Právní rámec nakládání s odpady je dán zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech), který rovněž stanovuje povinnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností plní z hlediska odpadového hospodářství dvě funkce: 1. původce komunálních odpadů, případně i jiných odpadů, 2. orgán veřejné správy, který je na svém správním území odpovědný za nakládání s odpady.
Původce komunálního odpadu
Obec se na základě zákona o odpadech (§ 4 písm. p) považuje za původce komunálních odpadů, vznikajících na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odloží odpady na místě k tomuurčeném. Současně se stává vlastníkem těchtoodpadů. V tomto směru se na obec vztahují povinnosti původce odpadů podle § 16 a § 17 zákona o odpadech.
Obec je povinna určit místa, kam fyzické osoby mohou odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev, rozpouštědla, zářivky, chemikálie). Obec má rovněž povinnost minimálně dvakrát ročně zajistit místa pro odkládání nebezpečných složek komunálních odpadů. Tento systém může obec doplnit pravidelným svozem prováděným oprávněnou osobou. Je třeba upozornit na to, že pouze zajištění mobilního svozu nebezpečných odpadů k naplnění zákona nestačí. Je třeba minimálně dvakrát ročně určit místa, kam v předem oznámené době mohou občané nebezpečné odpady odkládat.
Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit systém shromažďování, sběru, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vznikajících na jejím katastrálním území. Ode dne, kdy tak učiní, fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a odpad odděleně shromažďovat a třídit podle systému stanoveného obcí.
Na základě písemné smlouvy s obcí se pak tohoto systému shromažďování, sběru a třídění, využívání a odstraňování odpadů mohou zúčastnit i právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které produkují odpady z nevýrobní činnosti (např. školy, kanceláře), zařazené podle Katalogu odpadu jako odpad podobný komunálnímu odpadu. V tomto případě není původcem odpadu obec, ale osoba, při jejíž činnosti odpad vzniká. V uzavřené smlouvě mezi obcí a původcem odpadu musí být vždy uvedena cena této služby. Na uzavření smlouvy s obcí však právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání nemají právní nárok. Záleží pouze na dohodě mezi oběma stranami. Rovněž obec není povinna určit místo pro odkládání tohoto odpadu podobného komunálnímu odpadu.
Obec s rozšířenou působností jako původce komunálních, případně jiných odpadů je, vedle ostatních zákonem stanovených povinností, povinna vést průběžnou evidenci o produkci a nakládání s odpady a při splnění zákonem stanoveného množstevního limitu (produkce nebo nakládání s 50 kg/rok nebezpečnými odpady nebo s 50 t/rok ostatními odpady) vyplnit Hlášení o produkci a nakládání s komunálními odpady, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů (příloha č. 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb.) a ponechat si toto hlášení pro další zpracování. V příloze č. 21 může vyplňovat hlášení o všech odpadech, se kterými obec nakládala, to znamená nejen o komunálních odpadech. Obec nemusí tedy vyplňovat Hlášení o produkci a nakládání s jinými odpady dle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Vlastní hlášení o produkci a nakládání s komunálními a jinými odpady, se kterými obec nakládala, je obec s rozšířenou působností povinna zpracovat a zahrnout do celkového hlášení o produkci a nakládání za všechny původce a oprávněné osoby z celého svého správního území, od kterých Hlášení o produkci a nakládání s odpady obdržela.
Vedle hlášení o odpadech je obec povinna vést údaje o jí provozovaných shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů, které provozuje na svém území. Rovněž je povinna vést záznamy o dalších zařízeních, která sama provozuje, např. o skládce. Tyto údaje rovněž zahrnuje do celkového hlášení o zařízeních, shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů za všechny oprávněné osoby z celého svého správního území.
Úřad veřejné správy
Povinnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako úřadu veřejné správy stanovuje§ 79 zákona o odpadech.
Není smyslem tohoto článku vyjmenovat všechny povinnosti uvedené v zákoně a prováděcích vyhláškách. Chtěl bych upozornit pouze na otázku zpracování evidencí o odpadech, zařízeních a vydaných souhlasech a rozhodnutích (§ 79 písm. c), které obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává a zasílá na technickém nosiči dat na Ministerstvo životního prostředí /MŽP/ (v souladu s § 39 zákona o odpadech).
Obecní úřad obce s rozšířenou působností, na základě hlášení od jednotlivých původců a oprávněných osob zpracovává, tj. ověřuje, doplňuje a vkládá do databáze evidence v oblasti své působnosti (podle § 39 odst.6 zákona), které do 30. 4. následujícího roku zasílá MŽP prostřednictvím zařízení pro přenos dat nebo na technickém nosiči dat. O které evidence jde, je patrno z rámečku dole na stránce.
Vedle těchto evidencí se na obecním úřadě obce s rozšířenou působností soustřeďují evidenční listy pro přepravu nebezpečných odpadů na území ČR (mimo dovoz a vývoz odpadů). Tyto evidenční listy přepravy nebezpečných odpadů slouží pro kontrolu, aby nedocházelo k nelegálnímu nakládání s odpady, protože zákon stanovuje povinnosti odesilatele a příjemce odpadu o vedení evidence o přepravě a zasílání evidenčních listů příslušným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností:
Odesilatel odpadu je povinen zaslat evidenční list obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od jejího zahájení.
Příjemce odpadu je povinen zaslat evidenční list o přepravě nebezpečného odpadu s potvrzením o převzetí odpadu odesílateli a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností příslušným podle místa zahájení a ukončení přepravy do 10 dnů od jeho převzetí.
Odesilatel odpadu musí informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa zahájení přepravy a inspekci v případě, že do 20 dnů od odeslání odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí nebezpečného odpadu.
Tyto evidenční listy přepravy nebezpečných odpadů se zatím neposílají MŽP. Zůstávají pro potřeby obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
Zrušení okresních úřadů a vznik obecních úřadů obcí s rozšířenou působností znamenal velkou změnu v oblasti řízení nakládání s odpady a zejména v otázce vedení a zasílání evidencí, protože nebylo stanoveno žádné přechodné období a na mnoha nově vzniklých úřadech s rozšířenou působností nebylo vytvořeno dostatečné personální a materiální zázemí. Přesto je možné konstatovat, že přes řadu nedostatků a problémů se pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností vcelku vyrovnali s úkoly, které na ně byly přeneseny.
Výzkumný ústav vodohospodářský,
Centrum pro hospodaření s odpady, Praha
Základní evidence, kterou obec 3. typu posílá MŽP:
Ověřená a doplněná evidence o produkci a nakládání s odpady (zpracované přílohy č. 20 a 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb.)
Evidence všech provozovaných zařízení na jejím správním území (zpracované přílohy č. 22 až 24 vyhlášky č. 383/2001 Sb.)
Evidence všech provozovaných zařízení na jejím správním území podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech, tj. o zařízeních, která nejsou podle zákona o odpadech určena k nakládání s odpady, ale ve kterých jsou využívány pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny
Evidence vydaných souhlasů a rozhodnutí (příloha č. 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb.)
