V Moderní obci č. 10/2005 na str. 36-37 vyšel článek Příliš drahá bezplatnost poraden. V souvislosti s jeho uveřejněním vznikl dotaz, jak záležitost právní pomoci pro sociálně potřebné občany je zajištěna v České republice a jaké...
V Moderní obci č. 10/2005 na str. 36-37 vyšel článek Příliš drahá bezplatnost poraden. V souvislosti s jeho uveřejněním vznikl dotaz, jak záležitost právní pomoci pro sociálně potřebné občany je zajištěna v České republice a jaké úlohy zde mají obce.
Jako základ k řešení této problematiky existuje čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Nerozlišuje se při tom mezi občanem ČR nebo jinou osobou. V souladu s rozhodováním Ústavního soudu se citované ustanovení vztahuje nejen na fyzické, ale i na právnické osoby. Z tohoto ústavního zákona vyplývá povinnost právní pomoc zajistit bez ohledu na majetkové poměry potřebné osoby.
POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB
Ve zmíněné oblasti Listinu konkretizují následující zákony:
V občanskoprávním řízení u soudů platí ustanovení § 30 občanského soudního řádu (OSŘ). Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem, ustanoví mu předseda senátu zástupce z řad advokátů. Byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, jakém bylo přiznáno i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování. (Předseda senátu na návrh může přiznat účastníku řízení osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě neúspěšné bránění práva.)
V trestním řízení platí, že osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Vyplývá-li ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby, může, je-li to třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného. Obhájcem může být jen advokát.
Nemůže-li se někdo poskytnutí právních služeb domoci podle zákona o advokacii, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru v Praze, aby mu advokáta určila. Určený advokát je povinen služby poskytnout. (Pouze zákon stanoví přesný a vyčerpávající výčet výjimek pro odmítnutí, například kolize zájmů.) Určila-li komora advokáta tomu, kdo se nemůže poskytnutí právní služby domoci a odůvodňují-li to jeho sociální a majetkové poměry, může komora v podmínkách poskytnutí této právní služby stanovit, že se odměna přiměřeně sníží, popřípadě právní služba bude poskytnuta bezplatně.
Správní řízení před orgány obce upravuje především správní řád. Podle ustanovení § 3 odst. 2 současně platného správního řádu č. 71/1967 Sb. musejí správní orgány organizacím a občanům poskytovat pomoc a poučení, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěli v řízení újmu. Úhrada za toto poučení není stanovena. Zajímavé je, že obdobné ustanovení § 5 občanského soudního řádu o poučovací povinnosti soudů bylo již zrušeno v roce 1991. Soudům zůstala pouze povinnost poučovat účastníky o jejich procesních právech a povinnostech, nikoliv o hmotném právu. (Zhruba řečeno, jak postupovat v soudním řízení. Ale soud například nemůže nyní dát poučení, zda dluh je promlčen apod.) Změna občanského řádu v roce 1991 byla odůvodněna tím, že soud musí vždy zachovat postavení nezávislého orgánu vůči účastníkům řízení. Sdělením informace účastníku v jeho prospěch (například o promlčení dluhu) sice soud plnil poučovací povinnost stanovenou před rokem 1991 v OSŘ, ale již nemohl být považován za nezávislý orgán, jak mu to nařizovala ústava. Zajímavé je, že ve správním řízení tento problém zákonodárce netížil, i když obdobné argumenty byly na místě i zde.
POSTUP PO 1. LEDNU 2006
Od 1. ledna 2006 nabude účinnosti nový správní řád č. 500/2004 Sb., který upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. V souladu se zákonem o obecním zřízení č. 128/2000 Sb. se týká správní řád i obcí.
Podle ustanovení § 4 odst. 2 nového správního řádu správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby třeba. Vzhledem k vágnosti a neurčitosti tohoto ustanovení podle mého názoru je zde situace obdobná jako u znění dosavadního ustanovení § 3 odst. 2 správního řádu platného do 31. 12. 2005. Poučení provádí správní orgán zdarma. Není jasné, zda pod pojmem osobní poměry lze vztáhnout i nepříznivou sociální situaci.
Možnost ustanovení zástupce pro sociálně potřebné občany nový správní řád nepředpokládá. Proto v naléhavých a odůvodněných případech je možné požádat o ustanovení advokáta Českou advokátní komoru.
Z hlediska budoucí právní úpravy by bylo žádoucí, aby sociálně potřebným účastníkům bylo možno ustanovit právního zástupce i ve správním řízení podle správního řádu. Věc ovšem má jeden háček. U správních orgánů (tudíž i u obecních úřadů) jde v řízení spíše o záležitosti, kdy správní orgán má "nadřazené" postavení nad účastníkem a většinou se nejedná o sporné řízení mezi občany či osobami (Srov. poplatky, stavební řízení apod.). U OSŘ bývá více stran sporu. U řízení trestního zastupuje žalobu u soudu státní zástupce. Správní řízení zpravidla charakter sporného řízení nemívá. Pokud by stanovil právního zástupce správní orgán, mohla by vzniknout námitka kolize zájmu. Vzhledem k této námitce kolize zájmu by byla vhodná úprava, aby zástupce ustanovil okresní soud.
Marek Steiner
advokát, Ostrava
