Nejvyšší soud ČR nedávno vydal rozsudek sp. zn. 23 Cdo 4561/2008, který se týká neplatnosti smluv na realizaci veřejných zakázek. V daném případě došlo k dohodě smluvních stran o změně nabídkové ceny, a tím k odchýlení se od zadávacích podmínek. Právní věta rozsudku zní: »V případě, kdy se...
Nejvyšší soud ČR nedávno vydal rozsudek sp. zn. 23 Cdo 4561/2008, který se týká neplatnosti smluv na realizaci veřejných zakázek. V daném případě došlo k dohodě smluvních stran o změně nabídkové ceny, a tím k odchýlení se od zadávacích podmínek. Právní věta rozsudku zní: »V případě, kdy se podmínkám zadávací dokumentace příčí tak zásadní ustanovení, jako je dohoda o změně nabídkové ceny, je nutné celou smlouvu považovat za neplatnou v souladu s § 70 zákona o zadávání veřejných zakázek. Jde přitom o neplatnost absolutní, neboť nelze dovodit, že by neplatnost smlouvy podle ustanovení § 70 zákona o zadávání veřejných zakázek byla ve smyslu § 267 odst. 1 obch. zák. stanovena pouze na ochranu některého účastníka.«
Citovaný rozsudek se sice týkal původního zákona o veřejných zakázkách (tj. zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek), avšak považujeme za vhodné zabývat se jeho možnými dopady na právní vztahy vznikající na základě smluv na realizaci veřejných zakázek uzavíraných postupem v zadávacím řízení podle aktuálně účinné právní úpravy, tj. podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen ZVZ).
Rozsudek je nutné interpretovat tak, že na neplatnost smlouvy na realizaci veřejné zakázky (např. smlouvy kupní či smlouvy o dílo) jako celku by se mělo pohlížet tehdy, pokud zadavatel s vybraným uchazečem podepíše smlouvu s odlišnými podmínkami (oproti závazné úpravě obsažené v zadávací dokumentaci), přičemž jde o podstatnou změnu podmínek.
Problematikou limitů přípustnosti změn ve smlouvách pocházejících ze zadávacích řízení se zabýval rovněž Soudní dvůr EU, když v rozhodnutí sp. zn. C-454/06 (případ pressetext Nachrichtenagentur GmbH) stanovil meze pro jednání mezi zadavatelem a vybraným uchazečem o změnách obsahu smlouvy. Těmi se musí řídit i čeští zadavatelé. Citovaný rozsudek v obecné rovině konstatuje, že za nové zadání veřejné zakázky je třeba považovat změny smlouvy, které mají podstatně odlišnou povahu než původní zakázka a v důsledku toho prokazují vůli smluvních stran znovu sjednat základní podmínky takové zakázky.
Evropským soudem byly rovněž vymezeny následující typové skupiny změn ve smlouvách, které jsou považovány za podstatné, a tudíž nepřípustné:
změna zavádějící podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním zadávacím řízení, účast jiných uchazečů než těch, kteří byli původně přijati do řízení, nebo které by umožnily vybrat jako nejvhodnější jinou nabídku než tu, která byla původně vybrána;
změna, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje o služby (obecně o jakékoli plnění dodavatele), které původně nebyly předpokládány;
změna měnící způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, hospodářskou rovnováhu smluvního vztahu ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána.
A právě pod posledně jmenovanou kategorii nepřípustných změn lze zřejmě zařadit případ změny nabídkové ceny, kterou posuzoval Nejvyšší soud. Odchýlení se od zadávacích podmínek, které vymezují možnost úpravy nabídkové ceny, je nutné považovat za nepřípustnou podstatnou změnu (bez ohledu na skutečnost, zda základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena či ekonomická výhodnost nabídky). Za právní úpravy obsažené v původním zákoně o veřejných zakázkách taková nepřípustnost vyvolávala nejen neplatnost samotného ujednání, které se týkalo pouze úpravy podmínek změny nabídkové ceny, ale ve smyslu uvedeného judikátu Nejvyššího soudu taková změna v minulosti vyvolala neplatnost celé smlouvy na realizaci veřejné zakázky.
Je nutno upozornit, že podle aktuálně účinné podoby ZVZ není zcela zřejmý rozsah negativních následků provedení podstatné (nepřípustné) změny smlouvy (např. spočívající ve změně původních podmínek, za kterých lze navýšit nabídkovou cenu).
Stávající právní úprava (ust. § 118 odst. 5 ZVZ) totiž opustila koncepci absolutní neplatnosti smlouvy na realizaci veřejné zakázky a využívá neplatnost relativní. Nově se stěžovatel musí neplatnosti smlouvy v zákonné lhůtě dovolat, přičemž smlouva bude neplatná tehdy, uloží-li ÚOHS zákaz jejího plnění. Navíc zákon striktně omezuje okruh případů, kdy ve smyslu ust. § 114 odst. 2 ZVZ lze podat návrh na zákaz plnění ze smlouvy (v podstatě jde o vybraná velmi závažná porušení ZVZ).
Je možné uzavřít, že aktuálně účinné znění ZVZ, oproti původním záměrům, zcela jednoznačně neřeší dopady přezkumného řízení (zejm. soudního přezkumu) při zadávání veřejných zakázek. Zatímco v některých případech podstatné změny smlouvy na realizaci veřejné zakázky bude možné dovodit relativní neplatnost vadného ujednání (a to tehdy, kdy je ÚOHS oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy ve smyslu ust. § 118 odst. 2 ZVZ), v dalších případech není dosud zcela interpretačně jasné, bude-li soud i nadále oprávněn stíhat jiná závažná porušení ZVZ, vůči nimž ÚOHS není ze zákona oprávněn uložit zákaz plnění, a bude např. moci rozhodnout o absolutní neplatnosti příslušného smluvního ujednání (např. s odkazem na ust. § 39 občanského zákoníku, jak tomu bylo dříve). Pokud by takové oprávnění soudu bylo zpochybněno, existuje určitý okruh případů, jež nebudou efektivně přezkoumatelné, resp. sankciovatelné prostřednictvím institutu neplatnosti smlouvy na realizaci veřejné zakázky.
DAVID MAREŠ
MILAN ŠEBESTA
MT Legal s. r. o., advokátní kancelář
Co může vést k neplatnosti smluv o realizaci veřejné zakázky
Dodatky ke smlouvě na realizaci veřejné zakázky mohou řešit jen nepodstatné změny smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem. Provedení podstatných změn (na základě dohody zadavatele a dodavatele) je vyloučeno.
Situace, v nichž jde o podstatnou změnu smlouvy, vymezil Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí pressetext, přičemž z tohoto rozhodnutí musí vycházet i čeští zadavatelé. Nejvyšší soud České republiky považuje za podstatnou (tudíž nepřípustnou) změnu zadávacích podmínek, které vymezují objektivní kritéria, při jejichž splnění lze překročit nabídkovou cenu (tj. ve smlouvě na realizaci veřejné zakázky či dodatku k takové smlouvě nelze sjednat odlišná pravidla pro úpravu výše nabídkové ceny).
Provedení podstatné změny ve smlouvě na realizaci veřejné zakázky (bez realizace příslušného zadávacího řízení) dříve vedlo k absolutní neplatnosti takového ujednání. Aktuálně účinné znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, sankcionuje (relativní) neplatností jen nejzávažnější porušení zákona, u nichž ÚOHS uloží zákaz plnění smlouvy. Otázka rozsahu soudního přezkumu a možnost rozhodnutí soudu o absolutní neplatnosti příslušného smluvního ujednání v případě dohody o změně podmínek plnění (např. s odkazem na ust. § 39 občanského zákoníku) není dosud jednoznačně interpretačně vyřešena.
Mgr. David Mareš
Mgr. Milan Šebesta
FOTO: ARCHIV
