Praha se, podobně jako další velká města, potýká s růstem automobilové dopravy. Zajistit řidičům hladký průjezd městem je stále větší výzvou. Kromě investic do dopravní infrastruktury je řešením také řízení dopravy na základě dat a chytrých technologií.
Od roku 1960 se zvýšil počet osobních aut v Praze dvacetinásobně a od roku 1990 skoro trojnásobně. Díky technologiím lze tento nárůst vyvažovat a hledat funkční řešení. Datová analýza třeba může ověřit, jestli vznik nového preferenčního pruhu pro autobusy pomůže na dané silnici k navýšení kapacity přepravených cestujících. Data z ABS systémů automobilů zase v zimě ukazují, kde je třeba rychle odklidit námrazu a sníh z vozovky. Úplnou novinkou jsou počítačová modelování dopravy, která posloužila například při plánování oprav Barrandovského mostu.
„Počet aut v Praze narůstá, ale samotné město víc nafouknout nejde. Řešením jsou investice do dopravní infrastruktury, ale než bude postaven okruh, nehodláme čekat s rukama v klíně. Praha proto už teď využívá k řízení dopravy inovace a data z nejrůznějších zdrojů. Neustále pracujeme na zvyšování pohodlí řidičů, aby bylo město průjezdné,” uvádí primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
„Praha je historické město, postupně se mění po staletí a její ulice nejsou nafukovací. Kvůli tomu musí být Praha hlavně objízdná. Proto jsem po našem nástupu okamžitě zahájil přípravu vnitřního Městského okruhu, u kterého budeme letos žádat o územní rozhodnutí. Pražané se musí také spolehnout na existující silnice, do kterých jsme v opravách za poslední roky investovali rekordní částky, abychom splatili 30miliardový dluh na vnitřní infrastruktuře, který jsme zdědili. V pražské dopravě ale také využíváme moderní technologie 21. století. V tunelovém komplexu Blanka nově využíváme technologie detekce hluku, které nám pomáhají lépe zjistit stav dopravy uvnitř tunelů. Modernizujeme rekordní počty křižovatek a doplňujeme je o chytré technologie, včetně preferenčních opatření pro autobusy a tramvaje,“ říká náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.
„Bez datových analýz a simulačních modelů dopravy by bylo pro Prahu velmi obtížné plánovat další rozvoj výstavby komunikací a napojení na stávající silniční síť. Získaná data také využíváme při tvorbě analýz a modelů dopravy s dopady při plánování zásadních omezení, což příkladně proběhlo i v přípravě na rekonstrukci Barrandovského mostu,“ připomíná náměstek generálního ředitele Technické správy komunikací hl. m. Prahy Martin Pípa.
„Pražany a Středočechy každý den převáží za jejich cíli také přes tři tisíce vozidel hromadné dopravy. Jejich plánování a koordinace by se bez potřebných technologií a práce s daty neobešly. Sledovaná data mají vysokou hodnotu též pro cestující, kteří si s pomocí online informací mohou lépe plánovat své cesty. Proto se v poslední době soustředíme hodně i na zpracování provozních dat o polohách a vlastnostech vozidel pro naši aplikaci PID Lítačka, online mapu i pro aplikace třetích stran,” dodává vedoucí technického odboru ROPID Zbyněk Jiráček.
„Datovou platformu Golemio úspěšně rozvíjíme už několik let a za tu dobu byl náš tým součástí desítek projektů, kde naše zpracování dat pomohlo udělat Praze správná rozhodnutí. V datech je potenciál, který může významně pomáhat se zvyšováním kvality a úrovně života lidí ve městech. Týká se to i oblasti dopravy. Velkou výhodou našeho řešení je, že ho poskytujeme jako open source software s volně přístupnými zdrojovými kódy. Výstupy z Golemia jsou připravené pro okamžité rozhodování pomocí dashboardů i pro další strojové zpracování,“ doplňuje šéf datové platformy Golemio Benedikt Kotmel z městské společnosti Operátor ICT.*
/tz/
