Předpisem, který stanoví povinnost orgánů veřejné moci zřizovat tzv. elektronické podatelny (a další povinnosti s tím související), je nařízení vlády č. 304/2001 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
Předpisem, který stanoví povinnost orgánů veřejné moci zřizovat tzv. elektronické podatelny (a další povinnosti s tím související), je nařízení vlády č. 304/2001 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
Orgán veřejné moci (kterým je i orgán územního samosprávného celku provádějící výkon státní správy v rámci přenesené působnosti) přitom musí zřídit elektronickou podatelnu (dále jen e-podatelna) v případě, že pro něj ze zvláštních právních předpisů /zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů/ vyplývá povinnost přijímat podání učiněná v elektronické podobě, podepsaná elektronicky, nebo stanoví-li zvláštní právní předpis (viz výše) právo orgánů veřejné moci činit úkony v elektronické podobě, opět elektronicky podepsané.
Vybavení takové e-podatelny musí odpovídat standardům, které až do 31. prosince 2002 vydával Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS), jakožto ústřední orgán veřejné správy s integrující rolí v informačních systémech veřejné správy /§ 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 304/2001 Sb./.
Kvalifikované certifikáty
V návaznosti na zřízení e-podatelny je orgán veřejné moci rovněž povinen pověřit zaměstnance vytvářením a ověřováním zaručených elektronických podpisů, vybavit je k tomu potřebnými prostředky a kvalifikovaným certifikátem vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb /§ 1 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 304/2001 Sb./. Dále má povinnost zajistit příjem a odesílání elektronické pošty minimálně na počátku a na konci pracovní doby, včetně příjmu podání i na technických nosičích dat /§ 1 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 304/2001 Sb./ a zveřejnit elektronické adresy svých elektronických podatelen a seznam kvalifikovaných certifikátů příslušných zaměstnanců nebo elektronické adresy, na nichž se kvalifikované certifikáty nacházejí, a formáty datových zpráv, které je způsobilý přijímat /§ 1 odst. 1 písm. d) nařízení vlády č. 304/2001 Sb./.
Kvalifikované certifikáty pověřených zaměstnanců orgánů veřejné moci musejí obsahovat kromě náležitostí stanovených v § 12 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu i označení (název) orgánu veřejné moci, jeho organizačního útvaru a funkce pověřeného zaměstnance /§ 1 odst. 2 nařízení vlády č. 304/2001 Sb./. Jde o vcelku logické doplnění náležitostí kvalifikovaného certifikátu, neboť předkladatel podání by měl vědět, s kým komunikuje.
V podobném duchu byl novelizován i zákon č. 227/2000 Sb., a to zákonem č. 226/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
Změna spočívá v doplnění § 11 zákona o elektronickém podpisu o povinnost uvádět na kvalifikovaném certifikátu údaje, jež umožní jednoznačně identifikovat podepsanou osobu, pokud je zaručený elektronický podpis založený na takovém certifikátu používán v oblasti orgánů veřejné moci.
Standard ISVS
Orgánem, který měl pravomoc stanovit bližší pravidla pro provoz e-podatelen, byl ÚVIS. Tato pravomoc mu byla dána zejména § 4 odst. 2 písm. k) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, kde se stanoví, že Úřad pro veřejné informační systémy "koordinuje a vytváří podmínky pro činnost veřejné správy prostřednictvím veřejných informačních systémů, včetně dálkového přístupu".
Od letošního 1. ledna ÚVIS "nahradilo" Ministerstvo informatiky ČR, jemuž byly v podstatě přiřknuty i veškeré kompetence. Ministerstvo ovšem ponechalo v platnosti předpisy, které ÚVIS vydal.
Úřad pro veřejné informace byl oprávněn vyhlašovat standardy. Jedním z nich je i Standard informačních systémů ve veřejné správě pro provoz elektronických podatelen ve vztahu k používání zaručeného elektronického podpisu, který je v současné době po rozsáhlé novelizaci a lze jej (resp. návrh tohoto novelizovaného znění) pod názvem Standard ISVS pro provoz elektronických podatelen v orgánech veřejné moci zřizovaných podle nařízení vlády č. 304/2001 Sb. (dále jen standard) nalézt na internetových stránkách Ministerstva informatiky.
Standard je určen všem orgánům veřejné moci, na něž se vztahuje povinnost přijímat podání učiněná elektronicky. Právě pro ně stanoví organizační a technické předpoklady, které musí příslušný orgán splnit, aby mohl provozovat elektronickou podatelnu (pokud ji bude provozovat bez splnění těchto požadavků, musí počítat se všemi důsledky, které z toho vyplývají).
Hardwarové a softwarové vybavení
E-podatelna není nic jiného než "obyčejná" listovní podatelna, která je vybavena minimálně jedním počítačem. Ten musí být nakonfigurován (vybaven) tak, aby byl schopen jednak přijímat, jednak odesílat tzv. datové zprávy. Ty mohou být doručovány prostřednictvím nějaké datové sítě (přes internet) nebo osobně, tentokrát na nějakém "hmotném" nosiči dat (disketa, CD, popř. jiné zařízení).
Vzhledem k tomu, že ne všechny orgány jsou vybaveny nejnovější špičkovou technikou (již samotné připojení k internetu je v některých místech ČR téměř nemožné), bude zřejmě nutné upouštět od některých vyšších požadavků. Mám na mysli zejména on-line připojení po celou pracovní dobu e-podatelny.
Méně technicky či finančně zdatné orgány tak budou mít e-podatelnu připojenu k datové síti pouze na začátku a na konci své pracovní doby, kdy jsou v souladu se standardem povinny přijmout nové datové zprávy a odeslat datové zprávy vyhotovené v době od posledního připojení. V případě přijímání podání na technických nosičích dat bude rovněž nutné zohlednit vybavenost jednotlivých pracovišť - jen těžko si lze představit povinný příjem podání např. na přenosných USB discích.
Je nutné upozornit rovněž na vybavení softwarové, které představují jednak programy určené k prohlížení samotných podání (resp. doručených datových zpráv), jejichž cena rozhodně není zanedbatelná, jednak programy pro samotný provoz e-podatelen, kdy podle mého názoru není vhodné používání standardních "mailových" programů, zejména kvůli rozdílné funkčnosti, potřebné pro vyřizování elektronické pošty v orgánech veřejné moci. Proto bude nutné, aby i formáty přijímaných podání, které budou povinny přijímat všechny e-podatelny, byly co nejuniverzálnější - aby je přečetl jakýkoliv software.
Nic z výše uvedeného ale nesmí bránit příslušnému orgánu vybavit pracoviště pro příjem a odesílání datových zpráv nad rámec minimálních požadavků stanovených pro veškeré orgány veřejné moci.
Po malém osobním průzkumu na internetu jsem dospěl k názoru, že standard (nebo jiný obdobný předpis obsahující pravidla pro provoz e-podatelen v orgánech veřejné moci) je nutný, neboť i přes existenci povinnosti orgánů veřejné moci přijímat podání rovněž elektronicky (a přes snahu některých orgánů nařízení vlády č. 304/2001 Sb. vyhovět) je úroveň jednotlivých e-podatelen velmi rozdílná (mnohé nevyhovují ani těm nejelementárnějším požadavkům). V mnoha případech e-podatelny nejsou zřejmě vůbec zřízeny, což už je dnes v rozporu s platným právním řádem.
Radek Soběslavský,
právník
