Poznámky k praktickému výkladu pěti ustanovení (I)

Poznámky k praktickému výkladu pěti ustanovení (I) Zákon o obcích Od 12. listopadu roku 2000 platí zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Jedním z jeho cílů bylo odstranit nepřesnosti dřívější úpravy a odstranit absenci úpravy některých institutů. Navzdory tomu při jeho výkladu a...

Poznámky k praktickému výkladu pěti ustanovení (I)

Zákon o obcích

Od 12. listopadu roku 2000 platí zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Jedním z jeho cílů bylo odstranit nepřesnosti dřívější úpravy a odstranit absenci úpravy některých institutů. Navzdory tomu při jeho výkladu a používání jsou problémy, které někdy vyvolává nedostatek kvalifikovaných právníků, zejména v malých obcích, jindy skutečně problematická úprava některých ustanovení.

Tato stať přináší několik poznámek k praktickému výkladu pěti ustanovení zákona o obcích. Je třeba ale podotknout, že předkládané odborné stanovisko není podloženo judikaturou (de facto - s jedinou výjimkou - k novému zákonu ještě neexistuje). Proto nelze v žádném případě vyloučit, že výklad některých komentovaných právních norem se bude do budoucna ubírat jiným směrem.

Prodej, směna, darování nemovitosti (§ 39 odst. 1)

Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.

Jde o kontroverzní ustanovení, jehož výklad činí problémy. K naplnění tohoto ustanovení a současně k hladkému chodu výkonu veřejné správy v obcích doporučuji zvolit následující postup:

[*] V případě prodeje, směny či darování nemovitosti. O tom, že je zde výše uvedený záměr a o jeho vyvěšení na úřední desce rozhodne rada obce na základě ustanovení § 102 odst. 3 zákona, není-li vhodné nebo možné (např. z časových důvodů), aby zde rozhodlo přímo zastupitelstvo obce dle ustanovení § 85 písm. a) zákona. Je-li však o záměru rozhodnuto v radě, nelze vyloučit, že zastupitelstvo obce takový záměr při samotném rozhodování prodeji, směně či darování nemovitosti (ke kterému má vyhrazenou působnost) vůbec nepojme a rozhodne o tom, že nemovitost se vůbec nebude prodávat, směňovat či darovat.

Současně zdůrazňuji, že navrhovaný postup, kdy o záměru rozhodne rada obce, nemusí být nutně shledán vždy a všemi jako právně zcela čistý. Proto rozhodnete-li se dát přednost plné právní jistotě před efektivností výkonu veřejné správy, zvolte i v tomto případě postup, kdy zastupitelstvo bude rozhodovat nejen o prodeji, směně či darování nemovitosti, ale i o samotném záměru a o jeho vyvěšení na úřední desce.

[*] V případě pronájmu nebo výpůjčky nemovitosti. V tomto případě je situace nesporná. O tom, že je zde výše uvedený záměr a o jeho vyvěšení na úřední desce, stejně jako o následném uzavření nájemní smlouvy či smlouvy o výpůjčce, rozhodne rada obce na základě ustanovení § 102 odst. 3 a § 102 odst. 2 písm. m) zákona.

Čistota a pořádek na pozemku (§ 57 odst. 2)

Jestliže podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba neudržuje čistotu a pořádek na svém pozemku tak, že naruší vzhled obce, může jí obec uložit pokutu do 50 000 Kč.

Dle tohoto ustanovení lze trestat podnikající fyzické osoby při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnické osoby, avšak skutečně jen dojde-li k neudržování čistoty na pozemku v jejich vlastnictví. Tento nedostatek v zákoně (zejména s ohledem na odlišný režim pro fyzické osoby dle odst. 1 pak navrhuji - jedná-li se o situaci, kdy nepořádek způsobuje osoba na pozemku, který pouze užívá (např. nájem) - řešit následovně:

1. Je-li pozemek zároveň stavbou, lze využít ustanovení § 106 odst. 1 písm. d) stavebního zákona: Stavební úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu.

2. Spočívá-li neudržování čistoty a pořádku v odkládání odpadu (odpad je movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit nebo která byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu; okruh věcí, které se za dále stanovených podmínek považují za odpad, je uveden v příloze č. 1 zákona o odpadech), pak lze využít ustanovení § 27 odst. 1 písm. b) zákona o odpadech (č. 125/1997 Sb.): Obce mohou ukládat podle tohoto zákona pokuty právnickým osobám nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání, které neplní povinnosti vyplývající z obecně závazné vyhlášky nebo nemají zajištěné využití nebo zneškodňování odpadů. Případně může zasáhnout okresní úřad na základě ustanovení § 26 odst. 1 zejména písm. d), f) zákona o odpadech.

3. Nelze vyloučit ani takový výklad, že lze potrestat vlastníka pozemku bez ohledu na to, že nepořádek způsobuje osoba pozemek užívající (např. nájemce), neboť ustanovení § 57 je konstruováno tak, že ukládá vlastníkovi povinnost udržovat čistotu a pořádek (ne tedy jen nezpůsobovat nečistotu a nepořádek). Pokud bychom na tento výklad nepřistoupili a současně by nebylo možné užít ani jednu z výše uvedených variant, pak lze aplikovat ustanovení § 6 přestupkového zákona, a to zejména ve spojení s ustanovením § 45 přestupkového zákona. Za porušení povinnosti uložené právnické osobě totiž odpovídá podle uvedeného zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na příkaz, pak ten, kdo dal k jednání příkaz. Přestupku se dopustí ten, kdo porušením obecně závazných právních předpisů o ochraně životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá z ustanovení § 21 až § 44, zhorší životní prostředí. Za přestupek lze uložit pokutu do 3000 Kč.

Počet členů zastupitelstva (§ 68)

Zastupitelstvo obce při stanovení počtu členů zastupitelstva přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městě, městském obvodu, městské části

do 500 obyvatel 5 až 9 členů

nad 500 do 3000 obyvatel 7 až 15 členů

nad 3000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů

nad 10 000 do 50 000 obyvatel 15 až 35 členů

nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů

nad 150 000 obyvatel 35 až 55 členů.

Zákon nestanoví, zda má být počet členů zastupitelstva sudý či lichý, lze tedy využít obě možnosti. Vždy však bude platit, že k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, jak to vyplývá z ustanovení § 87 zákona. V žádném případě nepřichází při rovnosti hlasů v úvahu rozhodující hlas např. starosty. Ostatně takové situace při rozhodování mohou nastat jak tam, kde zvolí sudý počet členů zastupitelstva, tak i tam, kde zvolí počet lichý (ale třeba jeden zastupitel bude nemocen).

V této souvislosti je třeba připomenout i ustanovení § 99 in fine zákona, podle kterého se nevolí rada obce (ta má vždy lichý počet členů) v obcích, kde zastupitelstvo má méně než 15 členů. To znamená pro obce s 501-10 000 obyvateli, že svým rozhodnutím o počtu členů zastupitelstva současně rozhodují o tom, zda se bude či nebude volit rada obce.

Označování písemností (§ 111)

Označování písemností v samostatné působnosti: Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce a týkající se samostatné působnosti obce se v záhlaví označují uvedením slova "obec" ("město") a názvem obce nebo města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil. Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.

Vypracovává-li tedy písemnost v městě Třebíč v samostatné působnosti např. právní odbor, bude v hlavičce takové písemnosti uvedeno: Město Třebíč, Městský úřad, Právní odbor.

Označování písemností v přenesené působnosti: Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce a týkající se přenesené působnosti obce, s výjimkou nařízení obce, se v záhlaví označují slovy "Obecní úřad" ("Městský úřad") s uvedením názvu obce nebo města. Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.

Vypracovává-li tedy písemnost v přenesené působnosti např. právní odbor, bude v hlaviččce takové písemnosti uvedeno: Městský úřad Třebíč, Právní odbor.

(Dokončení příště)

Stanislav Kadečka,

katedra správní vědy, správního

práva a finančního práva

Právnické fakulty

Masarykovy univerzity v Brně