Zákon č. 312/2002 Sb. stanovuje povinnosti úředníka v hlavě III. Základní povinnosti úředníka, obsahující § 16. Nyní se budeme věnovat povinnostem úředníka podle § 16 odst. 2. Úředník je dále povinen: a) pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, b) plně využívat pracovní...
Zákon č. 312/2002 Sb. stanovuje povinnosti úředníka v hlavě III. Základní povinnosti úředníka, obsahující § 16. Nyní se budeme věnovat povinnostem úředníka podle § 16 odst. 2. Úředník je dále povinen:
a) pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností,
b) plně využívat pracovní doby a pracovních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly,
c) řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným celkem a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy územního samosprávného celku,
d) zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání a vůči ostatním zaměstnancům působícím ve veřejné správě. Porušení kteréhokoli z ustanovení je porušením zákona č. 312 a může být důvodem třeba i k výpovědi.
Ostatní související ustanovení:
(3) Úředník nesmí být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání. To neplatí, pokud je do takového orgánu vyslán územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem. V tomto případě však úředníkovi nenáleží odměna za výkon funkce podle věty první. Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru.
(4) Úředník může vykonávat jinou výdělečnou činnost jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, u něhož je zaměstnán.
(5) Omezení stanovené v předchozím odstavci se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu pro soud nebo správní úřad, na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku.
Ustanovení omezují podnikání s danými výjimkami. I s výjimkami však bývá problém, zejména v případě soudních znalců. Typické je to u úředníků stavebních úřadů. Pokud jsou současně znalci např. na odhady nemovitostí či stavebních prací, může docházet ke střetu zájmů. Na tuto činnost je pak nutné vztahovat ustanovení o střetu zájmů. Je patrně nemyslitelné, aby úředník - znalec prováděl znalecké posudky na otázky týkající se jeho zaměstnavatele nebo občanů, kterým současně vyřizuje stavební povolení apod.
Považovala jsem za nutné připomenout některé okolnosti, které staví tento zákon do trochu jiné světla, než se popisuje - totiž že jde o zákon dávající úředníkům více jistot. On sice tyto jistoty dává, ale vyvažuje to mnohem vyššími nároky, než bývalo doposud.
stálá spolupracovnice redakce
