Jaké je postavení výborů a komisí v systému orgánů obce? Zastupitelstvo obce (dále jen zastupitelstvo) může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory; vždy zřizuje finanční a kontrolní výbor a za podmínek stanovených zákonem o obcích také výbor pro národnostní menšiny. Zastupitelstvo...
Jaké je postavení výborů a komisí v systému orgánů obce?
Zastupitelstvo obce (dále jen zastupitelstvo) může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory; vždy zřizuje finanční a kontrolní výbor a za podmínek stanovených zákonem o obcích také výbor pro národnostní menšiny. Zastupitelstvo může podle potřeby zřídit další výbory potřebné pro svou činnost, například výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, výbor pro mládež a sport, výbor pro dopravu, výbor sociální, výbor pro životní prostředí a další.
Zákon o obcích stanoví pro činnost výborů zastupitelstva určité podmínky. Jednak to, že jen zastupitelstvo je oprávněno volit předsedy výborů a další členy a odvolávat je z funkce. Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo a jemu odpovídá ze své činnosti.
Zákon o obcích dále stanoví, že počet členů určuje zastupitelstvo a musí být vždy lichý (nejméně tři členové). Výbory se scházejí podle potřeby. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Usnesení se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. Zákon o obcích nestanoví funkční období výborů zastupitelstva. Doporučuje se, aby v usnesení o jejich zřízení bylo uvedeno, že se zřizuje na volební období, např. 2006 - 2010, nebo při závěrečném zasedání zastupitelstva stanovit ukončení jejich činnosti. V případě, že by funkční období nebylo vymezeno a činnost výborů by pokračovala i v dalším volebním období, je třeba míti na zřeteli, že předsedou výboru musí být člen zastupitelstva.
Zákon o obcích nestanoví povinnost schválit jednotný jednací řád pro výbory - přesto se přijetí takového předpisu zastupitelstvem doporučuje. Jednací řád výborů zastupitelstva by měl vedle úvodních ustanovení obsahovat základní pravidla pro jednání výborů - jak často zasedají, kdo je svolává, kdo předkládá věci k projednání a jakou formou (písemně, ústně), kdo se vedle členů výborů může zúčastnit jednání, v jakém rozsahu se pořizuje zápis z jednání výboru. Lze také stanovit způsob součinnosti s radou obce (dále jen rada), zejména při přípravě zasedání zastupitelstva, například při sestavování návrhu programu. Mezi radou a výborem zastupitelstva není vzájemná nadřízenost ani podřízenost.
V jednacím řádu může být také stanoveno, že výbor si z řad svých členů zvolí také místopředsedu, který zastupuje předsedu výboru v době jeho nepřítomnosti. V jednacím řádu může být také ustanovení o hlasování a usnesení výboru.
Zastupitelstvo může rovněž určit, že výbory mu předkládají zprávu o své činnosti, například jedenkrát ročně.
Obdobně jako zastupitelstvo může rada zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise, které svá stanoviska a náměty předkládají radě. Za podmínek stanovených zákonem o obcích může být komise též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti. Radě přísluší jmenovat a odvolávat z funkce předsedy a členy komisí. U komisí rady platí, že předseda nemusí být členem zastupitelstva. Obdobně jako u výborů zastupitelstva se doporučuje, aby rada vydala jednotný jednací řád komisí rady a stanovila funkční období pro jejich činnost. V obci, kde se rada nevolí, vykonává její pravomoc ve vztahu ke komisím starosta.
Je třeba zdůraznit, že se u výborů zastupitelstva a komisí rady nejedná o orgány obce s rozhodovací pravomocí, ukládat úkoly mohou usnesením jen svým členům - ostatním mohou doporučovat, informovat je o nějaké skutečnosti či je žádat o součinnost při plnění uloženého úkolu.
JUDr. MIROSLAV BÝMA, Ph.D.
právník
