Praha by se v příštích letech měla zaměřit mimo jiné na podporu inovativního vzdělávání a rozvíjení inovační infrastruktury, aby získala nové zahraniční investice do výzkumu a vývoje a vytvořila nové pracovní příležitosti. Zároveň by měla cílit na další podporu sběru a analýzy městských dat, která by se aktivně používala pro řízení města. Hlavnímu městu také chybí technologický park, kde by se mohli setkávat výzkumníci se studenty, startupy, zástupci byznysu i města.
Inovační prostředí v Praze je v současnosti velmi rozdrobené, zkušenosti ze světa přitom ukazují, že nejlepší nápady vznikají, když se lidé z různých oborů mohou setkávat na jednom místě - ideálně na „neutrální půdě“ města. Právě zde mohou získat administrativní podporu, mentoring a veřejné příspěvky na rozvoj nových projektů. Pokud má mít Česko ambici dostat se z tzv. pasti středního příjmu, právě Praha by měla být lídrem v rozvoji nových disciplín, které přinášejí vysokou přidanou hodnotu a dodatečné příjmy pro ekonomiku.
Nejen o těchto potřebách debatují odborníci na celodenní konferenci Inovační vize Prahy 2030, která se dnes koná v konferenčním prostoru OC Máj na Národní třídě. Zaměřuje se na klíčové oblasti podpory: podnikání, urbánní inovace, AI & digitalizace, vesmír a výzkum, inovace ve vzdělávání a kulturní a kreativní odvětví. Akce se účastní přes 400 hostů a 35 řečníků.
„Velice vítám, že Pražský inovační institut iniciuje diskuzi o vizích a cílech rozvoje hlavního města. Je čím dál patrnější, že současné výzvy, kterým jako společnost čelíme a které se týkají i organizace a řízení městského prostoru, vyžadují společné úsilí různých aktérů, včetně veřejných institucí, výzkumných pracovišť i soukromých podniků. Věřím, že Praha má dobré předpoklady pro to, aby nezůstalo jen u diskuze, ale aby se tato společná inovační aktivita projevila v praxi a aby se Praha stala moderním „inteligentním“ městem,“ říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Vykázaný objem investic do výzkumu a vývoje v České republice za rok 2020 činil 113,4 miliardy Kč, což je 1,99 procent HDP. „Jsem rád, že celých 69,1 mld. Kč z těchto výdajů jsou investice firem. Vyšší investice firem do výzkumu stimulují i nástroje, jako jsou daňové odpočty na výzkum a vývoj či programy ministerstva průmyslu a obchodu – zejména program na podporu průmyslového výzkumu TREND. Nezapomínáme ani na podporu inovativních startupů, kde hraje velkou roli agentura CzechInvest a konkrétně pak například program Technologická inkubace,“ doplňuje Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace.
Praha má k dispozici zdroje z podnikatelského, vládního, vysokoškolského i soukromého neziskového sektoru, které se od roku 2005 každoročně zvyšují. V roce 2020 dosáhly v hlavním městě podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) výdaje na výzkum a vývoj (VaV) 43,5 miliard korun. Jen prostřednictvím samostatného pražského Operačního programu Praha – pól růstu ČR byla v rámci jeho implementace poskytnuta podpora již stovkám projektů v oblasti rozvoje podnikání a inovací za více než 3 miliardy korun, z toho 50 procent pochází z fondů EU a zbytek financuje hlavní město a samotní příjemci.
Do roku 2020 byl potenciál inovací v Praze přitom využívaný nedostatečně. Inovační prostředí města bylo velmi fragmentované s malým multioborovým přesahem a přesahem do zahraničí, chyběl systém práce s talenty nižších škol, motivace vysokoškoláků pro práci v inovacích a kvalifikovaní zahraniční pracovníci se v metropoli obtížně ucházeli o práci. Praze také hrozilo, že přijde o zásadní evropské zdroje pro financování výzkumu, vývoje a inovací.
Rozvoj inovačního prostředí výrazně posunulo v roce 2020 založení Pražského inovačního institutu (Pii), jako posledního centra svého druhu v České republice. Obdobná už v ostatních krajích mnoho let fungovala. Cílem bylo vybudovat inovační strukturu, která bude v souladu s regionální inovační strategií (RIS), a bude podporovat a propojovat aktivity jednotlivých aktérů na území hlavního města. „Praha má už teď slušně našlápnuto k tomu stát se uznávaným lídrem v oblasti inovací. Potenciál hlavního města je nutné neustále rozvíjet, významně k tomu nyní dopomáhají i zdroje z Evropské unie. Tuto konferenci vnímám jako ideální příležitost pro sdílení zkušeností a know-how mezi hlavním městem, státem a jeho institucemi, soukromým sektorem a dalšími aktéry, jako jsou třeba vysoké školy,” říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
„V nejbližších letech se Praha musí zaměřit jednak na další podporu sběru a analýzy městských dat s cílem jejich aktivního využívání při rozhodování a řízení aktivit Prahy, jednak na podporu využívání moderních technologií, jež prokazatelně zvyšují efektivitu činností města a přispívají k vyšší spokojenosti občanů s jeho službami a v neposlední řadě také na podporu inovativního vzdělávání, které bude rozvíjet kompetence odpovídající roku 2022 s výhledem do roku 2030 a dále,” doporučuje Jaromír Beránek, zastupitel HMP, předseda Výboru pro IT a Smart City.
Příkladem infrastruktury, která Praze citelně chybí, je podle zastupitele HMP Jaromíra Beránka vědeckotechnologický park, kde by se mohli setkávat vědci a výzkumníci se studenty, startupy, velkými společnostmi i zástupci města a neziskovek. Zde by se také mohly děti učit o vědě a práci vědců přirozenou cestou a hledat možnosti budoucího uplatnění.
Pii jako zapsaný ústav realizuje projekty, které jsou hrazené z více než 90 procent z evropských zdrojů. Zbytek přispívá Praha. Jde o projektově vázané peníze, organizace s padesáti kmenovými zaměstnanci zatím nemá institucionální financování.
"Během dvou let jsme vytvořili devět inovačních platforem, kde vznikají nápady na podporu inovací v různých oblastech a směrech. Patří mezi ně i podnikání a vzdělávání, tedy oblasti, ve kterých se Praze podpora inovací dosud příliš nedařila. Vzdělávání i podpora podnikavosti jsou přitom hlavní ingredience inovací v jakékoliv podobě. Jako jediní svého druhu v ČR máme možnost tyto oblasti funkčně propojit a tento potenciál se snažíme naplňovat i konferencí Inovační vize Prahy 2030, kde nechybí studentský prvek v podnikavém modu,” dodává ředitel Pii Bohumil Kartous v narážce na to, že studenti jsou součástí panelu o vzdělávání a zároveň i jedním z týmů pořizujících záznam z konference.
Příkladem projektů, které v Pii na podporu inovací vznikly, je Prague Smart Accelerator s alokací 65,8 milionů korun. Jeho součástí je grantová výzva ve výši 12 milionů Kč, takzvané Asistenční vouchery. Výzkumné organizace a firmy mohou v rámci ní přihlašovat své projekty, které jsou ve velmi rané fázi a pro další rozpracování potřebují investiční prostředky. Praha na další kolo Asistenčních voucherů pro letošek přislíbila podporu až 20 milionů korun.
Dalším příkladem podpory byznysu je mentoringový program DoToho!, ve kterém mohli malí a střední podnikatelé z Prahy bezplatně získat dvacet hodin konzultací a mentoringu. Největším projektem, který Pii pro Prahu realizuje, je pak Implementace krajského akčního plánu (iKAP II - Inovace ve vzdělávání). Více než 350 milionů korun v rámci iKAP II na základě podrobného plánu vytvořeného se zástupci škol a dalších vzdělávacích institucí směřuje do inovací ve školství.
Projekt iKAP II má čtyřiadvacet hlavních partnerů, jejichž aktivity koordinuje Pii. Jsou mezi nimi neziskové organizace (např. Post Bellum, Člověk v tísni či Jules a Jim) i akademické a vzdělávací instituce (Karlova univerzita, ČVUT, a další). Do listopadu 2023 nabízí iKAP II - Inovace pražským školám zdarma programy pro rozvoj gramotností, digitálních kompetencí, podnikavosti a polytechnické výchovy. V rámci projektu se uskuteční také vzdělávací kempy pro žáky a studenty, letní příměstské tábory, jazykové kurzy, kroužky nejrůznějšího zaměření i program pro kariérové poradenství. Pedagogové mohou využít řadu programů, mentoring a konzultace k IT ve výuce, rozvoji kompetencí žáků a žákovskému parlamentu, prevenci šikany a pro ředitele a vedení pražských škol nabízí podporu a vzdělání program Rozvíjíme školu spolu.
Více o projektech Pii je k dispozici na webu www.prazskyinovacniinstitut.cz.*
/šm/
