O žádný blesk z čistého nebe nešlo. Dalo se předpokládat, že Ústavní soud bude vstřícný ke stížnosti skupiny zákonodárců zastoupených poslancem Jeronýmem Tejcem a veřejnou službu coby povinný institut zruší. Narušil však tento akt plány obcí využívat práci zejména dlouhodobě nezaměstnaných?
Ústavní soud sice loni v listopadu institut veřejné služby (VS) jako takový nezrušil. Leč zrušil povinnost ji zdarma vykonávat pod sankcí vyřazení z evidence úřadu práce. Tato povinnost přestala platit od zveřejnění nálezu Ústavního soudu dne 10. 12. 2012 ve Sbírce zákonů pod č. 437/2012, částka: 160/2012 Sb., na straně (od-do): 5538-5646), a to nejen pro uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci úřadu práce nepřetržitě déle než dva měsíce (na tutu kategorii lidí bez práce se institut veřejné služby vztáhl až loni), ale i pro dlouhodobě nezaměstnané.
MPSV: VEŘEJNÁ SLUŽBA NEBYLA »ŠIKANOU«, NĚKTEŘÍ LIDÉ SE NA NI HLÁSILI I DOBROVOLNĚ
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) však už koncem loňského roku ohlásilo, že námitky Ústavního soudu bude analyzovat a patrně předloží návrh na změnu zákona tak, aby bylo možné institut veřejné služby používat dál. Argumentuje mj. i tím, že ke konci listopadu 2012 veřejnou službu vykonalo či vykonávalo více než 47 tisíc uchazečů o zaměstnání, přičemž průměrná délka veřejné služby byla 90 dní.
»Ze statistik lze jednoznačně prokázat, že institut VS se stal významným nástrojem, který udržoval pracovní návyky dlouhodobě nezaměstnaných. Rozhodně nešlo o žádnou "šikanu" občanů, kteří přišli o práci před několika málo měsíci a aktivně hledali nové pracovní místo,« uvedla ministryně práce a sociálních věcí Ing. Ludmila Müllerová.
MPSV potvrdilo, že veřejnou službu odmítly zhruba jen 4 tisíce lidí a z těch, kteří jí loni prošli, našlo 3254 novou práci a dalších 2358 osob získalo zaměstnání podpořené příspěvkem v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa). Kvůli povinnosti vykonávat VS se z evidence uchazečů o zaměstnání na vlastní žádost loni odhlásilo 2765 občanů. MPSV rovněž připomnělo, že z uvedených více než 47 tisíc lidí, kteří veřejnou službu absolvovali, se jich 1723 (2,8 %) na ni přihlásilo dobrovolně (bez aktivního oslovení úřady práce), protože v ní viděli příležitost, jak si zvýšit šanci na uplatnění u potenciálního zaměstnavatele, pokud se v systému osvědčí.
Tisková mluvčí MPSV Mgr. Štěpánka Filipová vysvětlila: »V praxi by to mohli být uchazeči o zaměstnání, kteří byli v evidenci 11 měsíců nebo například jen 3 měsíce. Kromě motivace, že se nezaměstnaný u realizátora VS osvědčí a získá pak u něj zaměstnání, roli hraje i potřeba sociálního kontaktu, potřeba být platným členem produktivní společnosti - to se týká zejména lidí blízko důchodovému věku.«
VEŘEJNÁ SLUŽBA VERSUS VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE
Tajemník Magistrátu města Havířova Ing. Milan Menšík už v první reakci na zrušení povinné veřejné služby připustil, že její výkon městu chybět bude. Ovšem listopadové rozhodnutí Ústavního soudu chápe, protože i město Havířov od samého počátku upozorňovalo, že institut VS může být vůči některým uchazečům diskriminační. »Máme za to, že by osoby vykonávající VS měly být k této činnosti motivovány,« uvedl Milan Menšík pro Moderní obec.
V Havířově lidé ve veřejné službě pracovali 20 hodin týdně, v jednom týdnu 2 dny, v následujícím pak 3 dny, což v průměru představovalo 6 hodin denně. Jak tajemník poznamenal, k dispozici těchto lidí sice bývalo zhruba 80, ale nikdy nepřišli všichni.
Milan Menšík proto veřejnou službu staví do určitého protikladu k veřejně prospěšným pracem. »Lidé určení úřadem práce pro veřejně prospěšné práce (VPP) musejí podle smlouvy pracovat 8 hodin denně, mohou vykonávat i kvalifikované a náročnější práce, jejich využití je pestřejší. Mají také daleko vyšší výkonnost. než kdyby byli zařazeni do veřejné služby. Se zrušením VS město úklid ulic a komunikací neomezí, lidé ve VPP s lepším technickým vybavením úklid zastanou také. Navíc u VPP jde o pracovní poměr a tito lidé pak mají jiný - lepší přístup k práci než ti, kteří přicházejí pracovat zadarmo. Samozřejmě však zůstává otázkou, zda kvalita opravdu bezezbytku nahradí kvantitu. Ale čistota města by měla být zajištěna,« uvedl tajemník.
KVALITA NENÍ ZADARMO - ANI V HAVÍŘOVĚ
V případě veřejné služby náklady související s každým člověkem, který byl do jejího výkonu zařazen úřadem práce, město Havířov vyšly na několik stokorun. Úřad práce na výkon VS městu neposkytoval žádné peníze, hradil pouze mzdu mistrů, kteří práci lidí ve výkonu VS organizovali. Tito mistři však byli titíž, kteří v ulicích zabezpečují i řádný výkon veřejně prospěšných prací.
Naopak vybavení jednoho pracovníka v rámci veřejně prospěšných prací pouze ochrannými pomůckami město jednorázově stojí přibližně 3000 Kč. Kromě toho město ze svého rozpočtu k platu takového pracovníka doplácí zhruba 2000 Kč měsíčně, byť úřad práce na jeho plat přispívá dalšími 10 000 Kč včetně odvodů ma zdravotní a sociální pojištění. »Těmto lidem doplácíme jejich plat, protože je zaměstnávat chceme, a doplácení se proto nebráníme,« zdůraznil Milan Menšík.
V Havířově mají smlouvu s úřadem práce o zaměstnávání lidí ve veřejně prospěšných pracech uzavřenu ještě na dalších 10 měsíců a po tuto dobu mají garantovaný i státní příspěvek na jejich platy. »O vrácení se na původní počty pracovníků ve VPP - tedy před zavedením institutu veřejné služby, v tuto chvíli nepřemýšlíme ani neuvažujeme,« konstatoval tajemník havířovského magistrátu. »Věříme, že do té doby stát problém vyřeší,« dodal.
JAK MPSV ZAREAGUJE NA ZÁNIK POVINNÉ VEŘEJNÉ SLUŽBY? PTAJÍ SE V BOHUMÍNĚ
Vyšší náklady na pracovníka ve VPP než na jeho kolegu ve výkonu VS mají i v Bohumíně. Podle tiskové mluvčí města Mgr.Lucie Balcarové jde však jen asi o 1000 Kč více. »U VS i VPP město vždy hradilo pouze náklady na mistra a na pracovní pomůcky. Zásadnější rozdíl vidí Lucie Balcarová v tom, že zatímco člověk pracující v rámci VS měl vlastní oblečení, pracovníkovi ve VPP město pořizuje jeho pracovní oděv.
Nyní v rámci VPP pracuje v Bohumíně 45 lidí, kteří tam takto budou působit až do letošního března. Od ledna k nim má přibýt dalších 20 pracovníků, kteří budou VPP vykonávat do konce října. Od dubna do října začne pracovat dalších 80 lidí. »Dohromady by tak od dubna mohlo ulice Bohumína uklízet 100 veřejně prospěšných pracovníků,« konstatovala mluvčí.
Ovšem také ona přiznala, že v Bohumíně teď netrpělivě očekávají další kroky MPSV, jimiž by reagovalo na zánik povinné veřejné služby. »Doufáme, že ministerstvo se vrátí k původnímu zákonu, tedy k finanční motivaci za odvedenou práci a k systému veřejně prospěšných prací. Finanční motivace funguje! My veřejně prospěšné pracovníky zaměstnáváme už roky a ve městě se jich vždy přes léto pohybovalo až kolem stovky, v zimě pak kolem třiceti. Jejich počet však logicky klesl, když je nahradili pracovníci veřejné služby. Ale ještě v roce 2011 existovala pro pracovníky veřejné služby finanční motivace. Pokud totiž vykonávali veřejnou službu, zvýšily se jim o pár set korun dávky. Od roku 2012 byl už tento institut bezplatný, což nikoho nemotivovalo. Ve spolupráci s úřadem práce jsme na pozice VPP vždy vybírali dlouhodobě nezaměstnané. Za ty roky, po něž naše Technické služby zaměstnávají pracovníky v rámci VPP, už máme velmi dobře propracovaný systém, který se nám osvědčil a rádi bychom v něm pokračovali,« podtrhla Lucie Balcarová.
PŘÍSPĚVEK NA VPP SE NESNÍŽÍ, NAOPAK VZROSTE
MPSV ústy Štěpánky Filipové nepřímo potvrdilo, že setrvá-li nyní nezaměstnaný dobrovolně v (neplacené) veřejné službě, může mít větší naději na zařazení do placených VPP. Moderní obci totiž sdělila: »Úřad práce ČR posuzuje možnost zařazení uchazeče o zaměstnání na podpořené pracovní místo vždy individuálně, s ohledem na regionální situaci na trhu práce.«
Buď jak buď, např. v Havířově loni v prosinci, tedy už po nálezu Ústavního soudu, do výkonu VS zdarma a dobrovolně nastoupila desítka lidí. Také v Bohumíně nezaměstnané motivují tím, že budou-li pokračovat dobrovolně ve VS a osvědčí-li se, mohou získat práci v rámci VPP.
Na otázku, zda s ohledem na úsporná opatření státu a rovněž v souvislosti s tím, že zrušením neplacené VS vzroste i ze strany obcí poptávka po pracovnících ve veřejně prospěšných pracech, MPSV, resp. Úřad práce ČR, nesníží příspěvky na konkrétní pracovníky ve výkonu VPP ve snaze při stejném balíku peněz podpořit více těchto míst, Štěpánka Filipová odpověděla záporně. »O snižování příspěvku se neuvažuje. Naopak, Generální ředitelství Úřadu práce ČR v prosinci zvýšilo hranici maximálního příspěvku z 10 tisíc na 15 tisíc Kč,« sdělila.
VZKAZ OBCÍM A MĚSTŮM
A městům a obcím vzkázala: «U subjektů, které organizují veřejnou službu, může dojít s ohledem na nález Ústavního soudu k výpadku plánovaných činností. Úřad práce jim proto bude nabízet podporu v podobě příspěvků na realizaci např. VPP, společensky účelných pracovních míst či jiných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, které podporují tvorbu pracovních míst. Neznamená to však, že každá činnost, která byla vykonávána v rámci veřejné služby, bude nahrazena např. podpořeným pracovním místem v rámci VPP. Úřad práce postupuje při schvalování příspěvku vždy s přihlédnutím ke konkrétní situaci na trhu práce a možnostem disponibilních prostředků. Toto opatření je třeba vnímat jako nárazovou okamžitou pomoc organizátorům veřejné služby, jichž se nález Ústavního soudu týká.«
Ke zrušení povinnosti uchazečů o zaměstnání vykonávat veřejnou službu, k němuž sáhl Ústavní soud
Ústavní soud dospěl k závěru, že povinnost uchazečů o zaměstnání přijmout nabídku vykonávat veřejnou službu, kterou je podmíněno jejich setrvání v evidenci uchazečů o zaměstnání, je v rozporu se zákazem nucených prací ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny, čl. 4 odst. 2 Úmluvy a čl. 8 odst. 3 písm. a) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a stejně tak porušuje i zákaz svévole podle čl. 1 odst. 1 Ústavy a zásadu rovnosti v důstojnosti podle čl. 1 Listiny, resp. právo na zachování lidské důstojnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny.
(Z nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012, spisová značka PI.ÚS 1/12, paralelní citace:Sbírka zákonů 437/2012 Sb.)
Senátor, starosta Bohumína Petr Vícha: Jsem rád, že Ústavní soud zrušil současnou podobu institutu VS a velmi bych ocenil, kdyby se MPSV vrátilo k původnímu zákonu, tedy k finanční motivaci za odvedenou práci.
Ministryně Ludmila Müllerová: Ze statistik lze prokázat, že VS se stala významným nástrojem, který udržoval pracovní návyky dlouhodobě nezaměstnaných. Nešlo o šikanu lidí, kteří přišli o práci před pár měsíci a aktivně hledali nové místo.
Tajemník Magistrátu města Havířova Milan Menšík: Od počátku jsme upozorňovali, že institut VS může být vůči některým uchazečům o zaměstnání diskriminační. Osoby vykonávající tuto službu měly být k ní finančně motivovány.
FOTO: ARCHIV
