Potřebují zachovat suverenitu

[*] Jaké je školství vašeho regionu?

Jižní Morava je rozsáhlý region - s mnoha středními školami, s velkými základními školami ve městech i málotřídkami na vesnicích. Síť je pestrá a to je dobře. Za velice důležité považuji udržení málotřídních škol. Škola je skutečně kulturním zázemím obce, pokud zmizí, obec tím ztrácí.

[*] Do jaké míry leží úroveň školství regionálním politikům na srdci?

Snad každá obec se snaží, aby její škola byla co nejlepší. Hodně obcí do ní investuje značné finanční prostředky. Školy bývají ve většině případů skutečně dominantním prvkem komunální politiky. Tady udělaly obce za 12 let obrovský kus práce.

[*] Přesto někteří radní chápou svoji odpovědnost za práci školy v tom, že se snaží zasahovat do odborné stránky její práce.

Také jsem se s tím setkal. Úkolem obce je vytvářet podmínky pro plnění povinné školní docházky, to znamená, aby učitelé mohli ve škole důstojně učit. Školy by však měly být ve svém pedagogickém fungování natolik autonomní, aby si vytvářely své vlastní pedagogické programy. Do této oblasti by obec vstupovat neměla. Víc by se však o ni měli zajímat rodiče, kteří jsou zainteresováni na úrovni vzdělání svých dětí.

[*] Starostové i někteří ředitelé základních namítají, že na možnost svobodné volby vzdělávací cesty doplácejí. Co s tím?

U malých obcí, kde jediná základní škola stahuje žáky z rozsáhlé oblasti, není otázka konkurence na místě. Volba by měla probíhat uvnitř školy. Rodiče by měli mít možnost tlačit na nabídku školy tak, aby podpořili určitý styl práce jednotlivých učitelů. Ale pokud se rozhodnou, že budou své dítě posílat do městské školy, nemyslím, že by na to měla obec, potažmo škola v místě doplácet. Jestliže obec zřizuje vlastní školu, pak tím splnila zákonem danou povinnost "vytvářet podmínky pro vzdělávání". Podle mého názoru by už neměla mít povinnost posílat peníze za dojíždějící žáky jiné obci. Zejména z malých obcí by se tímto způsobem neměly odčerpávat už tak nedostačující finance. Něco jiného ovšem je, jestliže obec školu nezřizuje. Pak je platba za dojíždějící žáky pochopitelná a neoddiskutovatelná.

Částečné řešení problému bych viděl v tom, kdyby stát posílil finanční částky, které dává obcím na provoz škol. Věřím, že kdyby se státu podařilo zajistit významnou část provozních prostředků, nebyly by spory tak ostré, možná by problém zcela zmizel. I když zřizovatel bude nejspíš na školy vždycky doplácet, myslím, že kdyby částka nebyla příliš velká, obce by se o ni nemusely mezi sebou dohadovat.

[*] Paříte k poslancům, kteří propagují větší sepjetí obce a školy, mj. tím, že by obec měla jmenovat ředitele školy. V čem vidíte odpovědnost obce za svoji školu?

Jestliže je obec zřizovatelem školy a vkládá do ní peníze, musí mít možnost uplatňovat v ní svůj vliv. Ovšem nikoli vstupováním do pedagogického procesu. Vliv obce by měl spočívat v možnosti působit na výběr člověka, který bude školu řídit. Zastupitelé by měli mít určitou představu o tom, jak by mohla jejich škola vypadat, s tou by také měli ředitele vybírat. Pokud si ho zvolí, neměli by jeho práci rušit tím, že budou vstupovat do dílčích operací.

Proč propaguji, že by obce měly jmenovat ředitele škol, které zřizují? Zastupitelé jako volení zástupci reprezentují názory občanů, na rozdíl od jmenovaných úředníků, kteří jmenují ředitele obecních škol nyní. Domnívám se, že v odpovědnosti vůči občanům je daleko větší vazba než v anonymním vztahu úředníka kdesi na kraji, který nikomu za nic neodpovídá. Pokud jde o jmenování ředitelů škol, vidím důležitou roli krajů v určité pojistce, kterou je kontrasignace, nebo chcete-li, spolupodepsání jmenování ředitele. Kraj tím vlastně do jisté míry garantuje odbornost dotyčného, říká, že má odpovídající vzdělání, dostatečnou praxi, je bezúhonný a podobně, a že je tudíž způsobilý pro výkon funkce ředitele školy. Tento model považuji za vyvážený s tím, že mírně posiluje pravomoci obcí.

[*] S čím se nejvíc potýkají školy vašeho regionu?

S nedostatkem kvalitních učitelů. Řešení vidím ve vytvoření takových pravidel pro financování, která umožní kvalitní učitele dobře zaplatit. Odbory, bohužel, prosazují velice účinně plošné odměňování. To je špatná cesta, protože uklidňuje průměrné, ale není schopna udržet ve školách kvalitní učitele. Největší deficit cítím ve výuce cizích jazyků. Polovina učitelů, kteří dnes učí na základních školách, nemá odpovídající kvalifikaci. To je alarmující. Přitom vinu nemůžeme svalovat na ředitele škol, hraje proti nim příliš mnoho záporných vlivů.

Jaroslava Volfová

FOTO AUTORKA