Obce i kraje by měly vždy usilovat o co nejširší zapojování občanů do veřejné debaty o důležitých věcech. Vyslechnutí návrhů a vyvolání diskuse mohou přinést alternativní řešení aktuálních problémů, cenné informace o potřebách a přáních lidí, jakož i nové podněty k činnosti. Místní samospráva, za...
Obce i kraje by měly vždy usilovat o co nejširší zapojování občanů do veřejné debaty o důležitých věcech. Vyslechnutí návrhů a vyvolání diskuse mohou přinést alternativní řešení aktuálních problémů, cenné informace o potřebách a přáních lidí, jakož i nové podněty k činnosti. Místní samospráva, za jejíž činností stojí široký konsenzus a podpora občanů, může často prosadit svoje zájmy mnohem efektivnějším a v každém případě legitimnějším způsobem.
Pomineme-li institut místního referenda, mohou občané obce nebo kraje především požadovat, aby byla konkrétní záležitost zastupitelstvem nebo radou projednána a v souvislosti s tím mohou vznést návrh usnesení, které má být přijato. Dále se mohou účastnit zasedání zastupitelstva a vyjadřovat na něm svá stanoviska k projednávaným věcem.
Relevantními právními předpisy jsou zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (zákon o obcích), zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (zákon o hlavním městě Praze) a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (zákon o krajích).
ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA NEBO SCHŮZE RADY
Podle § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích má každý občan obce právo požadovat, aby byla určitá záležitost v oblasti samostatné působnosti obce projednána radou nebo zastupitelstvem obce a v souvislosti s tím vznést návrh usnesení, které má být přijato. V případě, že žádost o projednání podepíše nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na zasedání rady nejpozději do 60 dnů a na zasedání zastupitelstva nejpozději do 90 dnů.
Obdobně podle § 12 odst. 2 písm. d) zákona o krajích mohou občané kraje požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem. Počet podpisů občanů kraje zajišťující projednání ve stanoveném termínu je stanoven na nejméně 1000. Věc musí opět projednat rada nejpozději do 60 dnů a zastupitelstvo nejdéle do 90 dnů.
V případě hlavního města Prahy se uplatní obdobný režim jako u krajů (1000 podpisů), pro pražské městské části platí obdobná právní úprava jako pro obce (0,5 % občanů městské části), v obou případech musí být věc projednána do 60 dnů, ať už radou nebo zastupitelstvem /§ 7 písm. c) a § 8 písm. c) zákona o hlavním městě Praze/.
VYJADŘOVÁNÍ STANOVISEK
V praxi jsme se setkali s tím, že vznikl spor o otázce, kdy mohou občané obce vyjadřovat svá stanoviska na zasedání zastupitelstva obce a diskutovat k jednotlivým bodům programu - jestli při jejich projednávání nebo až při závěrečné diskusi. Dále vyvstala otázka, zda se mohou občané vyjadřovat ke všem projednávaným věcem, a jestli pouze k nim nebo i k věcem jiným.
V souladu s ustanovením § 93 odst. 2 zákona o obcích je zasedání zastupitelstva obce veřejné, kdokoliv se ho proto může zúčastnit a veřejnost nemůže být z pro- jednávání nikdy vyloučena. Občané obce1), kteří dosáhli věku 18 let, mají navíc na základě ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích právo "vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem"2). Podrobněji tuto otázku zákon o obcích neupravuje. Nechává tak na zastupitelstvu obce, aby bližší pravidla stanovilo v jednacím řádu3). Tato pravidla však nesmějí být v rozporu s právem garantovaným občanům ustanovením § 16 zákona o obcích, jehož realizace musí být vždy umožněna.
Výkladem ustanovení § 16 zákona o obcích lze jednoznačně dojít k závěru, že občané smějí vyjadřovat svá stanoviska i v průběhu zasedání, nemohou být omezeni na závěrečnou diskusi. Zákon o obcích jasně mluví o vyjadřování stanovisek k "projednávaným věcem", jde tedy vždy o vyjádření v aktuálním čase, v době, kdy se daný bod projednává.
To vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Aps 1/2008 - 1514): "... Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry krajského soudu, podle nichž má občan obce podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska jedině tehdy, pokud tak činí k právě projednávané věci, tj. pokud má jeho stanovisko nějakou věcnou souvztažnost k aktuálně projednávanému bodu programu zasedání. Občané obce musí při realizaci tohoto práva respektovat program zasedání. Jedině tehdy totiž může zastupitelstvo v dané věci a k danému bodu následně zaujmout kvalifikovaný názor." To odpovídá i účelu citovaného ustanovení, kterým by mělo být nalezení konstruktivního řešení při projednávání konkrétní otázky, a to i v důsledku diskuse s občany.
Co se týče otázky, ke kterým věcem se mohou občané vyjadřovat, judikatura potvrdila, že občan obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva svá stanoviska ke všem projednávaným věcem včetně samého programu zasedání, který se projednává jako jakákoliv jiná věc. Toto vyplývá jak z výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tak z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 Ca 164/2005-415).
Na druhou stranu je ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu zřejmé, že se občané mohou při projednávání určitého bodu programu vyjadřovat v danou chvíli právě jen k tomuto bodu a ne k jinému.
Téměř identicky upravuje tuto problematiku pro zasedání zastupitelstva kraje zákon o krajích v ustanoveních § 42 odst. 1 a § 12 odst. 2 písm. b)6). Mírně odchylnou úpravu naopak obsahuje zákon o hlavním městě Praze. V § 7 písm. d) a § 8 písm. d) tohoto zákona se uvádí, že občané hlavního města Prahy, respektive městské části mají právo "vyjadřovat na zasedání hlavního města Prahy (respektive městské části) v souladu s jednacím řádem svá stanoviska". Chybí tedy formulace "k projednávaným věcem". Přesto se i zde uplatní obdobný výklad jako v případě vyjadřování občanů podle zákona o obcích a o krajích. Nelze vycházet pouze z jazykového výkladu, ale mj. i z výkladu logického a systematického. Interpretaci výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu lze využít i v tomto případě.
Navíc, argumentace vycházející z absence formulace "k projednávaným věcem", by mohla - dovedena ad absurdum - vést také k závěrům, že mají občané hlavního města (městské části) právo vyjadřovat se k čemukoliv, tj. i k věcem, které nejsou vůbec na daném zasedání zastupitelstva projednávány, což zřejmě nebylo úmyslem zákonodárce.
SHRNUTÍ
Občané obcí i krajů mají právo požadovat, aby určitá záležitost byla projednána radou nebo zastupitelstvem obce či kraje a v souvislosti s tím byl vznesen návrh usnesení, které má být přijato. Mohou se účastnit zasedání zastupitelstva a vyjadřovat na něm svá stanoviska ke všem projednávaným věcem, a to vždy k tomu bodu, který je aktuálně projednáván a v čase, kdy se tak děje. Činit tak mohou v souladu s jednacím řádem zastupitelstva, ten jim však toto právo nesmí upřít, respektive jeho výkon znemožnit.
Poznámky
1) Občanem obce je státní občan České republiky, který je v obci hlášen k trvalému pobytu.
2) Stejné právo mají dále podle § 16 a § 17 zákona o obcích fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost a občané jiného státu Evropské unie, kteří jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu.
3) § 96 zákona o obcích: "Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce."
4) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, č. j. 3 Aps 1/2008 - 151, www.nssoud.cz.
5) Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 5. 2006, č. j. 15 Ca 164/2005-41, publikované pod č. 965/2006 Sbírky rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího správního soudu.
6) § 42 odst. 1 "Zasedání zastupitelstva je veřejné"; § 12 odst. 2 písm. b): "...vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem".
JANA KRAVČÍKOVÁ
Ekologický právní servis
