25.08.2025 | 09:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Praha jinak - od historických zahrad po most budoucnosti

Pražské architektonické ikony ožily v sobotu 23. srpna během již třetího ročníku jedinečného

závodu Archirun, pořádaného Centrem architektury a městského plánování (CAMP). Trasa

dlouhá zhruba devět kilometrů provedla více než tisíc běžců skrytými zákoutími města – od

zahrad Emauzského opatství, přes tajuplné podzemí chodby Vyšehradských kasemat,

monumentální prostory Kongresového centra Praha, ikonický areál České televize na

Kavčích horách až po Veslařský ostrov s výhledem na nový Dvorecký most, který již brzy

propojí podolské a zlíchovské nábřeží, a vytvoří tak chybějící páteřní linku na jihu města.

Závod byl pro velký zájem vyprodaný již měsíc před startem.

„Těší mě, že se z Archirunu za ty tři roky stala pevná součást pražského léta. Každý ročník vedeme

jiným směrem – v úplně prvním Archirunu se závodníci proběhli po prostorách hned několika ze

staveb slavného architekta Karla Pragera v rámci oslav 100 letého výročí od jeho narození. Loni jsme

je vedli ze střechy na střechu, a dali jim tak jedinečnou příležitost podívat se na Prahu z nadhledu. A

na letošní trase jsme závodníky provedli historickými budovami, přes moderní stavby až k novému

Dvoreckému mostu, který se teprve staví. Ukázali jsme jim, jak se nám mění město před očima,“ říká

Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Průběh akce

Start i cíl závodu byl již tradičně v tzv. Pragerových kostkách, kde dnes sídlí Institut plánování a

rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a Centrum architektury a městského plánování (CAMP).

Komplex tří levitujících kostek, původně navržený pro Sdružení projektových ateliérů, měl podle

architekta Karla Pragera sloužit jako sídlo několika ateliérů, které vedli nejuznávanější čeští architekti

a architektky druhé poloviny 20. století, jako byli manželé Machoninovi (Kotva) nebo Karel Filsak

(Hotel Intercontinental, dnes Fairmont Golden Prague). Architektonický návrh se ale zrealizoval pouze

z části, protože z Pragera se během normalizace stala persona non grata. V současnosti ho po více

než 50 letech čeká citlivá rekonstrukce, která navazuje na původní autorské vize Karla Pragera a

Jiřího Kadeřábka a adaptuje ji pro potřeby 21. století. Architekti ze studia IXA zpracovali celkovou

prostorovou koncepci a interiér rozvíjející původní principy Pragerova návrhu. Krajinářský ateliér

Land05 pak promění přilehlý areál v soudobý veřejný prostor s ambicí být plnohodnotnou součástí

městského parku.

Ostrov klidu uprostřed rušného města

První zastávkou po startu byly zahrady Emauzského opatství. Historie Emauzského kláštera sahá

až do 14. století. Kostel, který tu nechal vystavět Karel IV., tvoří dnes už neodmyslitelnou součást

pražského panoramatu. Dvě novogotické věže byly zničeny během bombardování za 2. světové

války. Řešení, s nímž přišel v 60. letech minulého století architekt František Maria Černý, bylo v

mnohém naprosto unikátní – věže nahradil dvěma betonovými skořepinami se zlatým zakončením. I v

dnešní době se ale v klášteře dějí důležité proměny. V letech 2017–2018 prošel úpravou jeho rajský

dvůr podle návrhu krajinářského ateliéru Terra Florida, který má na starosti i právě probíhající

revitalizaci zahrad v jižní části areálu, do kterých měli účastníci Archirunu jedinečnou možnost

nahlédnout již teď.

Tajemné chodby pod Vyšehradem

Další zastávkou na trase byly Vyšehradské kasematy, součást národní kulturní památky s bohatou

historií. Vyšehrad sloužil v průběhu staletí jako pevnost, hrad i město, což ovlivnilo jeho ohromnou

architektonickou různorodost a dodnes mu propůjčuje jedinečný genius loci. V průběhu barokní

výstavby zde vzniklo bastionové opevnění s kasematy. Tento spletitý systém podzemních chodeb o

délce přes 1,2 km, šířce 1,6 m a výšce 2,6 m sloužil k nepozorovanému přesunu vojáků a přístupu ke

střeleckým galeriím. Účastníci Archirunu tak měli výjimečnou příležitost proběhnout se těmito

tajemnými chodbami a zažít atmosféru místa, kde se historie pojí s přítomností. Současný ředitel

památky, architekt Petr Kučera, usiluje o udržitelný přístup k památkové péči – na opravy se využívají

původní historické materiály, k zavlažování parku slouží voda z Vltavy a areál má i svou vlastní

kompostárnu.

Dominanta nad Nuselským údolím

Třetí zastávkou bylo Kongresové centrum Praha, jedna z nejvýraznějších staveb nad Nuselským

údolím. Dokončeno bylo v roce 1981 podle návrhu architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala,

Antonína Vaňka a Josefa Karlíka. Tento rozsáhlý komplex s 35 tisíci metry čtverečními a 70 sály patří

k největším konferenčním areálům ve střední Evropě. Jeho interiéry zdobí více než 200 uměleckých

děl, mimo jiné slavná plastika Žena s holubicí od sklářské dvojice Stanislava Libenského a Jaroslavy

Brychtové. Kromě mezinárodních konferencí, koncertů a kulturních akcí se centrum zaměřuje i na

udržitelnost – na střeše má největší solární elektrárnu v Praze. V blízké budoucnosti se navíc rozšíří o

nový výstavní pavilon podle návrhu španělského ateliéru OCA.

Město ve městě na Kavčích horách

Čtvrtou zastávkou na trase Archirunu byl rozsáhlý areál České televize na Kavčích horách,

skutečné město ve městě. Jeho výstavba začala v roce 1962, devět let po prvním televizním vysílání

v Československu. Návrh projektu vznikal pod vedením architekta Jiřího Holého, který původně

rozdělil dispozici na západní část pro černobílé vysílání a východní pro barevné. Tento záměr se ale

nikdy nenaplnil – východní část byla realizována až v 90. letech, a to ve výrazně umenšené variantě.

Dominantou areálu je tzv. Výškovka, oficiálně Objekt centrální televizní techniky. Vedle ní se nachází

budova zpravodajství od Františka Šmolíka a na opačné straně zaoblený tzv. Rohlík – Objekt

producentských center od Václava Aulického, autora mj. i Žižkovské věže. Celý areál navíc skrývá

řadu uměleckých děl, mimo jiné keramické obklady od Jaroslava Šebesty nebo monumentální

chromovanou stěnu Vlnění od sochaře Jana Hendrycha.

Most, který mění podobu Prahy

Poslední pátou zastávkou na trase byl Veslařský ostrov, odkud měli účastníci Archirunu možnost

nahlédnout na stavbu nového Dvoreckého mostu, který má být dokončen na jaře 2026. Překlene

podolské a zlíchovské nábřeží, a vytvoří tak chybějící páteřní spojení na jihu města. Bude sloužit

městské hromadné dopravě, cyklistům i chodcům. Vítězný návrh od architektů ze studia Atelier 6 a

projektantů ze společnosti TUBES odkazuje na tradici pražských obloukových mostů a kubismu.

Konstrukčně se jedná o šestipolový trámový most komorového průřezu z předpjatého železobetonu.

Podobu předmostí na obou březích dostal na starost umělec Krištof Kintera. Na podolské straně

vznikne kulturní aréna se skateparkem, nová klubovna pro vodáky a přibudou i přístupové schůdky do Vltavy pro všechny plavce a otužilce. Zlíchovské nábřeží pak oživí zahrada s pouličním osvětlením z

celého světa. „Máme velkou radost, že spolu s více než tisícovkou běžců si jedinečnou atmosféru Archirunu užilo letos i přes patnáct set návštěvníků doprovodného programu v CAMPu – od komentovaných

prohlídek výstavy Praha zítra? Propojené město, přes kreativní dílny pro děti i dospělé a dětský

koutek až po street art workshop s Eposem 257, fotokoutek či sítotisk s Knedlo Zelo Wear. Nechyběly

ani chill-out zóny, krátké filmové promítání připravené ve spolupráci s Českou televizí a rozmanitá

nabídka skvělého jídla a pití od kavárny CAMP, Le Pizze di Frankie a The Dogfather,“ dodává Štěpán

Bärtl, vedoucí CAMPu.      *             

/zr/                                                                                                                  

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.