Ekonomický a finanční rozvoj v letošním roce (do poloviny srpna) charakterizují čtyři základní tendence: oživení ekonomiky, silný příliv zahraničních investic, stabilita ekonomiky s výrazným posilováním kurzu české koruny a skončení období extrémně nízké inflace. Proces oživení české ekonomiky,...
Ekonomický a finanční rozvoj v letošním roce (do poloviny srpna) charakterizují čtyři základní tendence: oživení ekonomiky, silný příliv zahraničních investic, stabilita ekonomiky s výrazným posilováním kurzu české koruny a skončení období extrémně nízké inflace.
Proces oživení české ekonomiky, který začal v 2. pololetí minulého roku, pokračoval i v 1. pololetí t. r. Kvantitativně lze však toto oživení posuzovat ze tří hledisek. Ve srovnání se dnem krizového propadu v roce 1998 a v 1. a 2. čtvrtletí 1999 je dynamika hrubého domácího produktu (HDP) poměrně uspokojivá. Zatímco ve 3. a 4. čtvrtletí 1999 je jeho výše ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku jen 1,0 %, v 1. čtvrtletí 2000 činila již 4,4 % a ve 2. čtvrtletí lze přírůstek odhadovat na více než 3 %.
Letos podle současného očekávání vlády a většiny prognostiků se HDP zvýší o 2 % (začátkem roku se předpokládal růst kolem 1,5 %). Bude to nižší přírůstek než v západních zemích. Náš poměr k průměru zemí Evropské unie (počítáno z parity kupní síly dosahuje 63 %) se tak dále oslabí. Doba, kdy bychom se mohli dostat na úroveň jejich průměru, se začíná odhadovat na rok 2030, a to za předpokladu, že tempa růstu hrubého domácího produktu budou dosahovat kolem 6 %.
ZAHRANIČNÍ INVESTICE
Již v roce 1999 došlo ke značnému přílivu přímých zahraničních investic, který přesáhl objem 5 mld. USD. Letos v 1. a 2. čtvrtletí tento příliv pokračoval. V 1. čtvrtletí dosahoval více než 1 mld. USD, ve 2. čtvrtletí - podle odhadu - bude tento objem spíše ještě vyšší.
Na vysoký příliv investic má rozhodující vliv působení investičních pobídek přijatých vládou. Důvěru v zahraniční investice podporovalo i oživení ekonomiky. Letos se za celý rok očekává dokonce příliv 6 mld. USD. (Za přímou investici se počítá nejen konkrétní výstavba, ale i nákup akcií nad 10 % včetně bank, reinvestování zisku u podniků s většinovým zahraničním kapitálem.)
I když je struktura přímých zahraničních investic pro výkonnost ekonomiky přínosná, je prozatím méně efektivní. Velká část prostředků stejně jako v minulém roce směřuje do obchodu a obchodních služeb a na nákup bank (v 1. čtvrtletí znovu více než polovina). Pouze menší část je orientována na rozšíření kapacit zpracovatelského průmyslu s přírůstkem nových pracovních míst.
Ekonomická rovnováha je v současné době pevná. Neohrožují ji ani některé nečekané problémy, ať již jsou v bankovním sektoru včetně nových nároků na státní Konsolidační banku nebo trvající vysoké ceny dovážené ropy. Stabilní situace pramení především z vysokého aktivního salda platební bilance se zmíněným aktivem přílivu přímých investic.
Devizové rezervy České národní banky (ČNB) dosáhly koncem července 13 mld. USD a ani splacení závazku ČNB do Japonska ve výši necelých 300 mil. eur (10,5 mld. Kč) za dluhopisy vydané v roce 1993 za účelem posílení devizových rezerv nemohl letos snížit fakt, že patří k nejvyšším v Evropě na jednoho obyvatele.
Oba zmíněné faktory, tj. oživení ekonomiky i příliv zahraničních investic a stále zesilující poptávka po koruně se odrazily ve výrazném posilování kursu koruny na devizovém trhu.
Silný kurs koruny ovlivňuje rentabilitu českých vývozců a naopak zlevňuje dovozy, což může ovlivňovat i cenovou konkurenceschopnost v tuzemsku. Prozatím se při kursu kolem 35,3 Kč za euro se nezdá, že by pozice koruny narušovala vývoj makroekonomických veličin v čele s platební bilancí a inflací, ačkoliv z tohoto hlediska by byl výhodnější slabší kurs.
NÍZKÁ INFLACE KONČÍ
První letní měsíce naznačily, že období extrémně nízké inflace končí. Zároveň však potvrdily, že se koncem roku v meziročním srovnání dostane jen na úroveň 4 %. Česká národní banka ji odhaduje na 3,3-3,9 % a Český statistický úřad na 4,0 %. Čistou inflaci bez vlivu deregulace cen, kterou si ČNB pro rok 2000 jako cíl stanovila ve výši 3,5-5,5 %, se podle jejího současného odhadu na spodní hranici nedostane.
Červencové výsledky, když se inflace proti předchozímu měsíci zvedla o 0,6 %, popohnaly inflaci proti prosinci minulého roku na 3,2 % (čistou inflaci na 2,3 %). V červenci se o zvýšení spotřebitelských cen zasloužila deregulace čistého nájemného a ceny rekreací.
Produkční ceny průmyslu, stavebnictví, zemědělství a služeb na cenový pohyb prozatím nevytvářejí zvláštní tlak. U cen služeb proto, že jejich hladina vzrostla v červenci jen o 2,6 % (u pošt a telekomunikací o 6,8 %) ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Ceny průmyslových výrobců jsou zejména vlivem světových cen ropy vyšší o 5,0 % a ceny stavebních výrobců se zvýšily o 4,2 %.
Výraznější meziroční vzestup o 12,8 % je zřejmý u cen zemědělských výrobců, kteří tak kompenzují pokles cen z roku 1999. Prozatím se ceny potravin na vnitřním trhu projevily meziročním nárůstem o 1,6 %.
FAKTORY OŽIVENÍ
Hlavním důvodem vzestupu dynamiky české ekonomiky (HDP) je zahraniční obchod. Ve srovnatelných cenách, z nichž je tempo HDP počítáno, vzrostl vývoz zboží za 1. pololetí bezmála o pětinu, zatímco dovoz zhruba jen o 12 %. To značně snižuje naše pasivní saldo ze zahraničněobchodních operací ve stálých cenách.
Růst fyzického objemu zahraničního obchodu příznivě ovlivnila konjunktura v zemích Evropské unie, kam směřuje 70 % našeho vývozu. V reálném pohledu nejsou výsledky zahraničního obchodu tak pozitivní, protože v běžných cenách rostl dovoz kvůli zvýšení cen dovážené ropy rychleji než vývoz. Za 1. pololetí export v běžných cenách dosáhl 538 mld. Kč (vyšší o 23 % než ve stejném období roku 1999), dovoz se vyšplhal na 582 mld. Kč (o 27,5 % vyšší).
Pasivní saldo zahraničního obchodu činilo 43,5 mld. Kč (o 24,9 mld. Kč vyšší než před rokem). Cenový vývoj dovozu musel být ve značné míře kompenzován rychlým růstem vývozu zboží s vysokou hodnotou přidanou zpracováním. V tzv. zušlechťovacím styku zaznamenal zahraniční obchod za 1. pololetí aktivní saldo 58,4 mld. Kč.
Vzestup vývozu potvrdil rostoucí konkurenceschopnost průmyslu. Jeho výroba vzrostla za 1. pololetí o 5 % (ve srovnání se stejným pololetím roku 1999). Přitom v posledních dvou měsících tempo růstu překročilo 6 %.
O relativně rychlý vzestup průmyslové produkce se zasloužil dřevozpracující průmysl (o 21 %), gumárenský a plastikářský průmysl (o 16,5 %), výroba nábytku a zpracování odpadů (o 12,5 %), výroba elektrických přístrojů (o 11,6 %), výroba strojů a zařízení (o 10 %), textilní a oděvní průmysl (o 8 %) a výroba dopravních prostředků (o 7 %). Na růstu průmyslové výroby se podílela produkce elektřiny (o 7,3 %) a těžba uhlí (o 6,3 %).
Stagnovala výroba chemického a farmaceutického průmyslu a rafinérií ropy a klesala produkce potravinářského průmyslu (o 1,3 %), výroba kovů (o 5,1 %) a kožedělného průmyslu (o 10 %). Stavební výroba zaznamenala vzestup za 1. pololetí jen o 2,3 %. Na aktivní tempo působila výstavba dopravní infrastruktury a rekonstrukce investičního charakteru včetně vyúčtování faktur za dokončené stavby v zahraničí. V zemědělství dojde letos k dalšímu snížení produkce. Za 1. pololetí se snížila výroba masa bez drůbeže o 13,4 % a sklizeň základních obilovin poklesne pro katastrofální důsledky sucha na jařiny o 6,4 %, při vyšším osevu o 3,5 %. Řepky se sklidí o 118 tis. tun méně a máku o 13 tis.tun.
Trvalým faktorem hospodářského vzestupu, i když prozatím v menším rozsahu, se stala konečná spotřeba domácností. Za 1. čtvrtletí se zvýšila o 1,3 %. Ve 2. čtvrtletí bude vzestup o něco rychlejší, když si tržby v maloobchodě ve stálých cenách udržují v průměru za pololetí přírůstek ve výši 6 %.
Také ostatní odvětví služeb docilují příznivých přírůstků: pohostinství a ubytování o 4,3 %, doprava o 9,8 %, spoje o 21 %. Pouze služby převážně osobního charakteru (čistírny, prádelny, kadeřnictví apod.) klesají.
KVALITATIVNÍ CHARAKTERISTIKY
Podmínky pro vyšší a dlouhodoběji udržitelný růst hospodářství se prozatím rýsují v náznacích vysokého a skutečně efektivního přílivu přímých zahraničních investic (dosud jdou převážně do bank, obchodu a obchodních služeb). Rozvoj vědy a výzkumu včetně technického pokroku v tuzemsku je poměrně v hlubokém útlumu. Tuzemské investice mají spíše charakter obnovovacích investic bez značnějších modernizačních aspektů. Tvorba hrubého fixního kapitálu proti hlubokému poklesu za uplynulé tři roky se v 1. čtvrtletí zvýšila jen o 1,3 %.
Pozitivním rysem ekonomického vývoje je předstih růstu produktivity práce před reálnými mzdami. Výrazný je v průmyslu, kde se za 1. pololetí produktivita zvýšila o 9,6 % a reálné mzdy o 2,5 %. V průměru za celou ekonomiku lze odhadnout růst produktivity práce za 1. pololetí o necelých 5 % a reálných mezd zhruba 3 %.
Prozatím se nehýbá zástava úvěrů rezidentům (tuzemcům), ačkoliv cena peněz výrazně poklesla. Průměrné úrokové sazby z nových úvěrů v červnu 2000 činily 6,8 % (v roce 1998 ještě 14,8 %). Celkový stav domácích úvěrů obchodních bank trvale klesá. Ve srovnání s 1152 mld. Kč koncem roku 1998 se snížily na 1021 mld. Kč v polovině roku 2000.
Hlavním zdrojem růstu peněžní zásoby, která podle monetární teorie musí zhruba krýt růst dynamiky včetně růstu inflace, se stala čistá zahraniční aktiva, která do konce pololetí vzrostla meziročně o 119 mld. Kč.
V celkovém stavu úvěrů narůstal podíl tzv. klasifikovaných, tj. nesplácených úvěrů na 28,5 %. Klasifikované korunové úvěry dosahovaly 244 mld. Kč.
K negativním charakteristikám hospodářství patří prudce narůstající veřejná zadluženost. K dosavadnímu oficiálnímu čtvrtbiliónovému zadlužení a stejně vysokému pasivu z dnes již známých finančních transakcí přibude v budoucnosti pravděpodobně ztráta v odhadovaném rozpětí 50-100 mld. Kč při krytí přechodu Investiční a poštovní banky do Československé obchodní banky. K tomu letos přibude i pasivní rozpočtované saldo státního rozpočtu ve výši 35,2 mld. Kč.
Příjmy státního rozpočtu za sedm měsíců dosáhly 333,9 mld. Kč a výdaje 336 mld. Kč. Celoročně však budou výdaje určitě překročeny (úhrada sucha v zemědělství 5 mld. Kč) a příjmy se zvýší pravděpodobně rovněž o stejnou částku.
Nezaměstnanost během jarních měsíců klesala více než je obvyklé při sezónním výkyvu. Ještě koncem února počet nezaměstnaných činil 506 tisíc s mírou nezaměstnanosti 9,7 %. V červnu byl počet uchazečů o práci registrovaný na úřadech práce o 55 tisíc nižší. Míra nezaměstnanosti se snížila na 8,7 %, což potvrdilo, že se o přibrzdění nezaměstnanosti zasloužilo oživení hospodářství.
V červenci (v důsledku pravidelného nástupu absolventů všech typů škol do ekonomické aktivity) se znovu počet nezaměstnaných zvýšil o 18 tisíc a míra nezaměstnanosti se zvedla na 9 %. Stále však trvá a dokonce spíše ještě narůstá výrazná diferenciace mezi oblastmi.
Vysokou nezaměstnaností je postižen Ústecký kraj, kde je nezaměstnaný každý šestý a Ostravský kraj, kde nemá práci více než každý sedmý pracující.
LUDMILA ŠTĚRBOVÁ,
VÁCLAV ČÁP
Na vysoký příliv investic má rozhodující vliv působení investičních pobídek přijatých vládou. Důvěru v zahraniční investice podporovalo i oživení ekonomiky.
