Společnost Česká distribuční zmapovala intenzitu a směr dopravy v okolí měst a obcí v Česku, tzv. spádovost. Ukázalo se, že se výrazně rozšiřuje zázemí velkoměst a za prací či službami tam každý den dojíždí stále více lidí ze stále větší vzdálenosti. Například z obcí Středočeského kraje denně vyjíždí do Prahy 140 tisíc lidí.
Před 15 lety to přitom bylo 95 tisíc lidí. To představuje nárůst o více než 47 %. Podobná situace panuje i v případě dalších velkých měst. Spolu s tímto trendem potvrdila studie také pokračování „vylidňování“ venkova.
Oproti roku 2002 vzrostla výrazně orientace spádovosti na Prahu na úkor menších spádových center. Praha zvětšila své zázemí z 374 obcí na 562 obcí. Jde o obce, kde většina jejich za prací vyjíždějících obyvatel spáduje na Prahu.
Dříve byla Praze v tomto ohledu konkurencí bývalá okresní města Středočeského kraje. Dnes však význam Prahy vzrostl natolik, že je schopna přilákat mnohem větší počet lidí, a to i z větší vzdálenosti. Tento efekt s menší intenzitou můžeme pozorovat i v ostatních regionech v České republice. Česká distribuční zjistila, že z 6250 obcí v ČR změnilo své převažující dojížďkové centrum (město kam dojíždí nejvíce obyvatel) 1278 obcí, což je více než 20 %.
Počet obcí, které spádují převážně do daného centra
| MĚSTO | 2002 | 2017 | NÁRŮST (%) |
| Liberec | 25 | 43 | 72,0 |
| Praha | 374 | 562 | 50,3 |
| Plzeň | 125 | 176 | 40,8 |
| Brno | 225 | 313 | 39,1 |
| Jihlava | 76 | 102 | 34,2 |
| Ostrava | 55 | 72 | 30,9 |
Při porovnání současného stavu se situací před 15 lety z roku 2002 je na první pohled jasné, že se zázemí velkoměst, jako jsou Praha, Brno, Plzeň nebo Ostrava, rozšiřuje. Ale nejen to, některá dříve významná spádová centra se dramaticky zmenšila, např. Kladno, anebo ztratila význam (např. Beroun) na úkor řádově větších měst (Praha, Plzeň). Obyvatelé ze vzdálenějších obcí, kteří nebyli v minulosti ochotni tolik pendlovat mezi obcí a centrem, již v současnosti tuto bariéru odstraňují, a to i přes ne zcela dokonalou dopravní infrastrukturu.
Rozšiřující se zázemí velkoměst a rostoucí intenzita mobility obyvatel na větší vzdálenosti má za důsledek také jistý společenský fenomén – vylidňování klasického venkova a posilování trendu suburbanizace. V těchto suburbanizačních prstencích sice žije v současnosti více obyvatel než dříve, ti však mají ekonomické a kulturní zázemí ve velkých městech a ve svých „venkovských“ domovech pouze přespávají. "Klasický venkov" disponující vlastním socioekonomickým zázemím nadále postupně mizí.
„Tato data nepřinášejí jen zajímavý pohled na aktuální situaci v České republice, ale velice dobře mohou sloužit pro obchodní účely nebo pro potřeby plánování rozvoje území či občanské vybavenosti. Ukazují totiž, kdy a kam jezdí potenciální zákazníci, kde je tedy vhodné je oslovit nebo kde se vyplatí uvažovat o vybudování obchodu. Mohou ale také pomoci stanovit priority ke zmodernizování dopravní infrastruktury,“ řekl Jan Senohrábek, manažer GIS a geomarketingu ve společnosti Česká distribuční.
Společnost Česká distribuční využívá data o spádovosti jako důležitý geomarketingový podklad pro správnou tvorbu distribučních plánů a analýzu území za účelem zefektivnění marketingu jednotlivých obchodníků. Pokud se navíc tato data zkombinují s údaji, které mají o svých zákaznících sami obchodníci, umožňuje nám to naprosto přesné zacílení do konkrétního území zadavatele.*
/tz/
Mapa: Intenzita spádovosti v zázemí Prahy (rok 2017)
Zdroj: Česká distribuční
