lépe se vyrovnat s koronavirovou krizí. Se zástupci některých z nich se můžete potkat na letošním nadcházejícím veletrhu [Pandemic] Open Data Expo. Akci pořádá Nadace OSF.
/zr/
Foto: Kristýna Svobodová
