Práva a povinnosti zastupitele Už několik měsíců fungují zastupitelstva krajů. Členové těchto zastupitelstev tak již mají za sebou první zkušenosti a nejen to. Objevují se též první otazníky kolem jejich povinností a současně práv. V úvodu je nutno připomenout, že výkon funkce člena zastupitelstva...
Práva a povinnosti zastupitele
Už několik měsíců fungují zastupitelstva krajů. Členové těchto zastupitelstev tak již mají za sebou první zkušenosti a nejen to. Objevují se též první otazníky kolem jejich povinností a současně práv.
V úvodu je nutno připomenout, že výkon funkce člena zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce (tento pojem je důležitý zejména z hlediska pracovního práva), neboli člen zastupitelstva je považován za veřejného činitele (což je pojem důležitý s ohledem na trestněprávní úpravu).
Jinými slovy lze říci, že pravomoci člena zastupitelstva kraje jsou na druhou stranu vyváženy též vyšší odpovědností.
Úprava de jure
Zákon také výslovně upravuje jednu velmi důležitou otázku pro praktický výkon funkce. V § 32 odst. 1 říká, že "člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na svých právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru".
Zákonodárce měl vedle toho, že v případě uvolněných zastupitelů zůstává zachován původní pracovní poměr, na mysli i další dva momenty:
[*] zabránění politické diskriminaci
Členové zastupitelstva kandidují zejména na kandidátkách politických stran, a může se stát, že zaměstnavatel je jiné politické příslušnosti než zvolený člen zastupitelstva. Pracovněprávní poměr by se tak mohl stát záminkou k vyřizování si účtů právě na tomto poli.
[*] dostatek času pro výkon funkce
Nelze například zdůvodnit výpověď nebo přeřazení na jinou práci tím, že dotyčný věnuje čas veřejné funkci. Zaměstnavatel má samozřejmě nárok na refundaci mezd, ale to je vše. To je samozřejmě záměr de jure.
Situace de facto
Situace de facto, tedy v praxi, je mnohem složitější a komplikovanější. Do doby, než se to, že zaměstnanec současně vykonává podobnou volenou funkci, nestane prestižní záležitostí i pro zaměstnavatele, bude podobná právní úprava z větší části utopií.
Málokterý zaměstnavatel bude tolerovat časové ztráty (a to i přes refundace) svého zaměstnance, a důvod pro ukončení pracovního poměru nebo přeřazení na jinou práci si najde tak jako tak.
A obdobně to platí i u "politického soupeření". U některých povolání není navíc ani reálně možné práci a funkci skloubit zcela bezproblémově.
Přes všechno řečené je však správné, že zákon výslovně pracovněprávní ochranu zastupitelů zakotvil.
Přestože mandát člena zastupitelstva vzniká již zvolením, práv a povinností se ujímá až složením slibu.
Důležité je též v souladu s § 33 odst. 4 zákona o krajích zdůraznit, že:
a) člen zastupitelstva vykonává svůj mandát osobně (jinými slovy "je povinen jej vykonávat osobně"), nemůže nikoho zmocnit k jeho výkonu,
b) při výkonu mandátu, tedy při realizaci svých práv a plnění svých povinností, není vázán žádnými příkazy, tedy ani pokyny své volební strany či kohokoliv jiného. Tato "volnost" není ale bezbřehá - meze jí dává samozřejmě zákon, a tím je člen zastupitelstva vázán vždy a bezvýjimečně.
Práva a povinnosti
V zákoně o krajích najdeme práva a povinnosti zastupitele zejména v § 34. Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo:
a) Předkládat návrhy na projednání zastupitelstvu a dalším orgánům kraje, jejichž je členem /§ 34 odst.1 písm. a)/.
Každý člen zastupitelstva může předložit zastupitelstvu svůj návrh, a toto se jím musí zabývat a nějak rozhodnout. Patrně nelze přijmout praxi, že zastupitelé odhlasují, že se návrhem zabývat nebudou - to by bylo proti smyslu tohoto ustanovení.
Mohou odhlasovat maximálně to, že jej neschvalují nebo podobně rozhodnut, nemohou však odmítnout přijmout samotný návrh, protože by to bylo v rozporu s tímto ustanovením.
Podobně je to v případě jiných orgánů, zejména rady kraje.
b) Vznášet dotazy, připomínky a podněty /§ 34 odst.1 písm. b)/.
Jedná se o důležité ustanovení a je nutné si uvědomit, vůči komu tak zastupitel může činit. Tento okruh je poměrně rozsáhlý. Zastupitel má právo vznášet dotazy, připomínky a podněty:
- na radu a její jednotlivé členy (nejen tedy na radu jako celek, ale i na její členy, kteří mají tytéž povinnosti jako rada - tj. povinnost reagovat),
- na výbory (velmi důležité ustanovení, které jednoznačně říká, že zastupitel se může ptát výboru nejen kolektivně s ostatními zastupiteli, ale rovněž sám),
- vedoucí organizačních složek kraje (ředitele úřadu, vedoucí odborů apod.),
- statutární orgány příspěvkových organizací, které kraj zřídil,
- zástupce kraje v orgánech právnických osob, které kraj založil.
Odpověď na dotazy, připomínky a podněty musí být dána bezodkladně, nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.
Zde je nutné opět zdůraznit několik věcí:
- odpověď musí být dána "bezodkladně", tj. lhůta je dána pouze pro případy, kdy to nelze, a neměla by být pravidlem
- důvody odmítnutí musí být vždy přesně specifikovány, aby bylo možné posoudit, zdali je odmítnutí odpovědi oprávněné. V podstatě půjde o omezený okruh případů.
c) Požadovat od zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění. Informace musí být poskytnuta do 30 dnů.
Zde je situace obdobná. Zaměstnanci kraje nemusí poskytovat odpovědi bezodkladně, ale mají přímo stanovenou maximální lhůtu 30 dnů.
Informace, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva, mohou být různého charakteru, prakticky lze říci, že půjde zejména o oblast krajské samosprávy a působnosti přenesené, svěřené krajské samosprávě.
V případě, že vzniknou pochybnosti, že jde o informaci spojenou s funkcí člena za-stupitelstva, člen zastupitelstva by se neměl rozpakovat odůvodnit souvislost s výkonem funkce, lze tak předejít nepříjemným sporům.
Práva uvedená v § 34 nejsou jediná. Člen zastupitelstva má navíc práva jako občan (nahlížet do zápisů, právo na informace podle zákona číslo 106/1999 Sb.), a eventuálně další práva jako člen výborů, rady apod.
Člen zastupitelstva je povinen (§ 34, odst. 2):
a) zúčastňovat se zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů kraje, je-li jejich členem,
b) plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají,
c) úkoly, které mu tyto orgány uloží,
d) hájit zájmy občanů kraje,
e) jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
Všechny uvedené povinnosti nelze nijak právně vynutit. Jde o povinnosti v rovině politické.
Střet zájmů
Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech kraje mohl znamenat výhodu nebo škodu - pro něj samotného, pro osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání příslušného orgánu kraje.
O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán kraje. Zastupitelstvo rozhoduje hlasováním.
Může tedy nastat situace, kdy zastupitel sdělí možný střet zájmů a sám sdělí, že se rozhodování nechce účastnit a hlasování se zdrží. V tom případě nemusí orgán o možném střetu zájmů rozhodovat. V druhém případě zastupitel (nebo někdo jiný) na možný střet zájmů upozorní, a zastupitelstvo hlasuje. Rozhodne pak - je tu střet zájmů (zastupitel je vyloučen z rozhodování v této věci) nebo není tu střet zájmů (zastupitel není vyloučen z rozhodování ve věci).
Jana Hamplová,
stálá spolupracovnice redakce
