Správa nemovitého majetku je jedním z nejsložitějších úkolů městských a obecních úřadů. Rada hlavního města Prahy už před dvěma roky rozhodla na základě svého programového prohlášení o převodu této agendy do elektronické podoby. Klíčem k úspěchu je vznik kompletního databázového souboru...
Správa nemovitého majetku je jedním z nejsložitějších úkolů městských a obecních úřadů. Rada hlavního města Prahy už před dvěma roky rozhodla na základě svého programového prohlášení o převodu této agendy do elektronické podoby.
Klíčem k úspěchu je vznik kompletního databázového souboru obsahujícího v detailní podobě všechny potřebné údaje pro analytické a rozhodovací procesy spojené se správou nemovitého majetku. Jde tedy nejen o samotnou evidenci, ale i o procesy, které umožní ihned vyhledat a ověřit například informace o cenách majetku, stavebních změnách, placení nájmů, spotřebě energie, smlouvách či správních řízeních.
Zavedení elektronického systému má zásadní význam hlavně pro údržbu nemovitého majetku - umožňuje přehledněji sledovat stav objektů, koncepčněji plánovat údržbové práce, porovnávat náklady i koordinovat termíny. Ve vztahu k občanům to znamená zkrácení lhůt pro posuzování žádostí souvisejících s touto oblastí.
"Tento nový systém, jehož první etapa bude dokončena napřesrok, urychlí a zpřehlední účtování, minimalizuje chybovost a zajistí optimalizaci výnosů i případných nákupů nemovitostí. Jeho aplikace také zvýší transparentnost správy majetku," říká radní Pavel Klega, který je zodpovědný za majetek města.
Nemovitý majetek hlavního města má účetní hodnotu zhruba 70 miliard korun, jeho tržní cena je však mnohonásobně vyšší. Je spravován nejen magistrátem, ale samostatně i jednotlivými městskými částmi, příspěvkovými organizacemi a akciovými společnostmi, v nichž má město majetkovou spoluúčast nebo je jejich stoprocentním vlastníkem. Každý z těchto subjektů zatím eviduje a spravuje nemovitý majetek jiným, sobě vlastním způsobem. Na řadě míst existují například klasické papírové evidenční karty, záznamy a knihy, v nichž je třeba pracně vyhledávat potřebné údaje a do kterých se musí ručně vepisovat záznamy o změnách.
Různorodost, resp. individuální charakteristika každého objektu tak ztěžuje zavedení elektronického systému. Týká se to nejen bytového fondu, ale i pozemků a různě využívaných ploch. Do majetku patří například i nejrůznější pomníky a památná místa, specifickou oblastí je například vodohospodářský majetek.
Zkomplikovat realizaci takto rozsáhlého projektu mohou i vnější okolnosti. Příkladem může být novela zákona o veřejných zakázkách, na niž se čekalo několik měsíců. Jinou překážkou bývá stav hardwarového i softwarového vybavení jednotlivých subjektů spravujících nemovitý městský majetek. Už od zadání projektu a výběru externího dodavatele je podmínkou sjednocení všech instalací na jednotlivých pracovištích - a tam, kde to nebude možné, pak přímá výměna. Zejména pro městské části bude mnohdy toto opatření znamenat zatížení rozpočtu, a proto se počítá i s finanční podporou ze strany města.
V první fázi převodu evidence a správy nemovitého majetku do elektronické podoby se počítá se zavedením tohoto systému na pracovištích magistrátu. Pro to, aby systém byl účinný, však nestačí pouhý převod potřebných údajů do databázové podoby. Se zavedením systému je spojena i podrobná analýza pracovních procesů na jednotlivých pracovištích magistrátu. Na základě této analýzy dochází k postupné racionalizaci úkonů a v některých případech i ke snižování počtu pracovníků na jednotlivých úsecích. V další fázi dojde k integraci obdobně vytvořených nebo upravených systémů jednotlivých městských částí a subjektů, jejichž zřizovatelem, vlastníkem nebo spoluvlastníkem je hlavní město Praha.
