Jako zdroje vody pro hašení požárů se musí udržovat v provozuschopném stavu. Není to pokaždé snadné a snad nikdy levné. Ale co když požární nádrž ztratí svůj smysl třeba proto, že obec je osazena požárními hydranty? Nebo co když obec hodlá spojit původní funkci nádrže s novou, například rekreační? Je obtížné domoci se změn?
Na první pohled by to mohla být vcelku banální záležitost: Obec vybuduje veřejný vodovod včetně požárních hydrantů, takže její »klasická« požární nádrž by už nemusela plnit funkci povinného zdroje vody pro hasiče v případě požáru. Jenže jak vysloužilou požární nádrž dál smysluplně využít - a kde taky vzít peníze na její případné přebudování k jinému účelu? A je vůbec snadné vyřadit požární nádrž ze systému zdrojů vody k hašení požárů?
Stará požární nádrž může obec pěkně potrápit, zvlášť když ji například kvůli výraznému snížení hladiny spodních vod v posledních letech nedokáže naplnit z místní studny. A napustí-li ji (draze) až po okraj z veřejného vodovodu, pitná voda se z ní ztrácí širokými spárami ve svislých betonových stěnách... Navíc za deštivého léta navzdory chemickému ošetřování se kvalita vody rychle kazí. A tak si v obci příliš neužijí ani koupání - ovšemže na vlastní nebezpečí, jak upozorňují výstražné cedule rozmístěné po obvodu nádrže. A vůbec, co bezpečnost? Neměla by se nádrž na návsi oplotit, aby do ní třeba nespadlo malé dítě?
Pro menší obec s napjatým rozpočtem trochu moc otázek. Zkusme se věnovat alespoň některým, na něž odpověď by ráda znala i Ing. Eva Scheinerová, místostarostka Horního Bezděkova, obce s necelými 600 obyvateli v těsném sousedství Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Říká: »Zastupitelstvo chce získat přehled, jak lze s naší požární nádrží naložit, když v obci už funguje veřejný vodovod i s požárními hydranty. A zároveň si ujasnit, jaké povinnosti nám plynou z hlediska dodržování zákonných norem a předpisů v případě, že nádrž na našem území zůstane beze změn. Na základě takového poznání by obec mohla rozhodnout, jaké prostředky ze svého rozpočtu v příštích letech pro tyto účely rezervuje, nebo o jaké dotace musí usilovat.«
CO DOPORUČUJÍ HASIČI
Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR ústy své tiskové mluvčí kpt. Ing. Ivany Svitákové upozorňuje, že každá obec ve své samostatné působnosti ve smyslu § 29 odst. 1 písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti. Podle § 29 odst. 1 písm. n) bod 1 zákona pak obec následně vydává obecně závaznou vyhláškou požární řád obce, který především obsahuje přehled o zdrojích vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti. Současně platí, že podle § 27 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona rada kraje stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí.
Kpt. Ing. Ivana Svitáková nabádá k obezřetnému postupu, pokud by obec uvažovala o zrušení své požární nádrže například proto, že na svém území vybudovala veřejný vodovod s požárními hydranty, nebo kdyby funkci požární nádrže chtěla kombinovat třeba s funkcí koupaliště, nádrže pro chov ryb či by ji, jak už se také v několika případech stalo, hodlala osadit fontánou apod. Mluvčí hasičů radí předem a včas tyto nebo jiné záměry ohledně využití či úprav požární nádrže konzultovat s HZS kraje a krajským úřadem. Odkazuje také na zákon číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) s tím, že pokud požární nádrž byla postavena k určitému účelu používání, pak každá změna jejího užívání by měla být řešena s místně příslušným stavebním úřadem.
VYPOUŠTĚNÍ JE TŘEBA DOMLOUVAT
Připomeňme také vyjádření Ing. Lenky Kozlové, tiskové mluvčí Středočeských vodáren, a. s. Podle ní vodu z požární nádrže (i bývalé) lze vypouštět do kanalizace vždy pouze po předchozí domluvě s provozovatelem kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV). Ne ve všech lokalitách to však je vůbec i jen teoreticky možné. Kde to možné je, je nutné domluvit fakturaci stočného a rovněž maximální průtok. Neřízené vypouštění by totiž mohlo způsobit vyplavení ČOV, a tím i kolaps čisticího procesu.
REZORTY ŽÁDNOU NABÍDKU NEMAJÍ
Ministerstvo zemědělství, jak potvrdil Petr Habáň z jeho odboru komunikace, v současnosti nedisponuje žádným dotačním programem, který by pamatoval na požární nádrže. Ať už by šlo o jejich opravy, oplocení, odbahnění nebo přebudování k využití pro jiné účely. Požární nádrže, jejich údržba, opravy či odbahnění nespadají ani pod žádný dotační titul Operačního programu Životní prostředí, sdělila nám Ing. Jarmila Krebsová z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí.
Nepovzbudila ani zpráva z Ministerstva pro místní rozvoj. Vedoucí jeho oddělení tiskových informací Bc. Jan Štoll, DiS, mohl pouze nabídnout podporu na opravy či odbahnění požárních nádrží obcí v rámci programu Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou.
KRAJE JSOU ŠTĚDŘEJŠÍ, ALE...
Námi oslovené kraje jsou méně skoupé, Jenže dotace nenabízejí na přebudování požárních nádrží, nýbrž pouze na jejich rekonstrukci, modernizaci, případně výstavbu nové nádrže.
Tak třeba v Moravskoslezském kraji mohou obce do 2500 obyvatel a svazky obcí ještě do letošního 8. ledna požádat o investiční dotaci z programu Podpora obnovy a venkova Moravskoslezského kraje 2010, a to až do výše 0,5 mil. Kč. Finanční podíl kraje na úhradě uznatelných nákladů takto podpořeného projektu může činit nanejvýš 60 %. Obce uvedené velikosti mohou dokonce dosáhnout i na šestisettisícovou dotaci, ovšem za předpokladu, že zároveň realizují veřejnou službu či veřejně prospěšné práce. Právě dotační titul 1 z tohoto programu pamatuje i na požární nádrže. Tisková mluvčí kraje Bc. Šárka Vlčková ovšem náš optimismus poněkud zchladila. Ačkoliv podle ní bylo v tomto programu možné na stavební obnovu a výstavbu požárních nádrží získat investiční dotaci (nikoliv tedy dotaci na opravy) i dříve, ani v roce 2008, ani v roce 2009 žádná taková žádost v kraji podána nebyla. Mluvčí vylučuje, že by kraj podpořil přestavbu požární nádrže například na koupaliště. »Poskytnout investiční dotaci na stavební obnovu nebo výstavbu nádrže s jinou funkcí než požární nelze,« konstatuje Bc. Šárka Vlčková.
Také Středočeský Program obnovy venkova už loni nabízel obcím do 2000 obyvatel či svazkům obcí (nenárokové) poskytnutí účelových investičních i neinvestičních dotací (Dotační titul 1 - Akce místních programů obnovy vesnice), a to rovněž na odbahnění, rekonstrukce nebo jiné úpravy požárních nádrží. Maximální požadovaná výše dotace na jednu akci žadatele přitom mohla činit 0,2 mil. Kč při 50% spoluúčasti obce (u obcí do 500 obyvatel byla možná jejich 40% spoluúčast). Kamenem úrazu může být pravidly programu stanovená pětiletá udržitelnost projektu. Po tuto dobu od ukončení stavebních úprav požární nádrže podpořených z POV, nesmí být nádrž přebudována tak, aby plnila jiný účel.
Tisková mluvčí Středočeského kraje Berill Macheková přesto má mírně nadějný vzkaz: »Na samotné přebudování požární nádrže lze teoreticky čerpat účelovou dotaci ze Středočeského Fondu rozvoje obcí a měst (SFROM). Ale záleželo by na konkrétním projektu, jak by byl koncipován - například by musel být vyloučen komerční pronájem apod.,« říká mluvčí a doporučuje se blíže seznámit s pravidly pro poskytování účelových dotací z tohoto fondu na webu kraje www.kr-stredocesky.cz pod odkazem Program obnovy venkova.
ZKUŠENOSTI OBCÍ
V obci Slatina na Novojičínsku požární nádrž slouží původnímu účelu už bezmála třicet let. Od roku 1998 se však v ní lze také příjemně vykoupat (a v zimě si na ní zabruslit). Ovšem na vlastní nebezpečí a bez sprch, šaten, plavčíka, klozetů a dalšího zázemí běžného pro veřejná koupaliště. A rovněž bez výběru vstupného. Starosta Luděk Míček vysvětluje, že změna nádrže na oficiální koupaliště by pro obec se sedmi stovkami obyvatel vyšla příliš draze. Slatina získala před 12 lety z Programu obnovy venkova dotaci na čistírnu pro vodu v nádrži, čímž se tam vyřešil problém se špinavou a zapáchající vodoní plochou v centru obce a otevřela možnost dalšího využití nádrže. Celkové roční náklady na udržování nádrže a jejího okolí jako »koupaliště« činí přibližně 50 tisíc korun.
Podobně postupovali v místní části Rudka města Kunštát na Blanensku. Tamní požární nádrž nadále zůstává zdrojem vody pro hašení požárů, ale díky rekonstrukci v režii města před třemi lety se s přilehlým okolím proměnila v přívětivý areál, v němž se lze vykoupat a kde si děti mohou pohrát na hřišti. Že ani v Rudce nejde o řádné koupaliště, dotvrzují výstražní cedule Koupání na vlastní nebezpečí. Starosta Mgr. Pavel Göpfert nabádá: »Chce to nebát se spojit s dobrými firmami na fólie a čističku, které řeknou, co je třeba udělat a kolik to vše bude stát. Stejně důležité je sehnat partu šikovných pracovitých lidí, kteří jsou ochotni přijít na brigádu, dokonce i s vlastní technikou. To pak radnice ušetří mnoho desítek tisíc korun.«
Jinak využívají stále funkční požární nádrž v Březince, příměstské části města Bělá pod Bezdězem. Jejím vlastníkem je město, které ji pronajalo Místní organizaci Českého rybářského svazu (MO ČRS) Bělá pod Bezdězem coby právoplatnému uživateli podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství. Dekret o přenechání rybářského práva však rybářům muselo vydat Ministerstvo zemědělství. Rybáři zajišťují kvalifikovanou rybářskou stráž, což je i jedna z podmínek pro vydání dekretu, a pečují o nebeskou nádrž (je doplňována jen dešťovou vodou) hlídáním přítoků a pravidlenými testy kyselosti a zásaditosti vody. Jak uvedla Hana Bohatá z MO ČRS, žádné opravy či úpravy nádrže kvůli její další funkci nebylo třeba provést. Případné opravy nebo jiné technické práce na nádrži jsou záležitostí vlastníka.
Dotaci z Programu obnovy venkova před 12 roky ve Slatině na Novojičínsku využili k osazení své požární nádrže čističkou. Místo někdejší zapáchající vodní plochy v centru obce tam dnes mají příjemné koupaliště. Ovšem koupat se lze jen na vlastní nebezpečí.
Požární nádrž v Horním Bezděkově pomáhají každé jaro vyčistit místní hasiči, aby pak mohla být ve spolupráci s vodárenskou společností napuštěna pitnou vodou. Nádrž se však napouští jen částečně, neboť by se voda jinak ztrácela v trhlinách betonových stěn.
Ještě než se před letošní zimou vypustila voda z čističky v Kunštátu-Rudce, tamní občané do požární nádrže nasadili 200 pstruhů. Rybářský víkend se pak stal skvělou událostí pro celou místní část.
FOTO: ARCHIV
