01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pracovní pohotovost

Otázka: Zajímá nás, zda na základě některých zákonů musí obecní úřady zajistit 24 hodin po celý rok pracovní pohotovost. Jde např. o úsek správních a dopravně - správních agend (viz zákony č. 283/1991 Sb., č. 133/2000 Sb.- § 8 odst. 1, .č. 328/1999 Sb.-...

Otázka: Zajímá nás, zda na základě některých zákonů musí obecní úřady zajistit 24 hodin po celý rok pracovní pohotovost. Jde např. o úsek správních a dopravně - správních agend (viz zákony č. 283/1991 Sb., č. 133/2000 Sb.- § 8 odst. 1, .č. 328/1999 Sb.- § 18 odst. 1, dále zákony na úseku životního prostředí, sociálních věcí apod.)?

ODPOVĚĎ: Podmínkou pracovní pohotovosti je předpoklad výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance. Pracovní pohotovost může být na pracovišti nebo na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. O pracovní pohotovost se může jednat jen pro plnění pracovních úkolů, které spadají do pracovní náplně a tedy druhu práce zaměstnance. Nařízení pracovní pohotovosti se řídí pouze zákoníkem práce a žádnými dalšími právními předpisy. Uváděné předpisy stanoví určité povinnosti dalším orgánům ve vztahu např. k obcím, ale nemají vliv na podmínky pro nařízení pracovní pohotovosti. Pokud by bylo nutné, aby zaměstnanec obce mimo svou pracovní dobu měl plnit úkoly stanovené v příkladmo uvedených předpisech, může mu být pracovní pohotovost nařízena.

Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost také na jiném dohodnutém místě. V rámci dohodnuté pracovní pohotovosti může zaměstnavatel zaměstnanci pracovní pohotovost nařídit. V podnikové kolektivní smlouvě lze snížit rozsah rozsah pracovní pohotovosti na pracovišti, případně stanovit rozsah pracovní pohotovosti na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě.

Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda; výkon práce v rámci pracovní pohotovosti nad rozsah stanovené týdenní pracovní doby je prací přesčas a zahrnuje se do limitů práce přesčas. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.

JUDr. Ladislav Jouza
právník

Pravidelná péče o podchody

Otázka: Kdo je povinen provádět údržbu podchodů, které jsou součástí bytových domů, jejichž byty byly prodány do soukromého vlastnictví, přičemž podchody využívá veřejnost a slouží jako veřejná prostranství?

Odpověď: Obecně platí, že podle § 12 odst.4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jsou součástmi místních komunikací též mj. podchody, pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi. Ve smyslu § 3 odst. 4 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jsou podchody místními komunikacemi IV. třídy. Povinnost pečovat o místní komunikace má jejich vlastník, kterým je obec.

Výše uvedené však nelze vztáhnout pro takové podchody, které jsou součástí domu ve smyslu § 120 odst. 1 občanského zákoníku.

Pokud byl příslušný dům budován a kolaudován s veřejně průchozím podchodem, nejedná se o součást místní komunikace a zároveň ani není tento veřejný průchod domem věcným břemenem s ohledem na § 34 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu citovaného ustanovení zákona o obcích jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Obecné užívání veřejného prostranství, tj. v tomto případě podchodu, je zásadně bezúplatné (viz nález pléna Ústavního soudu ze dne 25. října 1995, sp. zn. Pl. ÚS 14/95).

Podle mého názoru je tak v konkrétním případě povinen provádět údržbu podchodu vlastník domu, resp. vlastníci bytových jednotek v daném domě, kteří jsou zároveň spoluvlastníky ke společným částem domu, pokud nebylo smlouvou o převodu vlastnictví bytu stanoveno jinak.

Otázka: Jakým způsobem je nutno postupovat při prodeji bytů u výše uvedených domů, aby byl problém zajišťování pravidelné údržby ošetřen?

Odpověď: Mezi povinné náležitosti tzv. prohlášení vlastníka budovy (dále jen prohlášení) podle § 4 odst. 2 písm. g) zákona číslo 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, náleží úprava pravidel pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku. Na základě tohoto ustanovení prohlášení, které musí mít písemnou formu a je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě, by mělo být zřejmé, kdo a v jakém rozsahu je povinen zabezpečovat pravidelnou údržbu společných částí domu.

"Toulavé kočky" a kastrace

Otázka: Jaký je právní výklad termínu - toulavá kočka. Jedná se nám o volně žijící kočky, pro které bude zprovozněn útulek a ty, které nenajdou svého "adoptivního" vlastníka, budou po kastraci vráceny zpět do původních lokalit. Nemocné a života neschopné kočky budou utraceny. Narážíme zde však na § 135 odst. 1 a §135a občanského zákoníku, podle kterých připadá věc do vlastnictví státu až po uplynutí doby jednoho roku a vlastníkovi věci náležejí i přírůstky věci (koťata). Tudíž není možné provést kastraci bez souhlasu vlastníka, který ovšem u těchto toulavých koček není znám a obec se stává vlastníkem až po uplynutí této doby. Jakou formou by mohla být kastrace těchto toulavých koček prováděna již před uplynutím doby jednoho roku?

Odpověď: Žádný zákon neupravuje pojem "toulavá kočka", byť některé obecně závazné právní předpisy tento termín používají. Například paragraf 14 odst. 1 písm. e) zákona č.449/2001 Sb., o myslivosti, opravňuje mysliveckou stráž usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.

Osoby, jimž byl povolen odchyt toulavých zvířat, provádějí v souladu s § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, na žádost obecního úřadu, Policie České republiky nebo obecní policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých koček a jejich umístění v karanténě, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě v jiném veřejném zájmu. Není-li znám chovatel, jemuž by mělo být odchycené zvíře vráceno, anebo nelze-li je vrátit chovateli z jiného důvodu, osoba mající povolení k odchytu zvířat či osvědčení k výkonu této činnosti, odchycené zvíře nabídne občanskému sdružení, jež se podílí na plnění úkolů ochrany zvířat, anebo umístí v útulku pro odchycená a opuštěná zvířata.

U toulavých koček, u nichž není znám jejich vlastník (podobně jako u jiných movitých věcí), může být sporné, zda došlo k jejich ztrátě nebo opuštění. Při ztrátě věci, která není projevem vůle vlastníka (věc je pozbyta vlastníkem nevědomě), její vlastník ztrácí faktickou možnost vykonávat svá vlastnická oprávnění k věci, zůstává však i nadále jejím vlastníkem; ztrátou věci a jejím nálezem nedochází ke změně vlastnického práva. Jen pokud není vlastník nálezu znám, má nálezce povinnost nález odevzdat obecnímu úřadu a jestliže se do jednoho roku od odevzdání nepřihlásí jeho vlastník, nález připadá do vlastnictví státu (nikoliv do vlastnictví obce).

Naproti tomu opuštění věci je projevem vůle - vzdání se vlastnického práva. Stát k takovým věcem nabývá vlastnické právo, i když je znám předchozí vlastník opuštěné věci. U opuštění věci neexistuje žádné mezidobí, ve kterém by věc byla tzv. věcí ničí. K přechodu vlastnictví opuštěním věci na stát není zapotřebí rozhodnutí soudu nebo správního orgánu. U opuštěných (nikoliv ztracených) koček tak žádná lhůta pro nabytí vlastnického práva státem stanovena není.

Mgr. Jan Břeň
právník

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down