Potřebujeme obecně prospěšné družstvo?

Při přípravě žádosti o podporu na SFŽP jsme se setkali s několika legislativními problémy, jejichž konečné řešení nám stále uniká. Zdá se, že ani kompetentní orgány nemají ve věci zcela jasno.

Problémy se však nemusí týkat pouze tepelné energie, ale mohou se objevit všude tam, kde má vymezená skupina fyzických či právnických osob v úmyslu investovat sice do podnikatelské, ale jinak veřejně prospěšné aktivity a zároveň požádat jednu ze státních institucí o nějakou formu podpory. Může jít např. o čističku odpadních vod, malou větrnou nebo vodní elektrárnu, snad i o subjekt poskytující sociální nebo zdravotní služby či jinou veřejně prospěšnou stavbu nebo činnost.

V následujících řádcích se však přidržíme investice do výroby tepla z biomasy, na které lze problémy dobře demonstrovat a doufejme i vyvolat užitečnou polemiku.

Chceme centrálně topit biomasou

V malé moravské obci občané jedné její geograficky oddělené části dospěli k přesvědčení, že by bylo užitečné vybudovat pro několik desítek domků centrální tepelný zdroj spalující dřevný odpad. Ukázalo se, že zásadní překážky neexistují. Zastupitelstvo je pro, technicky je v současné době řešitelné vše, paliva bude podle průzkumu dostatek. Ekonomické kalkulace energetického auditu ukázaly, že při získání finanční podpory od Státního fondu životního prostředí bude cena tepelné energie přijatelná.

Pro splnění ekonomicky nejvýhodnějších podmínek získání podpory na vybraný program fondu je nezbytné, aby o podporu požádal některý z těchto subjektů (zestručněno): (A) nadace, obecně prospěšná společnost, rozpočtová nebo příspěvková organizace, obec, občanské sdružení nebo právnická osoba založená nebo zřízená obcí. Podstatně horší podmínky udělení podpory (a tedy vyšší a neprůchodnou cenu tepelné energie) pak mohou získat (P) podnikatelské subjekty a bytová družstva. Součástí podmínek pro získání podpory v obou případech však je, že žádající subjekt - investor musí alespoň 20 % investic hradit ze zdrojů jiných než Státního fondu životního prostředí, nejčastěji z vlastních.

V tuto chvíli vzniká pro mnoho obcí poměrně obtížně řešitelný problém. Celková výše investic do tepelného zdroje a rozvodů tepla je totiž vysoká a poskytnout byť i jen 20 % (řádově milióny Kč) je pro rozpočet malé obce zpravidla nemožné.

V popisovaném případu k tomu přistoupil i další fakt. Pokud by i obec investovala do centrálního zdroje tepla pro jednu její část potřebnou částku, zvýhodnila by tím ty občany, kteří mají umístěn svůj rodinný dům v blízkosti tepelného zdroje. Ti, kteří se nechtějí a zároveň nemohou na něj připojit, by byli znevýhodněni. Hledali jsme proto ve výše uvedené skupině (A) takovou právní formu budoucího žadatele o podporu, která by podmínky fondu splňovala. Do úvahy jsme postupně vzali (a) obecně prospěšnou společnost, (b) občanské sdružení, (c) právnickou osobu založenou obcí a (d) družstvo (nikoliv bytové).

Vybraná právní forma však musí splňovat i další požadavky. Občané zmíněné části obce se rozhodli předem a sami splatit a sdružit potřebný kapitál - zmíněných 20 % celkové výše investic. A protože chtěli složit tuto částku za pomoci stavebního spoření, měli by se stát v budoucí právnické osobě společníky, jejíž stanovy by navíc měly umožňovat přirozenou fluktuaci tak, jak se mohou rodinné domky stavět, kupovat, prodávat a připojovat se a odpojovat od centrálního zdroje tepla. Nový subjekt by měl zároveň provozovat centrální kotelnu a provádět všechny činnosti a služby s tím spojené.

Právní forma a stanovy budoucí právnické osoby, která bude zároveň investorem tepelného zdroje, žadatelem o podporu a jeho budoucím provozovatelem tedy musí:

[*] Umožnit sdružení finančních prostředků občanů - budoucích odběratelů tepelné energie. Na základě toho se tito odběratelé budou majetkově podílet na jmění právnické osoby, a tedy i vybudované investici.

[*] Umožnit jak odstoupení od závazků a majetkového podílu, tak i přistoupení ke společnosti.

[*] Právnická osoba musí být nepodnikatelský, tj. neziskový subjekt a z ekonomických důvodů musí splňovat podmínky fondu pro udělení podpory v nejvýhodnějším režimu.

[*] Subjekt by měl být legislativně oprávněn vyrábět, rozvádět a prodávat tepelnou energii.

Jak splnit zákonné podmínky

Není snadné splnit tyto podmínky současně, nemluvě o dalších problémech, např. o aktuálních přirozených obavách občanů svěřit vlastní finanční prostředky mimo jejich přímou kontrolu. Podívejme se nyní na jednotlivé problémy, s kterými jsme se setkali.

Ze skupiny (A) vylučujeme samotnou obec, která finanční prostředky nemá a/nebo je nechce poskytnout, což neznamená, že není jednoznačně pro realizaci zmíněného projektu.

Obecně prospěšná společnost založená dle zákona č. 248/1995 Sb. není vyhovující hned ze dvou zásadních důvodů.

1. Jen obtížně si představujeme, že by jejími zakladateli byli všichni občané - budoucí odběratelé tepla a že by byla z pohledu majetko - právního společností otevřenou, připravenou k trvalé fluktuaci jejích "majitelů". Zakládací smlouva by jen velmi obtížně řešila např. problém jmenování správní rady a kooptaci jejích nových členů podle § 12 zmíněného zákona nebo volbu dozorčího orgánu. Obecně prospěšná společnost je zřejmě vhodnou právní formou v případě jednoho či dvou vlivných a finančně silných zakladatelů, nikoliv pro několik desítek občanů sdružujících drobný kapitál ve výši několika desítek tisíc korun.

2. Druhý důvod tkví v tom, že obecně prospěšná společnost je subjekt nepodnikatelský, tj. nepodnikající. Jejím cílem nemůže být v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb. vytváření zisku. Pokud by tak tomu bylo, byla by obecně prospěšná společnost zařazena mezi standardní obchodní společnosti v obchodním zákoníku, který hned ve svém § 2 odst. 1 říká, že "Podnikáním se rozumí soustavná činnost za účelem vytvoření zisku". Obecně prospěšná společnost tak zřejmě nemůže vyrábět, rozvádět a prodávat tepelnou energii, neboť takovou aktivitu je možné provádět pouze v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetice. Provoz zdroje by musela o. p. s. předat jinému, podnikatelskému subjektu, který se však jen těžko hledá v malé obci s tržbami pár set tisíc korun ročně.

Poměrně podrobně jsme se zabývali možností založit pro výše popsané účely občanské sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. V souladu s jeho zněním byly sestaveny stanovy sdružení, které však stejně jako v případě obecně prospěšné společnosti nevyhovovaly požadavku podnikání v energetice a byly tak pravděpodobně v rozporu s § 1 odst. 3 písm. b) zákona o sdružování, který ustanovuje, že "Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání". Je otázkou, zda výroba a distribuce tepla podle zákona č. 458/2000, o podmínkách podnikání v energetice není přesně ta činnost, kterou by občanské sdružení dle uvedeného § 1 zákona o sdružování občanů provádět nemohlo.

Základní body stanov a priori neziskového sdružení však přesto vznikly a byly poměrně dobře přizpůsobeny specifickým potřebám občanů a požadavkům SFŽP, a to včetně deklarovaného nulového zisku, členských podílů, fluktuace členů, orgánů sdružení, poskytování služeb (dodávky tepla) atd. Ukázalo se, že výhodou občanského sdružení je mimo jiné velmi snadný, rychlý, a tudíž levný proces založení a poměrně jednoduchá, jasná a neomezující textace zákona č. 83/1990 Sb.

Občanské sdružení je pro daný případ průchodná právní forma s jediným omezením: vlastní provoz zdroje by musel být přenechán třetímu, podnikatelskému subjektu.

Během práce na stanovách sdružení, a zejména při tříbení názorů s občany obce byla vzata do úvahy i možnost další právní formy, a to družstva. Především však nesmí jít o družstvo bytové, které je fondem taxativně vyloučeno z výhodnějších podmínek podpory a které v souladu s § 221, odst. 2 obchodního zákoníku " ... zajišťuje bytové potřeby svých členů". Družstvo vlastnící a provozující kotelnu by však bytové potřeby nezajišťovalo, nebylo by tedy družstvem bytovým a mělo by splňovat podmínky SFŽP. Jenže družstvo je zcela evidentně subjektem podnikatelským. Obchodní zákoník ve svém § 221 odst. 1 říká: "Družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob, založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů." Družstvo by mohlo být pro popsané účely vhodnou právní formou: může sdružit finanční prostředky, je otevřené dalším členům, kterým bude zajišťovat jejich potřeby a (bohužel) může podnikat dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetice, a tepelný zdroj tedy nejen vlastnit, ale i provozovat.

Jednota obsahu, různost forem

Vzhledem k tomu, že občané malých obcí mají spíše zkušenosti s právní formou družstva než občanského sdružení či obecně prospěšné společnosti, byl učiněn pokus o změnu stanov občanského sdružení na stanovy družstva. Transformace byla triviální: stačilo vypustit slova "občanské sdružení" a nahradit je slovem "družstvo". Ukázalo se, že právní forma námi stvořeného subjektu je skutečně jen a pouze formou. Obsah zůstal tentýž: otevřené společenství osob podnikající s nulovým ziskem a majetkovou účastí svých členů, kterým zajišťuje jiné potřeby.

Při procesu hledání vyhovující právní formy nemohla zůstat nepovšimnuta možnost "právnické osoby založené nebo zřízené obcí". Protože jsme již při přípravě žádosti o podporu věnovali velkou pozornost tomu, aby byla všechna úskalí v zárodku odstraněna, učinili jsme písemný dotaz na Státní fond životního prostředí s cílem zjistit, co je třeba chápat pod spojením "právnická osoba založená obcí". Bezesporu to může být například společnost s ručením omezeným. Položili jsme však otázku jinak: "Jak velký obchodní podíl musí obec ve společnosti vlastnit, aby byla splněna vágní podmínka "založená obcí". Fond se v daném problému ukázal stejně bezradný jako my: výklad k "Zásadám pro poskytování finančních prostředků" totiž neexistuje, a tudíž jeho odpověď byla stejně vágní jako znění "Zásad".

V daném případě by ke všemu obec vystupovala jako nesystémový společník, neboť vůbec nemá v úmyslu teplo z centrálního zdroje odebírat a do společnosti vkládat větší než malé množství finančních prostředků.

Obecně prospěšné družstvo?

Naprostou shodou okolností se někdy v létě roku 2001, v době končící práce nad výše uvedenými problémy, objevila ve sdělovacích prostředcích stručná informace o nové připravované právní formě - "obecně prospěšném družstvu". Vida, malý lokální tým pracující v terénu a sestávající z energetického auditora, právníka, starosty a občanů vytvořil paralelně s Parlamentem ČR právní formu, která by byla pro prosazení netradičních tepelných zdrojů nanejvýš potřebná a užitečná. Od té doby jsme však o rozvíjení aktivity poslanců kolem obecně prospěšného družstva neslyšeli.

Prozatím je tedy třeba vybírat právní formu z daných možností českých zákonů. Při troše štěstí a příznivém stanovisku SFŽP je průchodná právní forma družstva a občanského sdružení. V obou případech však musí jít o společnosti deklarativně neziskové. Shodně pak bezesporu bude platit, že obsah stanov té či oné právnické osoby, a tedy vlastní její prapodstata se bude pro dané podmínky obce a pro obě právní formy jen velmi málo lišit. Půjde jen a pouze o formu.

Zůstává však nevyjasněn vztah občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti na jedné straně a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetice na straně druhé. Ptáme se, zda právnická osoba, která provozuje tepelný zdroj a de facto, vyjma tvorby zisku, podniká v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., musí mít jednu z (podnikatelských) právních forem obsažených v obchodním zákoníku. Otázku lze položit i jinak: Lze chápat jako podnikání ve smyslu obchodního zákoníku nebo podnikání ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetice aktivitu právnické osoby, která provozuje tepelný zdroj a vyrábí a bez zisku prodává tepelnou energii svým majitelům?

Tomáš Chudoba,

energetický auditor