01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Použití nesprávného razítka

Krajský úřad mi zrušil Rozhodnutí ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy (oblast místních poplatků), a to pouze kvůli použití hranatého razítka bez státního znaku na Výzvě k ohlášení poplatkové povinnosti. Jinak uznal, že jsem jako správce daně postupovala v souladu se...

Krajský úřad mi zrušil Rozhodnutí ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy (oblast místních poplatků), a to pouze kvůli použití hranatého razítka bez státního znaku na Výzvě k ohlášení poplatkové povinnosti. Jinak uznal, že jsem jako správce daně postupovala v souladu se zákonem. Je tento postup krajského úřadu správný?

Nejdříve bych upřesnil některá vyjádření v dotazu. Působností (kompetencí) správce daně, respektive v daném případě místních poplatků nedisponuje fyzická osoba, ale příslušným správním orgánem je obecní úřad, a to na základě § 14 odst. 3 zákona číslo 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož řízení o (místních) poplatcích vykonává obecní úřad. Krajský úřad tedy nezrušil rozhodnutí ve věci uložení pokuty za nesplnění povinností nepeněžité povahy "vám", jakožto úřední osobě (zaměstnanci obce, jenž je zařazen do obecního úřadu), ale obecnímu úřadu, který je prvoinstančním orgánem v "poplatkovém" řízení. Jinak je nutno konstatovat, že postup krajského úřadu je zjevně nesprávný, respektive nezákonný. Vybočuje nejen z ustálené soudní judikatury ohledně používání úředních razítek, ale (a to zejména) z mezí zákonů tohoto státu.

Na základě § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, užívají mj. obce, jakožto oprávněné osoby ve smyslu tohoto zákona, malý státní znak na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti., které se vydávají při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona.

V souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 352/2001 Sb. se úředním razítkem rozumí takové razítko, na němž je vyznačen malý státní znak, je kulatého tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm; malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla.

Používá-li oprávněná osoba více úředních razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítka je jednobarevný. V § 6 odst. 2 zákona č. 352/2001 Sb. se potom již poněkud nadbytečně dodává (s ohledem na vymezení náležitostí úředního razítka v odstavci 1 cit. zákona), že úřední razítko nesmí obsahovat velký státní znak.

Z toho vyplývá, že úřední razítko lze použít pouze "na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti". Výzva k ohlášení poplatkové povinnosti není ani rozhodnutím ve smyslu § 32 zákona číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a není rovněž ani takovou listinou, která by osvědčovala důležité (právně relevantní) skutečnosti. Proto nelze předmětnou "Výzvu" opatřovat otiskem úředního razítka. Případné opatřování obdobných listin úředním razítkem by svědčilo minimálně o elementární neúctě ke státním symbolům České republiky, v horším případě by dokonce mohla být naplněna skutková podstata některého správního deliktu (viz § 13 a 13a zákona č. 352/2001 Sb.).

Je rovněž vhodné dodat, že absence razítka nebo použití nesprávného razítka (například otisk razítka obce na rozhodnutí, které je vydáváno v přenesené působnosti) zpravidla sama o sobě neznamená "neplatnost" (nicotnost) vyhotovovaného dokumentu. Případnou sankci "neplatnosti" takového dokumentu "bez razítka" nebo s nesprávným razítkem by musel výslovně stanovit zákon, jak činí § 32 odst. 2 písm. g) zákona číslo 337/1992 Sb. Podle něho jednou ze základních náležitostí rozhodnutí je otisk úředního razítka se státním znakem, přičemž chybí-li v rozhodnutí některá ze základních náležitostí (například otisk úředního razítka), má to za následek neplatnost rozhodnutí (§ 32 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.). Nicméně Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 20. listopadu 2007, č. j. 8 Afs 114/2006-55 byl v tomto směru poněkud méně "přísný". Judikoval, že "chybějící zákonné náležitosti správního aktu mohou vyvolávat jeho nicotnost pouze tehdy, je-li tento nedostatek natolik intenzivní a zřejmý, že po účastnících dotčeného právního vztahu nelze spravedlivě žádat, aby správní akt respektovali. Takové následky nemůže absence úředního razítka způsobit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. prosince 2005, č. j. 5 Afs 136/2004-79, www.nssoud.cz)... "

 

 

Mgr. Jan Břeň

právník

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down