Poplatek za zhodnocení pozemku Může obec obecně závaznou vyhláškou (OZV) zavést místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku jeho připojením na stavbu vodovodu, kanalizace a za jakých podmínek?Podle § 10c zákona ČNR národní rady č. 565/1990 Sb., o místních...
Poplatek za zhodnocení pozemku
Může obec obecně závaznou vyhláškou (OZV) zavést místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku jeho připojením na stavbu vodovodu, kanalizace a za jakých podmínek?
Podle § 10c zákona ČNR národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, který může obec zavést obecně závaznou vyhláškou, platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích (tj. po 1. lednu 2002). Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
Sazba tohoto místního poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výši sazby na 1m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v OZV.
Výkon rozhodnutí stavebních úřadů
Je stavební úřad příslušným správním úřadem pro vydávání správních rozhodnutí za účelem výkonu správních rozhodnutí jím vydaných?
Výkon rozhodnutí správních orgánů, a tedy i stavebních úřadů, upravuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (dále je správní řád). Odpověď na otázku je proto třeba hledat ve správním řádu. Pominout však nelze ani ust. § 149 v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, kde se výslovně stanoví, že orgány obce vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Obecní zřízení tedy jasně ukládá orgánům obcí (včetně stavebních úřadů) vykonávat správní rozhodnutí, která vydaly.
Správní řád pak v ust. § 73 odst. 1 hovoří o tom, že výkon rozhodnutí národního výboru provádí podle povahy věci příslušný odbor okresního národního výboru; jde-li o rozhodnutí městského národního výboru, odbor tohoto národního výboru. Místní národní výbor provádí výkon rozhodnutí, byl-li k tomu příslušným odborem okresního národního výboru zmocněn. Citované ustanovení odpovídá době přijetí právního předpisu, proto je třeba jeho výklad přizpůsobit stávající právní úpravě organizace veřejné správy, zejména pak zákonu o obcích a zákonu o krajích.
V praxi se orgány obce (tehdejšího národního výboru) myslí odbory obecního úřadu. Pokud je takový obecní úřad stavebním úřadem ve smyslu ustanovení § 117 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební úřad), je třeba konstatovat, že stavební úřad je orgánem příslušným k výkonu rozhodnutí jím vydaného.
To platí za předpokladu, že organizačním řádem nebyl svěřen výkon rozhodnutí (správní exekuce obecně) jinému odboru obecního či městského úřadu. Je tomu tak proto, že správní řád ani zákon o obcích nestanoví, který konkrétní odbor výkon rozhodnutí provádí.
V případě vymáhání peněžitých plnění (pokut za neohlášené či nepovolené stavby), nevidím důvod, proč by správní exekuci nemohl vykonávat jiný odbor obecního či městského úřadu než stavební úřad. Naproti tomu v případě vymáhání plnění nepeněžitého (např. náhradní výkon rozhodnutí o nařízení odstranění stavby) by měl výkon rozhodnutí provádět buď stavební úřad, nebo takový odbor úřadu, jenž má zkušenosti s investiční, resp. stavební činností a tím i se stavebním právem.
Úhrada náhradního výkonu
Kdo má hradit u použitých nepeněžitých plnění náhradním výkonem vlastní výkon rozhodnutí?
Odpověď je opět třeba hledat ve správním řádu, kde se v ust. § 79 odst. 2 stanoví, že v případě náhradního výkonu, se uložené práce a výkony (na úseku veřejného stavebního práva např. odstranění stavby, vyklizení stavby, provedení udržovacích prací) provedou na náklad a nebezpečí povinného, jestliže uloženou práci nebo výkon může provést někdo jiný než povinný. Formulace, že "uložené práce a výkony se provedou" je sice neurčitá, zcela zřejmě z ní však lze dovodit, že tím, kdo nese náklady na náhradní výkon rozhodnutí, je orgán (potažmo obec/město) provádějící výkon rozhodnutí. Jiný výklad dle mého názoru přijmout nelze.
Může stavební úřad nařídit výkon rozhodnutí náhradním výkonem příslušné obci, a ta je tyto výkony povinná hradit ze svého rozpočtu?
Tento dotaz navazuje a do jisté míry i pramení ze shora nastíněných problémů, s nimiž se musí obce a města při výkonu rozhodnutí svých stavebních úřadů potýkat. Situace je komplikována i tím, že obce se stavebním úřadem musí v některých případech nést náklady na exekuce spočívající např. v sankční demolici stavby, která v dané obci vůbec není. Odpověď na otázku, zda může stavební úřad nařídit (aniž by s tím tato obec souhlasila) výkon rozhodnutí náhradním výkonem příslušné obci, tak aby výkon rozhodnutí hradila ze svého, zní - nikoliv. Stávající právní úprava tento postup neumožňuje. Náklady na náhradní výkon rozhodnutí nese vymáhající správní orgán. Nelze vyloučit, že se obec na kompenzaci nákladů vynaložených na náhradní výkon rozhodnutí např. v souvislosti s demolicí "černé stavby" v jiné obci s touto dohodne, v žádném případě nelze po této obci vynaložené finanční prostředky vymáhat.
Na závěr ještě několik poznámek. Je obecně známým fenoménem, že nechuť stavebních úřadů přistoupit k nucenému splnění rozhodnutí právě v souvislosti s náhradním výkonem pramení v nutnosti nést náklady na výkon rozhodnutí za neukázněné stavebníky. Stavební úřady jsou v této věci pod silným tlakem samosprávných orgánů, které odmítají uvolnit finanční prostředky na exekuce (zejména pokud jde o hrazení nákladů na sankční demolice a udržovací práce na soukromých objektech) za situace, kdy není vůbec jisté, zda se vynaložených finančních prostředků po stavebníkovi zpětně domůžou. Nečinnost stavebních úřadů na úseku exekucí je podle mě tématem pro vážnou diskusi o změně stávajícího sytému, kdy náklady na výkon rozhodnutí hradí obce ze svých rozpočtů.
Stávající praxe, kdy jsou případy odstranění nelegálních staveb vzácnou výjimkou, je do budoucna neudržitelná. Musí být v rámci chystané rekodifikace stavebního práva předmětem zvýšené pozornosti. Rezignace na výkon rozhodnutí stavebního úřadu coby státní správu vykonávajícího orgánu totiž závažným způsobem narušuje principy právního státu, jež se ČR v ústavních i mezinárodních dokumentech zavázala ctít a respektovat. Daný právní stav volá po změně, neboť stávající praxe vede k tomu, že náhradní výkony rozhodnutí vydaných stavebními úřady nejsou prováděny, což "hraje do karet černým stavebníkům".
