Povodeň ze srpna 2002 je událostí, na kterou nezapomenu a rozhodně bych něco podobného nikdy nechtěl znovu zažít. Ale jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré, a proto můžeme s trochou, byť možná poněkud trpké nadsázky konstatovat, že ačkoliv nám velká voda mnohé vzala, mnohé jsme díky ní také...
Povodeň ze srpna 2002 je událostí, na kterou nezapomenu a rozhodně bych něco podobného nikdy nechtěl znovu zažít. Ale jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré, a proto můžeme s trochou, byť možná poněkud trpké nadsázky konstatovat, že ačkoliv nám velká voda mnohé vzala, mnohé jsme díky ní také získali. Mám na mysli především neocenitelné zkušenosti a rovněž jistotu, že krajská samospráva je schopna rozhodovat o rychlých řešeních tak, aby minimalizovala dopady případné podobné katastrofy na majetky a zdraví lidí.
Velká voda před třemi roky způsobila v Ústeckém kraji škody za přibližně 12 miliard korun na majetku občanů i obcí a firem. Proto vyrovnat se s následky povodně rozhodně nebylo v silách poškozených ani samotného kraje. I když stát slíbil peníze na obnovu, nebylo nikterak jednoduché dosáhnout toho, aby je pak opravdu poskytl v plné výši. Takže i v tomto směru se krajská samospráva osvědčila, když dokázala přimět vládu ke splnění jejích slibů.
Povodeň také jasně ukázala, jaké nedostatky má vybavení některých jednotek zapojených do Integrovaného záchranného systému. Dokázali jsme se poučit a v kraji uvolnili téměř sedm miliónů korun na nákup vybavení pro záchranáře. Věřím, že kdyby se situace ze srpna 2002 někdy opakovala, záchranáři by dokázali i díky svému novému vybavení zasáhnout ještě efektivněji než tehdy.
Velký problém, který stále přetrvává, představují i nevhodné zásahy do krajiny v minulých desetiletích, které měly na katastrofálních důsledcích povodně významný podíl. Bylo by ovšem naivní domnívat se, že během uplynulých tří roků bylo možné napravit tyto chyby hned několika minulých generací. Vybudovat systém kvalitních protipovodňových opatření proto bude prací na mnoho a mnoho let.
Ústecký kraj se v současné době zabývá přípravou protipovodňových opatření na dolním toku Labe, přičemž jejich schválení se předpokládá do konce roku 2006. Jedním z nejnákladnějších záměrů jsou například opatření pro Lovosicko, kde se navrhuje vylepšení podloží a tělesa trati a vybudování mobilních stěn v podjezdech ve Velkých Žernosekách i ochrana obce Píšťany z jižního směru zemními hrázemi a mobilní stěnou. Kraj také nyní hledá zpracovatele pro studii protipovodňových opatření řeky Ohře v úseku soutok Ohře-Labe - Ohře-Okounov.
Obce a kraje však asi jen stěží samy zaplatí projekty tohoto rozsahu a takové finanční náročnosti. Bez "evropských peněz" jsou za současného stavu veřejných financí v České republice prakticky nerealizovatelné. Proto považuji za důležité, aby náš stát při jednání s Bruselem dokázal opatření proti povodním prosadit mezi priority pro další rozpočtové období Evropské unie v letech 2007 až 2013.
Ing. JIŘÍ ŠULC
hejtman Ústeckého kraje