01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Praktické možnosti regulace zadluženosti

Praktické možnosti regulace zadluženosti Zadluženost obcí a obava z nadměrného zadlužování krajů vyvolávají stálé diskuze a katastrofické scénáře o budoucnosti samospráv a státního rozpočtu ČR. Nejprve je zapotřebí zvážit ústavnost fiskální a majetkové regulace zadluženosti územních samosprávných...

Praktické možnosti regulace zadluženosti

Zadluženost obcí a obava z nadměrného zadlužování krajů vyvolávají stálé diskuze a katastrofické scénáře o budoucnosti samospráv a státního rozpočtu ČR.

Nejprve je zapotřebí zvážit ústavnost fiskální a majetkové regulace zadluženosti územních samosprávných celků. Pokud takový krok nebude shledán jako porušení ústavnosti, je možné připravit následující opatření. Zadluženost samospráv lze regulovat pouze zákonem, a to v případech obcí i krajů podobně, bez větších rozdílů.

Podle mého soudu by bylo nejlepším řešením zadluženost samospráv vymezit samostatným zákonem. Taková cesta se však v současné situaci neukazuje jako reálná. Regulaci zadluženosti je také možné určit úpravou zákonů: o krajích, o obcích nebo o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Současný stav

Z podrobnější analýzy jednoznačně vyplývá, že zadluženost obcí v ČR není tak hrozivá, jak se často uvádí v odborných kruzích (viz graf - data za rok 2000 potvrzují ustálení stavu). Existuje však několik nedostatků, které způsobují nezdravou zadluženost jednotlivců a vybraných skupin obcí. Tyto nedostatky vesměs nespatřuji ve špatném finančním chování měst a obcí, ale v systémových chybách.

Základními příčinami "nezdravého" zadlužování obcí jsou podle mého názoru zejména tyto faktory:

[*] neexistuje jednotná úroveň základní vybavenosti každé obce v ČR - obce bez základní vybavenosti k poskytování služeb svým občanům se více zadlužují, aby takové vybavenosti v co nejkratší době docílily,

[*] vícezdrojové financování - rozdrobení prostředků a nekomplexní přístup k investicím do vybavenosti obcí (systém nejdříve silnice, potom plynovod = plýtvání zdrojů),

[*] časový průběh realizace investičních dotací - považuji za výraznou systémovou chybu povinnost samosprávy investovat poskytnuté prostředky do konce rozpočtového roku, ať je prosinec nebo květen,

[*] nucení fiskálně slabých obcí k participaci na investičních programech poskytovaných státem principem: "bez tvého pevně stanoveného nemalého podílu nebude realizována žádná investice",

[*] nedostatek zdrojů malých obcí na investování,

[*] nedostatečná prevence zadluženosti,

[*] absence sankčního systému a systému blokování předlužených samosprávných celků,

[*] nemalým paradoxem se stává fakt, že o některých investicích do majetku krajů rozhodují resorty - to považuji za jeden ze zhoubných nádorů nekoncepčního přístupu k reformě veřejné správy, který se dnes ukazuje i ve vztahu k financím.

Za těchto podmínek se největší riziko zadluženosti po objemové stránce soustředí do rozpočtů velkých měst. Vezmeme-li ale v potaz počet samosprávných celků, je riziko jednoznačně selektováno do malých obcí, kde se sice nejedná o velké objemy zdrojů, ale zato se riziko týká poměrně velké množiny obcí.

Tyto menší obce jsou jednou ze skupin, kterou bohužel nebere vážně ani Svaz měst a obcí ČR, jenž často poukazuje na to, že zastupuje 70 % občanů této země, přitom si však neuvědomuje, že zastupuje pouze třetinu obcí ČR. Je zde zhruba 4000 obcí, jejichž zájmy jsou přehlíženy. Národní kolorit a historie, které považuji za hodnotné dědictví nesené na bedrech menších obcí, jsou nedoceněny. Způsob špatné investiční politiky tomuto stavu jenom napomáhá a rizikovost zadluženosti je toho dokladem.

Regulace a optimalizace

Regulace a optimalizace zadluženosti nebude fungovat bez systémového řešení zmíněných nedostatků investičního systému. Optimalizace by měla spočívat v tom, že všechny samosprávy budou mít možnost efektivně investovat a krýt tyto investice dlouhodobými zdroji. Krátkodobost a nevýhodnost dnešních úvěrových zdrojů je na závadu věci. Přesto je nutné při jakýchkoliv úvahách řešení rozdělit regulaci zadluženosti do dvou rovin. První je prevence, druhá spočívá v sankci.

Bohužel dnes se nacházíme ve stádiu, kdy se více poukazuje na nezbytnost sankcí. Myslím si však, že by se mělo konečně začít více uvažovat o prevenci. Sankce by měla být až poslední instancí.

Teze preventivních opatření:

1. Omezení zástavy majetku samospráv

[*] definovat majetek, který nelze zastavit: mělo by jít o majetek sloužící k uspokojení základních veřejných služeb ve vymezeném rozsahu, např. radnice, školy, nemocnice, ústavy sociální péče, komunikace apod. Naopak bylo by možné zastavit např. ostatní budovy a pozemky a věci movité, které nejsou součástí majetku, jenž nelze zastavit apod.

[*] v případě zástavy ostatního majetku požadovat souhlas třípětinové většiny zastupitelstva

2. Omezení ručení za jinou osobu

[*] územní samosprávný celek by nesměl ručit veškerým svým majetkem či svými příjmy za závazkové vztahy osob (právnických i fyzických) vyjma těch, které zřídil nebo založil, a kde je jediným vlastníkem - možnost ručení samosprávy za takové závazky vlastním majetkem by bylo možné vymezit jen do určité výše objemu vlastního majetku.

3. Bezpečnější přijetí úvěru

[*] úvěr převyšující 50 % běžných příjmů obce by směla přijmout nejméně třípětinová většina zastupitelstva, v případě hl. m. Prahy a krajských úřadů je možné uvažovat o zvýšení podílu hlasů (případně rozšíření na magistrátní úřady) - důvodem je fakt, že tato města se podílejí více než polovinou na celkové zadluženosti obcí a jednotlivé fiskální objemy jejich dluhů mohou být problémem i pro národní hospodářství, riziko u nich není tak rozdrobené jako u ostatních obcí.

[*] přijetí úvěru ze zahraničí a prostřednictvím vydání tzv. komunálních obligací by mohlo být podmíněno souhlasem:

- u obcí nad 10 000 obyvatel - Ministerstva financí ČR (MF ČR),

- u ostatních obcí - okresního úřadu (OkÚ) /pokud zaniknou, je to bezpředmětné/,

- u krajských úřadů - vlády po doporučení MF ČR.

4. Uvažovat o zřízení institutu Asociace zadlužených obcí, popř. Asociace zadlužených krajů

[*] obdobná "pojistka" jako v případě cestovních kanceláří - donutit samosprávy pojistit se pro případ zadlužení.

5. Porušení těchto prevenčních regulačních pravidel by znamenalo:

[*] neplatnost majetkoprávního úkonu,

[*] následně finanční sankce - udělená územnímu samosprávnému celku, sankce by nesměla způsobit vznik nucené správy. Sankci by mohly udělit:

- vláda ČR do výše X* mld.Kč,

- MF ČR do výše Y* mil. Kč,

- okresní úřad do výše Z* mil. Kč (opět bezpředmětné při zrušení okresních úřadů).

/Pozn. autora: podle toho, na které územní samosprávné celky by byl tento orgán (zda vůbec) nucenou správu oprávněn uvalit (na obce nebo krajské úřady)/

Teze sankčních opatření:

6. Nucená správa - ta by byla velmi dobrým a užitečným finančním nástrojem při překročení definovaného rizika a míry zadlužení samosprávy, o takovém institutu by bylo možné uvažovat např. v případě, že dluhová služba samosprávného celku překročí 75 % vlastních příjmů běžného roku očištěných o běžné výdaje srovnatelného roku.

Dluhovou službou se rozumí splátky úroků, úmor z dluhů, splátky jistin podle splátkového kalendáře, splátky leasingu a při jednorázových splátkách, splatných po uplynutí dohodnuté lhůty, poměrná část splátky za jeden rok, u směnek se splatností delší než jeden rok poměrná část celkové částky směnky připadající na jeden rok.

Samosprávné celky by byly povinny informovat o svém překročení definovaného rizika a míry zadluženosti toho, kdo na ně může uvalit nucenou správu. Při porušení informační povinnosti následuje sankce ve výši 1 % z celkové zadluženosti k 31. 12. předchozího roku. V období nucené správy by nucený správce zabezpečil mj. zamezení nakládání s veškerým majetkem samosprávného celku bez souhlasu správce a hospodárné využívání veškerých zdrojů na pokrytí nejnutnějších běžných výdajů. A také by zajistil - okamžitě, jak to bude možné - neprodlené splácení dluhové služby. Nucenou správu by ukončil na podnět správce ten, kdo ji uvalil, po návratu zadluženosti pod definované riziko a míru zadluženosti. Zdůrazňuji, že institut nucené správy by neomezil jiné než finanční pravomoci samospráv.

[*] zavedení nucené správy obce

- nucenou správu na obec by mohl uvalit krajský úřad v přenesené působnosti a jmenovat nuceného správce,

- nebo by nucenou správu na obec mohl uvalit okresní úřad a přednosta jmenovat nuceného správce (při zániku OkÚ opět bezpředmětné),

- nucenou správu na obec by také mohlo uvalit MF ČR na podnět okresního úřadu a nucenou správu by prováděl OkÚ (při zániku OkÚ bezpředmětné).

[*] zavedení nucené správy krajského úřadu včetně hl. m. Prahy

- nucenou správu na kraj by mohly uvalit:

- MF ČR a jmenovat nuceného správce,

- vláda na návrh MF ČR, nuceného správce by jmenovala vláda,

- Parlament ČR na návrh vlády, nuceného správce by jmenovala vláda.

Pomáhat, nikoliv trestat

Podle mého soudu je dnešní stav zadluženosti samospráv zveličován, a to přesto, že se zadluženost obcí v posledních letech ustálila. Je však dobré myslet dopředu. Je jisté, že ČR bude muset přikročit k preventivním opatřením řešícím řadu špatných jevů v oblasti zadluženosti samospráv, na které jsem se snažil poukázat. Věřím, že řadu řešení je možné uplatnit i v rámci reformy veřejné správy. V samotném výsledku by taková východiska měla samosprávám pomáhat, nikoliv je trestat.

Luděk Tesař,

odbor financování územních rozpočtů,

oddělení souhrnných rozpočtových vztahů

územních rozpočtů Ministerstva financí ČR

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down