Ačkoliv snad v každé, i sebemenší obci dodržují tradice plesů, diskoték, poutí, jarmarků apod., ne všude mají jasno, jaké tyto akce kladou zákonné nároky na jejich pořadatele z hlediska požární ochrany.
Kromě pořadatelské služby musí na základě § 13 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zřídit každá právnická osoba a podnikající fyzická osoba preventivní požární hlídku v prostorách s nej-méně třemi zaměstnanci, v nichž provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, nebo v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje nebo obecně závazná vyhláška obce. Úkolem hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.
VYHLÁŠKY OBCÍ A KRAJŮ
Vyjdeme-li z pořadí paragrafů, nejdříve na základě § 27 písm. f) zákona o PO, stanovily nově vzniklé krajské úřady po roce 2003 (nebo měly stanovit) v přenesené působnosti nařízením kraje podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, v budovách zvláštního významu a do třetice při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.
Obce pak podle § 29 v samostatné působnosti na úseku požární ochrany vydávají obecně závaznou vyhláškou Požární řád obce a rovněž stanovují podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob. Smyslem těchto opatření má být zejména maximální ochrana účastníků masových akcí - a je tedy logické, že vyhlášky obcí musí být v souladu se zákonem a vyhláškami krajů.
Ve většině těchto právních předpisů se setkáváme s jakýmsi magickým číslem 200, které vyjadřuje minimální počet osob na těchto akcích. Ovšem pozor - nejde o skutečný počet účastníků, ale rozhoduje kapacita objektu podle stavební a požární dokumentace nebo plánovaný počet diváků.
PODMÍNKY PRO ZAŘAZENÍ DO HLÍDKY
Za zřízení požární preventivní hlídky zodpovídá provozovatel či pořadatel akce. Ovšem členy hlídky nemusí být hasiči (i když je to vítáno), ale mohou se jimi stát i jiné osoby, které však splnily odbornou přípravu podle § 24 vyhlášky MV ČR č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. Touto přípravou musí projít každý člen hlídky bez ohledu na zaměstnanecký poměr k provozovateli (pořadateli) akce. Do požární preventivní hlídky mohou být určeny (zařazeny) osoby starší 18 let, které jsou tělesně a duševně zdatné pro plnění stanovených úkolů (zejména se zřetelem na předpokládané zajišťování evakuace osob se doporučuje u osob starších 62 let vyžádání stanoviska ošetřujícího lékaře ke zdravotnímu stavu). Pokud jde o počet členů hlídky, platí, že není-li stanoveno jinak, je doporučený počet 1+2 (velitel a dva členové); minimální "krizová" sestava je 1+1 (velitel a jeden člen). Počet členů hlídky se také odvíjí od očekávaného počtu návštěvníků akce; pomůckou pro určení počtu může být navýšení dalšího člena hlídky na každých 100 osob nad hranici 200, případně zřízení více hlídek.
Vzhledem k tomu, že účast v požární preventivní hlídce je mimořádně zodpovědnou činností a pracovním výkonem, členové požární hlídky nesmějí nastupovat k výkonu činnosti pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, ani tyto požívat během výkonu činnosti. Odměna členů hlídky se řídí obecně platnými předpisy, zejména zákoníkem práce, většinou dohodou o provedení práce. Chci však zdůraznit, že není vhodná kombinace člena hlídky s funkcí pořadatelské služby, zejména kvůli možnému střetu zájmů a odlišných povinností v případě mimořádné události.
PRVOŘADÁ JE EVAKUACE A ZÁCHRANA OSOB
Rád bych také připomněl, že úkolem požární preventivní hlídky není hasit požár, ale zejména provést rychlou, bezpečnou a organizovanou evakuaci a záchranu osob. Až následně hlídka případně řeší jiné úkoly. Shrneme-li, pak hlídka nejprve oznámí telefonem na operační středisko (OPIS) problém, který řeší (v průběhu vlastní záchranné akce už na nějaké volání není čas), a potom neprodleně zahájí objektovou evakuaci osob. Pokud je však požár malého rozsahu a uhašení požáru je stoprocentně v silách a možnostech hlídky, provede hlídka hašení na úkor případné zbytečné paniky nebo narušení akce při evakuaci.
V praxi vzniká řada otázek v souvislosti s tím, že nejsou řešeny zákonnými předpisy. Pokud tedy nenajdeme odpovědi v zákoně o PO, vyhlášce o požární prevenci nebo v nařízeních kraje a obce, vycházíme zejména z místních a vlastních zkušeností a tradic dané instituce či akce.
VÝSTROJ, VÝZBROJ, OZNAČENÍ...
Další otázkou bývá oblečení a označení požární preventivní hlídky, případně její další vybavení. Jak jsem již uvedl, hlídka nemusí být složena z hasičů, a proto její oblečení není nijak specifikováno. Pokud se hlídky účastní hasiči, v uzavřených prostorách většinou nosí služební stejnokroj (vycházkovou uniformu) a polobotky, ve venkovních prostorách a terénu pak pracovní uniformu (PS II) nebo zásahový oblek a zásahové boty. Na stanovišti mohou mít zbytek vybavení (přilbu, opasek, hasicí přístroje apod.).
Určeno je však označení každého člena hlídky při akci, a to viditelně rukávovou páskou (nebo jiným vhodným způsobem) s nápisem POŽÁRNÍ HLÍDKA (doporučen je červený podklad s černým nebo bílým nápisem). V praxi se však můžeme setkat i s visačkou apod.
Nezbytně nutná je kvalitní komunikace mezi členy hlídky, případně s operačním střediskem, nejlépe formou radiostanic (vhodné jsou levné malé typu PMR nebo služební hasičské) a samozřejmostí je dnes už i mobilní telefon. Ostatně povinnost komunikace řeší většinou i nařízení kraje nebo obce.
V praxi často zaznívají dotazy na oznamovací povinnost. Tu je nutné splnit pouze tehdy, je-li vyžadována nařízením kraje a obce. Obvykle je třeba akci ve smyslu těchto nařízení oznámit nejméně 5 až 14 dnů před jejím zahájením. Zároveň je nutné informovat o způsobu zabezpečení požární ochrany; přičemž oznamování je vyžadováno zejména tehdy, budou-li součástí akce efekty s otevřeným ohněm, pyrotechnika, plnění balónků hořlavými plyny nebo ohňostroj.
ČASTÁ ZÁVADA: UZAMČENÉ ÚNIKOVÉ VÝCHODY
Z hlediska shromažďovacích prostor je důležité, "aby svým provedením vytvářely příznivé podmínky k zajištění bezpečné evakuace osob a mají být navrženy tak, aby bylo potlačeno riziko vzniku panikové situace. V každém shromažďovacím prostoru musí být k dispozici nejméně dvě únikové cesty (tj. trvale volné komunikační prostory) vedoucí různým směrem k východům z těchto prostor. V budově se musí zřetelně označit směry úniku a východy na volné prostranství. Směry úniku musí být zřetelně a jednoznačně vyznačeny a musí být viditelné po celou dobu úniku osob, a to i v případě, že dojde k přerušení dodávky energie (tedy buď musí být osvětlené nebo prosvětlené nouzovým osvětlením či zhotovené z fotoluminiscenčního materiálu). Únikové cesty musí být udržovány neustále volné, nesmí být zarovnány žádným materiálem ani se užívat k žádným jiným účelům. Dveře na únikových cestách musí umožňovat snadný a rychlý průchod, musí se otevírat ve směru úniku osob, nesmí být zamčené nebo jinak zajištěné, a bránit tak evakuaci unikajících osob ani zásahu požárních jednotek (je vhodné použít tzv. panikové kování umožňující jejich snadné a rychlé otevření unikajícími osobami)." Tolik citace z článku kolektivu autorů odboru prevence KŘ HZS kraje Vysočina na serveru www.pozary.cz.
Právě uzamčení únikových východů bývá nejčastější závadou, se kterou se setkáváme při kontrolách. Ve většině zařízení platí (a netvrdím, že je to dobře), že si požární hlídka převezme před akcí klíče od únikových východů (a zkontroluje jejich funkci) a po celou dobu je má u sebe. V případě nutnosti nejdříve odemkne únikové dveře a poté zajišťuje evakuaci osob.
Dalším řešením je zajistit možnost odemčení únikové cesty například pomocí systému EPS (elektronická požární signalizace), případně umístění klíče v zasklené krabičce vedle dveří. Novinkou jsou plastové zaplombované kryty klik, které odstraníme zničením při vlastní akci.
JIŘÍ SUCHARDA
místostarosta města Varnsdorf
